Nacerno.cz

              

Vydáno 12.06.07 Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč

Písničky, nesoudnost a praporečnictví
Rektální alpinisté, patolízalové, slouhové velmoci. Taková označení jsou i v českém parlamentním Hulvátově poněkud nadstandardní. Vyvolala je výhradně úroveň textu, který Jan Vyčítal napsal na 46 let starou „gagarinovskou“ melodii Jaromíra Hniličky? Nebo výkon dua Parkanová & Vyčítal na disku, darovaném prezidentu Bushovi během jeho pražské návštěvy?

Pochybuji. I kdyby Vyčítal svou proamerickou agitku zrýmoval jak Jiří Suchý a Parkanová zapěla jak Marta Kubišová, patrně by dopadli u estetiků Paroubka, Jandáka & spol. stejně. A nejen u nich. Jak napsal Ondřej Bezr: „Je opravdu nepředstavitelné, že by v našem civilizačním okruhu ministr jakéhokoli resortu, najmě však obrany, zpíval během výkonu své funkce pop music.“
Stroze faktograficky má Bezr pravdu. Vladimír Mečiar ani Václav Klaus opravdu nezpívali na náměstích Vivat Slovakia, respektive Když mi dáš pac, během svého premiérování, nýbrž z opozice, cestou k funkcím, během předvolebních kampaní. I Petr Čermák si nejdřív oddychl pár let od ministrování, než nazpíval celé countryové album se skupinou Greenhorns.
Mně je dělení zpívajících politiků na vládní a mimovládní cizí. Co zpívají a jak? Jen o to běží, jako u písniček téměř vždycky. Ale ne úplně vždycky.
Neboť agitka je prazvláštní žánr. Žádné rozjímání, ale signál k nástupu. Agitka o ničem nepochybuje, ale tvrdí, jásá nebo pláče a mává praporem. Její úspěšnost se měří okamžitě, vyhranými nebo prohranými volbami, bitvami nebo revolucemi, rozvášněnými nebo lhostejnými davy. Co bude za rok za dva, je v tu chvíli jedno. Kdyby ve dnech mnichovské anglo-francouzské zrady 1938 přišel tenorista Rudolf Jílovský k soše svatého Václava a zazpíval jako před dvaceti lety „ať nám v slávě žijí stále Joffre, Clemenceau i Foch“, v lepším případě by byl považován za blázna; nejen proto, že všichni tři už zemřeli. A přitom se Bassův text Vítězná Madelon lidem kdysi tolik líbil!
Typická agitka je s odstupem času dobrá leda do historických dokumentů. Váže se jenom k době svého vzniku a pouze v tomto spojení není naivní, směšná nebo trapná. Naproti tomu písničky, které nějakou událost vystihují a zároveň dodnes přesahují, většinou vznikly před ní: Hammelova a Filanova Balada o smutnom Jánovi před oběťmi Janů Palacha a Zajíce, Krylovy Jeřabiny (a zřejmě také Bratříčku zavírej vrátka) i Vodňanského a Skoumalovi Maršálové před sovětskou okupací Československa, nebo příklad nad příklady, americká lidová He Was A Friend Of Mine (Byl to můj kamarád), z níž se po zavraždění Johna F.Kennedyho stalo díky Bobu Dylanovi, skupině Byrds a jiným bezprostřední díkůvzdání.
Ať se dnes kdokoli pošklebuje nad „bratrstvem pravdy a lásky“ a sametovou revolucí 1989, pokud jde o hudbu, nesklouzla k agitkám. Oživila Brabcovu a Radovu, ještě přijatelně sentimentální Modlitbu pro Martu (Kubišovou) a při největší demonstraci českých dějin se nad Letenskou plání neslo Mišíkovými ústy a Hrabětovými slovy, že „láska je jako večernice.“ Dobře míněný, svou formou však typicky agitkový rock Petra Kaplana Ať žije Havel skončil rychle v zapomnění. Zato Jiří Dědeček, věren jako vždy svému černému humoru, v ódě na ráčkujícího prezidenta rýmoval „Chraň sametový listopad nebo ti přijdu nakopat.“
Jan Vyčítal coby textař i zpěvák v upřímné snaze chránit Listopad rozpustil swing v lajdáckých rýmech a nemotorném frázování. Navíc vlastně zopakoval nevkus Eltona Johna, který svou výtečnou písničku o osamělosti slavné herečky (1973, Candle In The Wind) přetextoval na míru zesnulé princezny Diany.
To brněnský dirigentský frajer Brom, dostatečně poučený komunistickým antijazzovým stihomamem a rozhodnutý zachovat svůj big band stůj co stůj, pojal nahrávku v ostravském rozhlasovém studiu jako ideologický kšeft. Kosmonaut mu mohl být ukradený, popletl mu prý i jméno. “Gusto, bylo to dobré, jen ten kořeň se jmenuje Gagarin“, poučili ho v režii. Správnou verzi pak odswingoval kavárensky ležérně jako Vitamínový charleston nebo Krokodýlí slzy. Mám ji radši než tu dnešní Vyčítalovu s Parkanovou. Přestože jsem všemi deseti pro americký radar.

Zdroj: Hospodářské noviny, 12.6.2007   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Písničky, nesoudnost a praporečnictví
(počet příspěvků: 13, poslední: 2007-07-23 12:44:55)

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Neworský operní duel Aid
Stoletou republikou od J
Oživlý AG Flek, nestárno
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
 bullet  Nejdiskutovanější
Přechytračíme i USA? (989)
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (308)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (98)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist