Nacerno.cz

              

Vydáno 15.07.08 Týdenní komentáře

Hála nekraloval nikdy, ale swingoval až do konce
Celoživotní sen Karla Hály byl zazpívat si s orchestrem Counta Basieho. Bohužel se mu nevyplnil. Dokonce nikdy nebyl prvním sólistou ani v orchestru Karla Vlacha, třebaže ve swingovém cítění s ním nemohli Rudolf Cortés nebo Milan Chladil konkurovat. Dostal se až do japonské Osaky, ale s Hudbou hradní stráže.

Hála nikdy neměl největší úspěch s tím, co uměl nejlíp. Král swingu, český Sinatra, Mr.Swing – a přitom jeho největším hitem zůstala Rimonova a Apltova prostinká taneční „řachanda“ Ona je krásná, kterou v roce 1963 nahrál se zpívajícím trumpetistou Zdeňkem Šedivým. Prodalo se kolem 200 000 desek.
Ve své knize Chcete zpívat pop? – nejlepší, jaká na to téma u nás existuje – Leo Jehne použil jako učebnicový příklad Hálovo vzorné synkopické frázování a tvoření vibrata. Jenomže nic z toho se neuplatnilo ve vítězné písni festivalu Děčínská kotva, Lodí bílou; o dechovkových valčících a polkách ani nemluvě.
Ve slavném sinatrovském vyznání, písni My Way od Paula Anky, která minulý čtvrtek ve strašnickém krematoriu uzavírala Hálův pohřeb, se v Borovcově textu Má pouť opakuje „Kéž se to vrátí.“ Tak vzpomínám, co jsem s Karlem Hálou zažil a co bych si asi přál, aby se vrátilo. Nebo nevrátilo.
Natrefil jsem se k tomu, když natáčel australskou lidovou písničku Hádej Matyldo. Bylo to dopoledne 22.září 1965 v Salesiánském divadle v Kobylisích. Tehdy tam samozřejmě nebyli salesiáni, ale studio Supraphonu. Svůj text si přišel pohlídat autor textu Jirka Štaidl a byl tam i Karel Gott. Hála si nasadil sluchátka s předtočeným doprovodem, dal hlavu trošku na pravou stranu, nepatrně se houpal do rytmu širokými rameny a vystřihl celou písničku hned na první pokus. Gott na to obdivně zíral. Byli jsme z nahrávky tak nadšeni, že jsme to šli hned oslavit do čínské restaurace. Tedy Štaidl, Gott a já. Bez Hály.
Oba bratři Štaidlové se tenkrát v Hálovi vzhlíželi. Skoro jako v Gottovi. Vzali ho do svého nového souboru Apollo a psali mu jednu písničku krásnější než druhou. Bylo jim okolo dvaceti a nápady z nich snad padaly samy. Už nikdy potom nepracovali tak rychle a lehce.
Litoval jsem jediného: že jsem už měl odevzdanou kapitolu o Hálovi do své knížky Zpěváci bez konzervatoře. Najednou nebylo důležité, jestli Hála jediný vlastně konzervatoř dokončil (na rozdíl od Gotta, Drobného aj.) a pak v Armádní opeře rok zpíval titulní roli v Rossiniho Lazebníku sevillském a s kterými kapelami objížděl republiku .
Zajímavější byla každá jeho nová nahrávka. Dívka toulavá (s Gottem a Jiřím Kysilkou), kde měl plné basové hloubky. Zámoří, kde si vymyslel tenorové ozdoby. Předělávky z repertoáru Sinatry, Nata Kinga Cola, Ray Charlese, Mela Tormého.
Měl jsem Hálu na očích i při zájezdech Apolla za železnou oponu v roce 1966. Všichni pořadatelé se točili kolem Gotta. Po koncertu v Západním Berlínu se Hála smutně koukal, jak novinářům rozdávají jen Gottovy singly. Povídal, že je to škoda, že bychom se měli snažit prorazit všichni. Ale říkal to tiše a jenom mně.
V Antverpách měl se mnou společný pokoj. Zatímco jsme všichni po nocích brouzdali přístavními neřestmi, proslulý světák na mě čekal v hotelu. Svěřoval mi, jak se vracívával ze zpívání s Karlem Krautgartnerem a v noci pokaždé zapískal ve Vladislavově ulici pod okny Vlastě Průchové. Platonicky ji miloval. Plzeňské a melancholie nám tekly až do svítání.
Z druhé až šesté ruky znám samozřejmě historky říznější, tématikou i druhem alkoholu. Hála v nich vystupuje coby muž mnoha tváří, zasloužilý umělec, piják jakamarusu, rváč, který při moskevském družebním koncertě chytil v zákulisí pod krkem ředitele Pragokoncertu. Té bych věřil nejradši.
Naposled jsem ho slyšel před čtyřmi roky v Rychnově nad Kněžnou při XI.Šlitrově jaru. To už dávno bydlel v Předoníně, nedaleko Roudnice nad Labem. Známí se mě ptávali, jestli ještě vůbec zpívá...
Swingoval stejně polnicově jako když v roce 1969 nahrál s Gustavem Bromem čtyři evergeeny s texty Josefa Kainara, po mé soudu vrchol Hálovy diskografie. Neznám nikoho, kdo by češtinu naučil líp swingovat. A mládenci z výborného týnišťského bigbandu na něj při hraní koukali u vytržení. Jako tehdy Gott v Kobylisích.

Zdroj: Hospodářské noviny, 15.07.2008   
Autor: Jiří Černý   

Doporučit článek  Doporučit článek      Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Hála nekraloval nikdy, ale swingoval až do konce
(počet příspěvků: 2, poslední: 2008-07-29 13:21:30)

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
V Belliniho Normě mají h
Jaromír Nohavica zvládá
Růžový kavalír v MET má
Album ukazuje božskou ji
Netrebková v přenosu z M
Alba o Vykolejené, kytař
 bullet  Nejdiskutovanější
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (304)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - TŘI POŘADY O KRYLOVI VE ŠVANDOvĚ DIVADLE VYPRODÁNY (97)
WWW adresy klubů, kamarádů... (75)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Přechytračíme i USA? (61)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist