Zpívajícímu Muži v černém osamělost pomáhá Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Hudební nahrávky Vydáno dne 10. 07. 2003 (4217 přečtení) Když se řekne Muž v černém, všichni, kdo mají rádi americkou country, vědí, že to nemůže být nikdo jiný než Johnny Cash. Černý je Cashův bas, oblek, nejeden z osmašedesáti prožitých roků i mnohý z autobiografických textů. Zpívat jako Cash se pokoušelo mnoho countryových zpěváků po celém světě a také u nás: Ladislav Vodička, Jindřich Šťáhlavský, Vratislav Vyskočil. Žít jako Cash - to se ani zkoušet nedá. A nevydržel by to možná ani on nebýt jeho manželky June Carterové, která mu pomáhala zvítězit nad opilstvím i nad drogami. Že ti dva k sobě patří bylo vidět při jejich pražských koncertech v roce 1976 i před třemi lety. Zároveň ale bylo slyšet, jak Cashův bas ztrácí na sytosti. Utěšovali jsme se, že to způsobila jen únava po jarní chřipce. Později ale začaly z Ameriky přicházet zprávy o Cashových vážných zdravotních potížích včetně dlouhodobé poruchy nervového systému. Zdálo se, že musíme počítat se vším, přinejmenším však s tím, že Cash už nebude zpívat. A najednou ho tu máme ve vší mužné kráse s novým albem Osamělý muž - Solitary Man. "Pán a dárce života je na mně hodný," říká Johnny Cash v průvodním textu. "Dává mi teď zdraví a pomáhá mi, abych dál dělal to co miluji." Popravdě jsou na Cashe hodní i lidé z tohoto světa. Možná je přitahuje jeho statečná osamělost, možná mu chtějí poděkovat za všechno, co pro hudbu udělal. Ale není vyloučeno, že především obdivují jeho stále tak ojedinělý hlas. Ať mu vypomáhají Tom Petty, Merle Haggard, Sheryl Crowová nebo June Carterová, ať zpívá své nové čtyři písně nebo osm převzatých, ať jsou to evergreeny jako That Lucky Old Sun a Wayfaring Stranger nebo rockové písničky od Nicka Cavea i skupiny U 2 - ve všech Johnny Cash i s tím hlasem, který mu zbyl a s prožitky, které mu přibyly, potvrzuje, co kdysi řekl: "Můžou si vzít kolik chtějí syntezátorů, ale lidské srdce ničím nenahradí." Hudební odborníci, kteří americkou country rozdělují na větev farmářskou a psaneckou, bez váhání zařazují Cashe k té druhé. Patrně nejprůkazněji to slyšíme z drsné milostné písničky, kterou složil bývalý dlouholetý vězeň David Alan Coe. "Lehla by sis se mnou do kamenitého pole, kdybych tě strašně chtěl", ptá se Cashův bas a osamělá akustická kytara mu přikyvuje. Duet odhodlané touhy s trpělivou něhou. Takový je Osamělý muž Johnny Cash, na stejnojmenném albu a myslím, že i v životě.