Nacerno.cz

              

Vydáno 06.07.04 Týdenní komentáře->Lidovky

Který charakter nezabloudil v sametovém labyrintu?
Přestože jsem od 22.listopadu 1989 pracoval v krizovém štábu Občanského fóra, uváděl pár demonstrací a jakoby tedy „byl u toho“, při čtení pětisetstránkového Labyrintu revoluce (oceněného v soutěži Magnesia Litera jako Kniha roku 2003) si často připadám jako pošťácký kůň s klapkami na očích. Jsem za to vděčný jejímu autorovi Jiřímu Sukovi, jemuž bylo tehdy třiadvacet a ještě studoval historii. Po revoluci začal s několika vrstevníky zkoumat „aktéry, zápletky, a křižovatky jedné politické krize“. Pár hodin zpovídali i mě.

 Trochu si tedy umím představit, jak je Suk obezřetný k ústním vzpomínkám. Podstatnými prameny jsou pro něj záznamy ze schůzí, konferencí, rozhlasového a televizního vysílání, novinové články, knihy, dopisy. Snad nejrozsáhlejším, často citovaným dokumentem jsou přímé řeči ze třiceti devadesátiminutových kazet, které při jednáních s účasti Václava Havla nahrál jeho sekretář Vladimír Hanzel.


     Čtenář, který se chce dozvědět, že se disidenti už dávno s komunisty dohodli o předání moci, se nedočká. Suk revolučním aktérům nedává známky z morálky. Pečlivě a nestranně ovšem sleduje, co kdy říkali, jak věrni byli sobě a jak se přizpůsobovali nové situaci. Strohá a nemilosrdná řeč dokumentů je přitom místy tak dramatická, že nabývá téměř antické osudovosti. Jako v Havlově střetu s Ivanem Dejmalem před první prezidentskou volbou.


     „...po mém boku, ať už v jakékoli funkci, bude stát Alexander Dubček,“ vyhlašuje Havel v televizním projevu 16.prosince 1989. „Je to po Milanu Rastislavovi Štefánikovi pravděpodobně nejvýznamnější muž, kterého dalo Slovensko naší zemi a světu. Nedopustím, aby se jakýmkoli temným silám podařilo vrazit klín mezi něj a mne, a tím i mezi naše dva národy.“      Dejmal mu tři dny poté píše: „...srovnáním snižuješ mravní a osobní velikost M.R.Štefánika, ale co horšího, živíš tím falešnou legendu a mýtus namísto toho, abys ve shodě se svou proklamovanou devízou života v pravdě poukázal na prázdnotu v totalitě vzniklého symbolu Dubčeka obroditele a mučedníka.“


     Autor knihy se ptá: „Čeho by jako prezidentský kandidát...dosáhl, kdyby věren svému disidentskému přesvědčení kritizoval a demystifikoval Dubčekovu gloriolu? S největší pravděpodobností by to probudilo latentní česko-slovenský konflikt a ohrozilo klidný přechod k demokracii.“ Důležité je, že Suk vedle své domněnky otiskuje celý Dejmalův soukromý dopis coby „okamžik rozestupování, v němž Dejmal je Havlovým alter ego, vzdalující se ozvěnou jeho vlastního hlasu. Ve hře nebylo nic jiného než přísně znějící maxima života v pravdě, jež byla takřka synonymem jména Václav Havel, a v sázce nic menšího než její udržitelnost v podmínkách politické praxe.“


     Ne tak konfliktním revolucionářem jako Dejmal, a proto ještě méně známým, zůstává další polistopadový krátkodobý ministr, ekolog a kybernetik Josef Vavroušek.     (Úvahy o jeho dalším uplatnění tragicky ukončila tatranská lavina.) Jeho plán na přestavbu federativního uspořádání Suk považuje „za jednu z nejvýznamnějších nenaplněných alternativ.“ Vavroušek kritizoval už 2.ledna 1990 přebujelost zákonodárných sborů: místo dosavadních 700 poslanců navrhoval celkem 460. Namísto pouhých 31 poslanců, jejichž záporné hlasy dosud stačily k nepřijetí zákona, navrhoval 53. Podle Petra Pitharta byl Vavroušek jediný, kdo věděl, že stávající Federální shromáždění „nemůže fungovat a povede k rozdělení státu.“ Mezi odpůrci Vavrouškových návrhů dominovali bratislavský tribun Ján Budaj a ústavní expert Zdeněk Jičínský. Budaj v nich viděl ohrožení slovenských práv, vždy pohotový Jičínský argumentoval, že „perspektivně sice existující správní zřízení zůstat nemá, ale dnes by změny znamenaly nepřípustnou destabilizaci.“


     Zůstávají-li muži typu Josefa Vavrouška a Ivana Dejmala i nadále pod Krylovou pomyslnou branou vítězů, co nikdy nevyhráli, pak díky Sukově knížce je do této brány či labyrintu alespoň lépe vidět.    


Zdroj:    
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Který charakter nezabloudil v sametovém labyrintu?
(počet příspěvků: 0, poslední: )

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Muhly má blíž k Janáčkov
Pucciniho oblíbená opera
Neworský operní duel Aid
Stoletou republikou od J
Oživlý AG Flek, nestárno
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
 bullet  Nejdiskutovanější
Přechytračíme i USA? (1004)
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (308)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (98)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist