Lež nevyhubíme jinou lží Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Články v novinách, Zdroj: Vydáno dne 04. 10. 2003 (3775 přečtení) Lež nevyhubíme jinou lží, vzkazuji autorovi, který v sobotních Lidových novinách inzeroval: " Sedmadvacátého června vzpomeneme úmrtí JUDr.Emila Háchy, brilantního právníka, překladatele a politika. Za druhé světové války neválel se na kanapi v londýnském bezpečí, ale stál bestiím tváří v tvář." "Je smutná pravda, že státní prezident protektorátu Èechy a Morav a, ale také øádnì zvolený poslední pøedváleèný prezident Èeskoslovenské republiky, dlouhodobì tìžce nemocný Emil Hácha, byl po válce vítìznými krajany vlastnì umordován. Rozhodnutí vlády jest nechati zemøíti dr.Háchu na Pankráci," znìla odpovìï na lékaøovu žádost o Háchùv pøevoz do sanatoria. Tøi dny po smrti byl Hácha ráno témìø tajnì pohøben do rodinné hrobky beze jména a na desetiletí zmizel z pøehledu našich prezidentù. V inu na tom nesli i naši pravicoví politikové v èele s londýnským exilovým prezidentem Edvardem Benešem, kteøí ze strachu pøed komunisty a veøejným mínìním zapøeli svoji pamì i èest. Benešovi lze vytknout mnohé. Ale základní rys jeho povahy, úmornou pracovitost, nezpochybníme hospodským frkem. A jaké "londýnské bezpeèí"? O vile sledované nacistickými agenty psal i agrárnický ministr Ladislav Feierabend, který jistì ve svých tøídílných Politických vzpomínkách Beneše nešetøil. Po sametové revoluci už nikomu nic nebrání ukázat, proè Hácha neobstál tváøí v tváø nacistickým bestiím, zatímco Beneš komunistickým lžidemokratùm. Ale bez urážlivé hysterie to pùjde líp.