Nacerno.cz

              

Vydáno 23.11.15 O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel

Drásavou Lulu umocnil Radokův princip
Ani ten, kdo nedá za pravdu těm kritikům, kteří považují Lulu za nejlepší operu 20.století, asi nepopře, že mu její sobotní přímý přenos z Metropolitní opery vyrážel dech. Jestliže nás Alban Berg, rakouský skladatel i libretista z vídeňské dodekafonické školy Arnolda Schönberg, ještě osmdesát let po smrti šokuje dramatem, které nestačil úplně dokončit, musejí se nato m podílet i současní inscenátoři a interpreti.

Není možné spustit oči z Merlis Petersonové v titulní roli. Dlouhonohá polosvlečená Lulu takřka nesejde z jeviště a od začátku se prodává všem mužům, které potká. Jak dokáže německá koloraturní sopranistka, která už v přenosech z MET zářila jako Zuzanka ve Figarově svatbě a Ofélie v Thomasově Hamletovi, budit zdání, že Lulu byla napsaná jen pro ni? Je nabitá studeným, záhadným a neodolatelným sexem. Za posledních osmnáct roků dělala Lulu v deseti inscenacích a newyorskou prohlašuje za neodvolatelně poslední. Prý jí ta role už leze pod kůží. Jak tomu nevěřit?

Svrchovaně stylový zpěv i recitativy jsou podobně samozřejmé i pro všechny ostatní role. Především Lulina lesbická obdivovatelka hraběnka Geschwitzová v podání americké mezzosopranistky Susan Grahamové (mj. předtím Gluckova Ifigénie, Markétka v Berliozově Faustově prokletí a Oktavián v Růžovém kavalírovi) naznačuje, co všechno musí sólistka v MET ovládat.

Nakolik Berg osloví ty našince, jimž dosud mnoho neříká ani do očí bijící světová janáčkománie, toť otázka. V čerstvé paměti ještě máme inscenaci první Bergovy opery Wozzeck v pražském Národním divadle. Režisér David Radok tehdy vzkřísil důvěru nejen ve skladatele vídeňské školy, ale vůbec v současnou operu.

Jihoafrický režisér William Kentridge, známý třeba i z diskusí pražské Arše, vytasil v zápase o ještě náročnější Lulu své osvědčené zbraně: animovaný film, karikatury, perokresby, útržky z novin, to vše s neustálou pomocí českého „vynálezu“, Laterny Magiky, kterou před šedesáti povýšil Radokův otec Alfred na jevištní princip.

V přímých přenosech zatím pamatujeme jedinou inscenaci tak skrz naskrz propojenou zvukově i obrazově: Šostakovičovu operu Nos. Jak jinak – taky dílo Kentridge a všech jeho spolupracovníků včetně spolurežiséra (Luc de Wit), autorky projekce Catherine Meyburghová, scénografky Sabine Theunissenové a kostymérky Grety Goirisové. Aneb šťastný a v umění dost vzácný příklad, kdy silného jedince ještě umocňuje silný kolektiv.

Zdroj: Hospodářské noviny 22.11.2015   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Drásavou Lulu umocnil Radokův princip
(počet příspěvků: 0, poslední: )

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
WWW adresy klubů, kamará
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
 bullet  Doporučujeme
Přírodní úkazy Jonny Lan
Mladá krev ve staronové
New York strhla i "
Od potemnělé Giddensové
Výlet do populární hudby
Proč volím prezidentem J
Virtuos extrémů
V Belliniho Normě mají h
Jaromír Nohavica zvládá
Růžový kavalír v MET má
 bullet  Nejdiskutovanější
Kdy a kam za Jiřím Černým v roce 2018 (307)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - PO KRYLOVI VE ŠVANDOVĚ DIVADLE HEGEROVÁ (97)
Přechytračíme i USA? (93)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (63)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (44)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma · Bazar · Antikvariát · Mimibazar · Byty · Stroje · Seznamka · Zaměstnání   
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande · Rychloseznamka ··Fotoalbum · Horoskopy
Další informace: Reklama · Napište nám    Správce: © 2003 - 2017 TANGER infosystems s.r.o.

TOPlist