| Vydáno 10.08.03 Týdenní komentáře Kdo opravdu je Petr Žantovský
Do úterní parlamentní volby nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kandiduje Topolánkovo vedení ODS opět i Petra Žantovského, nejhorší příklad novinářské bezzásadovosti, kariérismu a megalomanství.
Když byla v roce 1984 na přímý pokyn komunistických kulturtrégrù rozehnána celá redakce Melodie a všichni tehdejší externisté odmítli s novým, fízlovským vedením spolupracovat, dvaadvacetiletý Žantovský nám vzkázal (Melodie 3/1985, str. 12): "... ať jste udělal v minulosti cokoliv, budoucnost se bez vás klidnì obejde... Vždycky se totiž najde tucet jiných..." Tucet ne. Našli se tři čtyři včetně Žantovského. Jako čerstvý redaktor Práce pochválil 12. června 1989 Joan Baezovou, která na Bratislavské lyře přivítala Václava Havla. Odvaha Žantovskému nevydržela ani do příštího dne, kdy o vystoupení Baezové napsal pravý opak. Dnes patří k nejdivočejším odpůrcům Havla a Charty 77. Její vznik přirovnává k únoru 1948: taky prý nepřipustila "možnost jiného názoru", taky ji nezajímal "občan, nýbrž jen míra její vlastní moci".
Nikdy jsem nepochopil, jak mohl někoho takového snést ve svém nejbližším okolí Václav Klaus. A oddechl jsem si, když si Žantovského s sebou nevzal na Hrad. Jenomže místopředseda ODS Petr Nečas teď říká, že "rada nemùže uspět, pokud bude složena z úplných nováčků", a požaduje " určitou míru kontinuity". Myslí tím jen kontinuitu úřednickou? Nebo i naprostou věrnost straně? Dal si vůbec někdo z vedení ODS aspoň hodinu práce, aby zjistil, kdo opravdu je Petr Žantovský? Do 29. dubna je ještě čas.
|
Nejčtenější články