Nacerno.cz

              

Vydáno 17.07.07 Týdenní komentáře

Stokrát nic a my, neumořitelní občanští oslové
Připadá mi, že většina pražských tramvajáků nás vozí, jako kdyby to ukradli. A nebo i staré tramvaje na kliku jezdily přískokem a brzdily jak před padlým stromem? Zaručeně ale nezůstávaly stát na konci nástupního ostrůvku jako ty dnešní. Jednou to rozčílilo Ludvíka Vaculíka, načež ho nějaký čtenář technicky a nadřazeně poučil, proč to tak musí být. A je to tak pořád. Přitom Praha má 185 000 důchodců a 46 000 lidí, co jsou tělesně všelijak poškození a mají na to průkaz. Tím si ovšem tramvaj nepřivolají ani o metr, natož o dvacet.

Zvláštním lenochodem je i Poštovní novinová služba. Dávno tomu, co mi nosívala deníky se zpožděním, sobotní nezřídka v pondělí. Stěžoval jsem si tak dlouho, až jsem je odhlásil. Klid ale nemám, protože jsou tu ještě týdeníky. Když mně místo ve čtvrtek docházejí zpravidla v pátek a sem tam i v pondělí, štve mě to taky.
Rád bych znal toho praktického ducha, který vymýšlí poštovní složenky. Píše vůbec ten člověk někdy rukou? Nebo jenom na počítači? Zkusil si těch deset číslovek, co jsou elegantně vytištěny na první straně, ručně vepiplat do příslušné, jenže poloviční kolonky na druhé straně? A dokázala by to jeho babička? Nebo chodí na stará kolena do kursu titěrného psaní? Ostatně proč si některé instituce mohou svoje neměnné údaje na složenkách předtisknout a jiné ne? To aby se nám nezkrátily žíly?
Onehdy jsem četl srozumitelnou, leč poraženeckou stížnost na to, že úřady nemají zákonnou povinnost nás upozorňovat, když jim dlužíme peníze. Prostě nechají ten váš dluh klidně růst. Jsem ještě skromnější stěžovatel a tazatel: musí Všeobecná zdravotní pojišťovna skutečně mít zvláštní složenky na daně a jiné na penále? Když mám na daních přeplatek několik tisíc a přesto si musím pořizovat speciální složenku, abych s ní zaplatil penále 16 Kč, tomu se neříká není úřední šiml?
Bláhově jsem se domníval, že v tvrdé konkurenci vyhynou živočišné druhy prodavaček náměsíčná, udivená a druživá. Kdepak. Zvláště ty v samoobsluhách berou vaši činnost doslova: obslužte se sám. Sledujete směr jejich zasněného pohledu a když ho konečně určíte (do blba), poníženě se zeptáte, jestli slečna neví, kde byste našli hořčici. Vyrušená somnambula k vám zvolna pootočí kukadla a stejně pomalu jimi pokyne neurčitým směrem. Myslíte ten druhý regál napravo, zeptáte se statečně a ona buď kývne nebo, sláva, otevře ústa: „Ten ne.“ Prodavačka udivená je obětí osudu, který za ní posílá ty nejpříšernější zákazníky. Chtějí například jakýsi časopis („Ono něco takovýho vychází?“), jakési acidofilní mléko („Co ste to řikal?“), nebo takové slané, křupavé rohlíky, co mívají támhle v rohu („To já vůbec nevim, vo co vám de. Kde jako v rohu?“) Největší pohromou je cizinec, který kupodivu nemluví česky a přesto chce nakupovat. („Jo a kdo ti má, člověče, rozumět?“) Prodavačky druživé přebývají výhradně v houfu. Musíte počkat, až svou věc společně vyřeší a samy si vás všimnou. Začnete-li naivním „Prosím vás“, zpraží vás ledovým „Dobrý den“. Napřed se naučte slušně pozdravit a pak se s vámi možná budou bavit.
Nejsem žádný nelida, ale v některých samoobsluhách bych dal za půl minuty pět vteřinových výpovědí.
Oddělení časopisů Národního muzea v zámečku ve Stromovce pije krev asi jen nám, novinožroutům; zato hodně a dlouho. Otevřeno je pouze ve středu, letní volno od 27.června do 5.září. Čekáme před vraty už ráno před devátou, ani tak se někdy na všechny nedostane. Naše vina. Vždyť přece „existují bibliografie nebo tzv. skryté bibliografie periodického tisku, v nichž si můžete vybrat vhodný titul k prohlížení, a teprve potom jít k nám do studovny. Naši knihovníci sice nevědomým (!) a pohodlným (!!) návštěvníkům ochotně poradí, ale není to jejich povinnost. - Než k nám zavítáte, vyžadujte důsledně (!) titul, který potřebujete, v jiných knihovnách (např. v Národní knihovně).“
Důsledně jsem jen přidělal vykřičníky. Popravdě mnohem přívětivější než internetová instrukce je sám místodržitelský letohrádek. Zvenku i pro nevědomé.

Zdroj: Hospodářské noviny, 17.7.2007   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Stokrát nic a my, neumořitelní občanští oslové
(počet příspěvků: 0, poslední: )

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Muhly má blíž k Janáčkov
Pucciniho oblíbená opera
Neworský operní duel Aid
Stoletou republikou od J
Oživlý AG Flek, nestárno
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
 bullet  Nejdiskutovanější
Přechytračíme i USA? (1004)
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (308)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (98)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist