A třebaže nežijeme v dobách, kdy prezident Masaryk považoval společenské chování za tak důležité, že zaměstnával Gutha-Jarkovského jako ceremoniáře, přece jen mi bylo příjemné - a snad i jiným prospěšné - mít za primátora člověka, který vystupoval inteligentně, kultivovaně a přitom neokázale. V této souvislosti jsem proto ustrnul nad detailem z jiného komentáře na mladofrontovní primátorské stránce: Kasl prý "založil svou pozici na zvláštních vztazích s Václavem Klausem a vlivnými médii, které obratně organizovala jeho manželka" (Bohumil Pečinka). To je jak z udání načmáraného gottwaldovskou babicí, uliční desítkářkou. Pečinka jedním dechem, bez jediného faktu, urazil Klause, Kasla, Kaslovou i anonymní, zato "vlivná" média. Jak "zvláštní" to musely být vztahy, když Kaslovi tolik pomohly, a co Pečinkovi brání je popsat? Snad nebudeme následovat komentátorovu metodu a ptát se paní Pečinkové?
Vztahy "lidí nahoře" k jejich okolí jsou jistě veledůležité. Není nad to je zkoumat konkrétně. Jak tak třicet let jezdím po republice, mám mezi kamarády náhodou i tři, kteří o sobě navzájem dodnes nevědí: břeclavského inženýra, kuřimského publicistu a novojičínského osvětáře. Všichni v jednu dobu horlivě organizovali výjezdy stejného předního politika po jejich končinách. Ptal jsem se jich proč. "Protože má tah na bránu," shodovali se takřka doslova. Po čase toho všichni nechali. Znovu jsem se každého zvlášť zeptal proč. "Protože naslouchá jen tomu, kdo s ním souhlasí." Žádný z těch tří kamarádů se nikam nešplhal, s oním politikem ani se žádným novým. Takovým se říká nezávislí odborníci. Odborníky byli vždycky, k nezávislosti se propřemýšleli. Čím víc jich komentátor zná, tím méně je závislý na drbnách.

6. 6. 2002   www.reflex.cz