Nacerno.cz

              

Vydáno 03.02.09 Týdenní komentáře

Z trosek Hollyho letadla povstal budoucí rokenrol
Co se stalo před padesáti lety, považuji někteří komentátoři za největší tragédii v dějinách rockové hudby, srovnatelnou jen s rozchodem Beatles. Na „den, kdy zemřela hudba,“ vzpomněl i americký písničkář Don McLean v roce 1971 svým osmiminutovým hitem Miss American Pie.

V jednomotorovém čtyřsedadlovém letadle The Beechcraft Bonanza, které se po půlnoci 3.února 1959 zřítilo poblíž Clear Lake, ve státě Iowa, zahynuli sedmnáctiletý Ritchie Valens, sedmadvacetiletý Big Bopper a dvaadvacetiletý Buddy Holy. Big Boppera čekala na konci jejich společného turné zlatá deska za singl Chantilly Lace, Valensova Donna byla v USA čtvrtá nejprodávanější a Holly mohl převzít rockové žezlo po Elvisu Presleym, který nastoupil dvouletou vojenskou službu v NSR.
S nápadem na přelet přišel Holly. Měl už dost dlouhých přejezdů studeným autobusem a chtěl mít i čas dát si vyčistit oblek. Únorovým sněhem a mlhou pilotoval najaté letadlo nezkušený mladík. O dvě další místa se losovalo, letět chtěli skoro všichni muzikanti.
Z dnešního českého pohledu ta událost vybledla ještě víc než moje padesátileté výstřižky z Melody Makeru. Onehdy mě zpovídala rozhlasová moderátorka a předpokládala, že písničku Miss American Pie složil Bob Dylan...
O moc lepší to nebylo ani v Anglii. Před třiceti lety nás v londýnském kině na premiéře The Buddy Holly Story nesedělo ani dvacet. Přitom Gary Busey titulní roli hrál i zpíval přesvědčivě.
Nesporná zůstává jen Hollyho odezva u „menšinového publika“, hudebníků a publicistů. O málokterém rockerovi bylo napsáno tolik rozborů a tak málo povrchností.
Je o čem psát. Holly jako první – či jeden z prvních - hrál v triu kytara, basa, bicí (jako pozdějí Cream, Jimi Hendrix nebo Nirvana), skládal i textoval, zdvojoval playbackem svůj hlas i kytaru, použil smyčce. A taky ho ani nenapadlo zapírat krátkozrakost a brýle. (Po něm to měl třeba Elvis Costello už lehké.)
Buddym Hollym začalo odumírání starého modelového řetězce populární hudby: skladatel – textař – aranžér – zpěvák – doprovod – producent. Po neúspěšném nahrávání u velké firmy DECCA změnil Holly i studio a natáčel u svého manažera a spoluautora Normana Pettyho.
Mezitím kapitáni nahrávacího průmyslu z posledních sil vyráběli náhradníky Presleyho.
„Z uměleckého hlediska Holly mrtvý není a nikdy nebude,“ dovozuje Michael Gray v kníze Song And Dance Man, The Art of Bob Dylan. „V určitém smyslu byl a je lepší než Elvis Presley; ve vrcholné formě byl jeho hlas první trvalou uměleckou hodnotou, první univerzální výpovědí vytvořenou v populární hudbě.“
Gray považuje u Dylana hollyovskou inspiraci za podstatnou. Nebýt Hollyho, složil by Dylan svoje písničky I Want You nebo When The Ship Comes In? Nahrál by alba John Wesley Harding nebo Nashville Skyline?
Nedylanovsky vážně se vyznává i sám Dylan: „Hudba z konce padesátých a začátku šedesátých let, kdy byla tak zemitá, taková hudba měla pro mě smysl. Zpěváci a hudebníci, se kterými jsem vyrůstal, přesahují pouhou nostalgii. Buddy Holly a Johnny Ace jsou dnes pro mě stejně cenní jako tenkrát.“
Beatles si dali své „hmyzí“ jméno podle Hollyho skupiny Crickets (cvrčci), nahráli jeho Words Of Love a stylově z Hollyho několikrát čerpali, od I´ll Follow The Sun až po One After 909. (Paul McCartney skoupil práva na Hollyho skladby.) Rolling Stones měli jeden z prvních hitů s jeho Not Fade Away. Natočili ji i Grateful Dead, Rush a Supremes, na koncertech uváděli Dylan, Springsteen, Tom Petty, Patti Smithová i James Taylor.
Krajním a přece šťastným příkladem Hollyho žáka je Pavel Bobek. Nazpíval na desky Oh, Boy a Rave On, v repertoáru měl dalších devět „hollyovek“, nechal si od Jana Kaplického poslat všech sedm Hollyho alb, kopíroval svůj vzor notu od noty – a po několika letech se češtinou prozpíval ke zcela jinému, vlastnímu stylu.
V dnešních soutěžích supertalentů by Buddy Holly propadl. Nehřměl ani nesametil, spíš opravdu cvrčel, vysoko a tence. Jako zamilovaní středoškoláci z jeho textů. Ale byl to tvůrčí rocker z jednoho kusu a z jeho rytmického napětí se mohli pominout i černoši v newyorském Appolu.
V roce 1986 ho jmenovali do rockové Dvorany slávy. Dylan i Beatles ho tam měli už dávno.

Zdroj: Hospodářské noviny, 03.02.2009   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Z trosek Hollyho letadla povstal budoucí rokenrol
(počet příspěvků: 5, poslední: 2010-05-03 12:15:59)

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Neworský operní duel Aid
Stoletou republikou od J
Oživlý AG Flek, nestárno
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
 bullet  Nejdiskutovanější
Přechytračíme i USA? (989)
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (308)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (98)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist