Frames žhavili Pekárnu baladami Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Hudební nahrávky Vydáno dne 17. 07. 2003 (4851 přečtení) Umí si někdo představit, že by U 2 nebo Bob Dylan vydali u moravské firmy desku ze svého brněnského koncertu? To, co od takového vydavatelského zázraku dělí dublinskou skupinu Frames a záznam jejího koncertu z 2.ledna v brněnském klubu Stará Pekárna, je pouze její malá zámořská popularita. Pokud jde o sílu rockových písní, dostáváme teď z první ruky vysvětlení, proč Frames doma vytlačili svým čtvrtým studiovým albem For The Birds z nejvyšších stupňů několika anket i své slavné krajany U 2. Ostatně odečteme-li dva studiové bonusy, polovinu koncertního alba tvoří právě písničky z For The Birds. A písničky spolu s hlasem jejich autora Glena Hansarda jsou tím, čím Frames převyšují řadu výtečných irských skupin, zvukově srovnatelných. (Včetně houslí zrovnoprávněných s oběma kytarami.) Dvaatřicetiletý Hansard je po náhlé smrti Američana Jeffa Buckleyho, jehož písničky někdy i zpívá, nejvýmluvnějším z autorských hlasů, které se objevily v minulé dekádě. Obsáhne oddanost melodii, typicky irské vypravěčské napětí, ojedinělé dynamické rozpětí a přirozenost i antivirtuózní nepředvádivost, jaké jsou u tak strhujících, až k rozervanosti horoucích osobností těžko představitelné. Snad proto se Hansardem a jeho Frames nadchli i Dylan, Morrison nebo U 2. Třebaže Hansard se neustále obrací k posluchači, nic mu neusnadní. Nejenže zvolil samé pomalejší, zamyšlené písně; trval i na tom, aby vydaný záznam obsahoval všechny jeho úvahy mezi skladbami. Jsou často podobně mnohovrstevnaté a ve své upřímnosti podobně bloudivé jako jeho texty. Hansard nic netvrdí: pochybuje, vzpomíná, váhá mezi zkušeností a nadějí. Má i nevšední inspirace: Santa Maria je o posledních horečnatých dnech rakouského malíře a grafika Egona Schieleho, film režiséra Wernera Herzoga vstoupil do titulní písně ze třetího alba Fitzcarraldo, jejíž znamenitou devítiminutovou verzi dotvářejí housle hostujícího Jana Hrubého. A obě převzaté skladby Ohio Riverboat Song a New Partner k nám uvádějí nedoceněného amerického písničkáře Willa Oldhama. Název „pekárenského“ alba Breadcrumb Trail lze i s pomocí pohádky o zbloudilých dětech přeložit jako Po stopě drobků. Zatímco na začátku Stopy jsou písně Lay Me Down (asi Hansardova nejsilnější) a What Happens When The Heart Just Stops, na konci je takřka modlitbička, Star Star s dívčími hlásky valašských sester Irglových. Jak zkraje říká – výjimečně česky –Hansard: „Byla to dlouhá cesta, která nás sem přivedla, ale teď jsme tu jako doma.“ Kupodivu tak zní nejen housle zakládajícího člena skupiny Colina Mac Cona Iomaira, ale i sólová kytara Simona Gooda, který se na deskách Frames objevuje poprvé. JIŘÍ ČERNÝ Autor je hudební publicista The Frames: Breadcrumb Trail. CD, 75 minut, vydali Indies Recors 2002. (MF DNES)