Nacerno.cz

              

Vydáno 06.07.04 Týdenní komentáře->Lidovky

O unií, harmonií a srdci Pavla Nedvěda
Od 3.června vím, že ochrnout se dá za pět minut. Z našeho podkroví bez výtahu mě do noční sanitky už doviklali jako menhir. Zůstal mi jen rozum a řeč. Na neurologii v Kateřinské jsem byl v krásné společnosti: přes ulici od rodného domu Emmy Destinnové, nedaleko pokoje 129, kde dodýchal Bedřich Smetana, roh od ústavu, v němž žil léta na lůžku básník Oldřich Wenzl. Provzpomínal jsem se ke svítání. Oknem mi ukázalo stromy narostlé jak dům a na stropě skvrnu zaschlou do podoby mužského obličeje ze zámeckých sgrafit v Litomyšli. Mezitím mi lehounce ožily nohy a ruka. Pravá. Za pár dní už s ní šlo nasadit si sluchátka a ladit walkman.

     Číňané prý říkají, že nemoc je dar. Myslím, že i dar „ducha přímého“, o nějž prosí Boha jedna českobratrská píseň. Ve Vivaldiho Čtveru ročních období i Bachových Braniborských koncertech jako bych najednou nepřeslechl ani takt. Mozartova Kouzelná flétna ve mně vyvolala sladkohořkou otázku, jestli budu někdy schopen aspoň se zpožděním popsat pro Svět a divadlo, jak ji pro rozkošnou kapesní inscenaci Dejvického divadla zinstrumentoval Matěj Kroupa. Střídal jsem Classic, Vltavu, ČRO 2 a kazety. Právě když se mi zachtělo už něčeho prudšího, ozvala se předehra k Wagnerovu Tannhäuserovi. A dokonce Franckův Prokletý lovec, slastně tajemná hudba mého dospívání. Ale nejhlouběji se mě nakonec kupodivu dotklo přece jen baroko: skladatel Giuseppe Antonio Brescianello, soubor La Cetra a cembalista Václav Luks. Neznal jsem z nich nikoho.


     Zanedlouho jsem z článku Františka Koukolíka v LN snad pochopil, že tělo reaguje na hudbu podobně citlivě jako na řeč. Prý se to ukázalo při magnetické rezonanci. (Ležíte ve světlém tunelu a tón po tónu vaše tělo obehrává jakýsi neměnný metal. Každopádně změna.) Mně rezonance především ukázala nutnost probrousit krční páteř. Prý rutinní operace. Každopádně jsem se po ní v nemocnici Na Homolce už díval na fotbalové EURO.


     Jediné, co se mi do té doby nepovedlo ani trochu, byly volby do evropského parlamentu. Z Londýnské by to s urnou ke mně měli deset minut, ale dceři řekli, že to nejde. Podvečer od nich přišla studentka, že to druhý den snad půjde. Nazítří se skutečně objevila. Omluvila se, že to vážně nejde a věnovala mi svoje hašlerky. Budou z takových někdy poslankyně? Nabídnou se „vypárovat“ při hlasování nemocného politického protivníka, nebo zopakují scénu s Cyrilem Svobodou? Její trapnost teď cítím ještě silněji: s vlastním tuhým nákrčníkem.


     Z Portugalska a Wimbledonu mám dva zážitky, které zůstanou mimořádné bez ohledu na výsledky: 1.„Nechci nikomu nic dokazovat. Miluju tu hru, bavím, se,“ vysvětlila Martina Navrátilová svůj návrat do dvouher a zpochybnila tisíckrát opakovanou poučku o umění včas odejít. – 2.„To, co mi řekl, mi zůstane tady,“ poklepal si Pavel Nedvěd na srdce, když se ho novináři, co mu šeptal trenér Brückner po výhře nad Nizozemskem. „Patří to mezi nejkrásnější věci, které jsem v životě slyšel.“ Ve světě kupčícím i s nejmilostnějšími vzpomínkami se našel hráč, který zvážil cenu mužského přátelství.


     O jedno jsem přišel minulý pátek ráno. Zemřel houslista a kytarista Richard Kroczek starší. Na rozdíl od svého syna ze skupiny Buty byl téměř neznámý. Měl cit pro složité harmonické změny, bez takového se nedá hrát pravý jazz, ale jinak je vzácný. To na něm obdivoval Jan Spálený a radostně s ním improvizoval. Kroczek kdysi hrával s populárními Bukanýry a já jim vytkl primitivní zrockování národních písniček. Ale on si zapamatoval mou poznámku na okraj, že toho umějí víc, a mockrát mi za ni děkoval. Recenzentství není zrovna jistota, že jste někomu pomohli. Každá sestřička ve špitále je na tom líp.


     A to je vše. Do předvčerejška by mě nenapadlo, že při dotyku počítačových kláves je možné cítit štěstí jako když položíte dlaň na vyhřebelcovaného koně.


 


Zdroj:    
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: O unií, harmonií a srdci Pavla Nedvěda
(počet příspěvků: 0, poslední: )

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Neworský operní duel Aid
Stoletou republikou od J
Oživlý AG Flek, nestárno
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
 bullet  Nejdiskutovanější
Přechytračíme i USA? (987)
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (308)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (98)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist