Nacerno.cz

              

Vydáno 14.07.09 Týdenní komentáře

Slavík aneb Je nebezpečné dotýkat se hvězd
Kritik si nemá se zpěváky tykat, tvrdíval Leo Jehne. On to dokázal, já skoro nikdy. Natož pak s Karlem Gottem.

Neviděl jsem v něm jen hvězdu ze Semaforu. Těšil jsem se jeho rodnou plzeňštinou. (Neříkal půjčím ti, ale poučim tě.) Představoval jsem si ho jako patnáctiletého jedináčka na internátu v Chebu. Jak se učí elektromontérem, pochoduje v trojstupu, jí z ešusu, vykopává na brigádách brambory, žije na povel. Na ubikace! Umývárny! Vycházky ve středu dvě hodiny.
Po roce pochopil i jeho přísný otec, že to není možné. Pražským učňům v ČKD Karel mohl aspoň zpívat o přestávce.
„Dostat se na Vlacha byla pro mě senzace. Cortés byl bůh a v životě mě nenapadlo, že bych s ním snad někdy promluvil.“ Když mi to v září 1965 vyprávěl, měl už doma v Okrouhlické dva Zlaté slavíky.
Každá deska, kterou si přivezl ze zahraničí, mu otevírala jiný svět. Třeba Mahalia Jacksonová. „Byl jsem zvyklý na Cortése, Adama. Žádné ozdoby, rovný tón. A najednou si někdo zpívá úplně svobodně a ono se to smí a nikdo mu nehází do studia červenou.“
Když mluvil, zapomněl jsem i na skotskou whisky, přestože byla vzácná jako ty desky. „Mahalia zpívá i na jazzových festivalech v Newportu. Asi to tedy k sobě patří, gospel a jazz. Ale gospel je i na krok od rokenrolu. A do jazzu jako takového – ne jen do jeho nejprogresívnějších směrů – patří i ten rokenrol. Způsob, jakým Elvis synkopuje. Jak Haleyho saxofonista Rudy Pompili improvizuje na téma.“
Pro něj byl zajímavý i každý hráč od Vlacha nebo Krautgartnera. Věděl, kdo koho kopíruje i kdo je talent sám od sebe a cizí desky ani neposlouchá.
Užíval jsem si i zkoušky nových písniček u Štaidlových. Už tam Gott s Láďou věděli, jestli budou chtít aranžmá od Ladislava Pikarta nebo Pavla Vitocha. A když sbor, tak určitě Linhovce. Cestou domů jsem si zpíval texty od Jirky nebo Rosti Černého; tak snadno mi lezly do ucha.
Karlovi záleželo na každém detailu. Moc se těšil na Trezor. U pianina ho odpálil jako Presley. Když to pak v supraphonské kanceláři zahrál Bedřich „Malý stan“ Nikodém z not spíš jako foxpolku, věděli jsme, že je zle. Ale Gott načerno vyjednal a zaplatil nahrávací studio. Pozval si k tomu Olympic. Z vítězství Trezoru v rozhlasové soutěžní Houpačce jsme pak měli všichni ohromnou radost. Byl to rokenrol jak břitva. A český a vtipný.
Při zájezdu souboru Apollo do Antverp v roce 1966 si mi televizní dramaturg Hugo Hellemans pochvaloval, že v Gottovi má čtyři interprety: pro šanson, rock, baladu a folk. Krátce nato americký manažer Robert Mellin přivezl Gottovi do Prahy dokonce návrh smlouvy. Mellina nadchla Gottova česká verze Marii z West Side Story, méně už anglická. „Naučí-li se jazyk...bude jistě jedním z nejvýznačnějších zpěváků na světě.“
Ředitel Supraphonu Jaroslav Šeda mi nabídl, abych dělal jakousi dramaturgickou spojku mezi Mellinem a Gottem. To jsem odmítl stejně, jako když Gott s bratry Štaidlovými chtěli, abych řediteloval jejich Apollo. V obojích funkcích bych byl zbytečný jako komunisté na Velehradě.
Tu angličtinu Gott, myslím, nezvládl ani během sedmi měsíců, které pak prozpíval v hotelu v Las Vegas. Ještě se ale přiučil tomu, co už beztak uměl: hnát se až do úmoru. Fascinoval ho Sammy Davis, který mezi dvěma nočními koncerty ještě odběhl do jiného sálu zadarmo vypomoci svému kamarádovi Louisi Primovi.
Scházeli jsme se občas i potom. Jen to, co mně o novém směru své kariéry vykládal Die Goldene Stimme aus Prag, začalo být předpověditelné jako tržní průzkumy Polydoru a další Gottova alba. Podle toho vypadaly i mé recenze Gottových novinek. A jeho polemické odpovědi v novinách.
Asi by to vyšlo nastejno, i kdybychom si vykali. Jen bych přišel o společné chvíle, kdy nám hudba byla nade všechno a Karel o ničem jiném nemluvil.

Zdroj: Hospodářské noviny, 14.07.2009   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Slavík aneb Je nebezpečné dotýkat se hvězd
(počet příspěvků: 2, poslední: 2009-08-18 10:21:51)

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
V Belliniho Normě mají h
Jaromír Nohavica zvládá
Růžový kavalír v MET má
 bullet  Nejdiskutovanější
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (307)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (97)
Přechytračíme i USA? (93)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist