Komentáře ke článku:
Král Václav jedna ruka je se šmelinářským šmejdem
Komentář ze dne: 07. 04. 2004 07:08:27 Reagovat
Autor: petr
Mail: pfialek@centrum.cz
Titulek: Šmejd?
| 1. Nevím, o jakém šmejdu ve vašem článku je řeč. Možná o novinářích, kteří vytrhávají věty z kontextu a spoléhají, že čtenáři nemějí paměť. Dovoluji si přimomenout citát z článku paní Dědečkové.
"Pan Špidla není u nás vítán, řekl šéf Sazky Aleš Hušák. Tak rádi bychom mu vzdali čest za jeho velkolepé evropské dílo, a on si to tak pokazí svým hulvátstvím." nevím jaky vy, ale neříká se tomuto ironie?
2. Dotaz. Podle vaší logiky, kdyby Hušák neřekl to co řekl (podle mne to bylo také hulvátství) a naši vládní zástupci se toho spektáklu zúčastnili, tak by ekonomických problémů s halou nebylo?
A ještě. K. Kryla mám rád (jeho písničky), ale prosím nedělejte z něj modlu. Mohl byste prosím dát čtenářům informace, jakým způsobem byl odejit z RFE? Co jeho australská anabáze a kdo ji financoval? Co je na těch řečech pravdy?
|
|
| | Komentář ze dne: 07. 04. 2004 14:32:53 Reagovat
Autor: Jiri Pallas
Mail: jiri@pallas.cz
Titulek: Re: Šmejd?
| Kdyby Krylovu cestu do Australie financoval sam dabel, tak neni duvodu za to Kryla pomlouvat. Zkuste nemichat dohromady krylovu osobnost a jeho dilo. Co se tyce RFE, tak je predevsim potreba polozit otazku proc ho zamestnali tak pozde a proc ho tak dlouho zneuzivali (delal tam jako externista za par stovek). |
|
| | Komentář ze dne: 12. 04. 2004 18:20:28 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: Šmejd?
| Pokusím se odpovědět:
1.Nevíte-li, jaký šmejd mám na mysli, nedá se už nic dělat. Jak říká lidové přísloví: Farář dvakrát nekáže.
2.Ironii paní Dědečkové jsem pochopil a proto s ní nesouhlasím. Paní Dědečková vkládá mně ("nám") do úst něco, co jsem neřekl. Na počínání pana Hušáka mi nevadí pouze hulvátství, ale i další věci, jak jsem ostatně napsal.
3.Z Kryla se u nás opravdu, ale opravdu modla nedělá. Viz články Petra Krále (Nekryluji), komentáře Palva Klusáka, Jiřho Peňáse a - s dovolením - i některé moje.
4.Kryl odešel z RFE na vlastní žádost. Nevěříte-li, napište si tam.
5.Své zájezdy si kryl financoval buď sám, nebo mu je platily pořadatelé (krajané), nebo se na výdajích podílely obě strany.
Můj dovětek: Píšete, že máte Kryla rád. Z čeho všeho pak asi musíte podezírat lidi, které nemáte rád? |
|
| | | Komentář ze dne: 08. 04. 2004 04:53:07 Reagovat
Autor: petr
Mail: @
Titulek: Re: Re: Šmejd?
| A je nějaký důvod vynášet Kryla do nebes a dělat z něj modlu? Každá mince má dvě strany. Nikdo není anděl, nikdo není ďábel. Važme si Kryla za jeho tvorbu ale řeči typu "Co by tomu řekl Kryl", to nemusím. |
|
| | | Komentář ze dne: 13. 04. 2004 06:00:59 Reagovat
Autor: petr
Mail: @
Titulek: Re: Re: Šmejd?
| Pokusím se reagovat i když je to zřejmě zbytečné
1. Souhlasím, že jsem to špatně s tím "šmejdem" napsal, i když to nevylučuje to, že jste vytrhl větu z kontextu a udělal jste to, co sám paní Dědečkové vyčítáte.
2. Pan Hušák a celá slavná hala mi může být ukradená. Vadilo mi to, že dáváte rovnítko mezi účastí prezidenta a jiné s nějakými dluhy a ekonomickými problémy. Pouze jsem si dovolil se zeptat, zda by těch problémů nebylo, kdyby Hušák nebyl hulvát a členové vlády se toho otevření také zúčastnili.
3. Opravdu, ale opravdu Vámi citované články jsem četl a věřím, že Kryl byl docela normální člověk. Copak by na to řekl, co se kolem jeho osoby občas děje? O víkendu jsem shlédl v TV pořad pana Lasicu (?) s Vámi o Krylovi. Věřte, rádo se to poslouchalo.
5. Pokud je to takto, je to v pořádku, omlouvám se, já slyšel něco jiného. Pouze jsem se dotázal. Uznávám, že to mohlo vypadat provokačně. K Vaší poslední poznámce. Věřte, že spím docela klidně. Po přečtení některých článků na těchto stránkách si připadám, jako bych četl tiskoviny z padesátých let. Abyste mne pochopil, nepřu se o to, jestli píšete o určitých lidech pravdu nebo ne, (na to nemám dostatek informací) ale je to (někdy) styl hlášení domovních důvěrníků. Nakonec, jsou to Vaše stránky. |
|
| | | | Komentář ze dne: 16. 04. 2004 21:51:25 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: Re: Re: Šmejd?
| Petře, kolik vám v těch 50.letech bylo let a kolik tiskovin jste tehdy četl, že to ve vás tak uvízlo? A odkud znáte styl hlášení domovních důvěrníků? Nakonec, je to vaše věc. Já si ten styl pamatuji a tak vám musím přiznat, že svým přirovnáním mého stylu k tehdejším udáním jste mne skutečně roztrpčil, gratuluji k úspěchu. (Četl jsem později jedno takové udání na mne: že chodím do evangelického kostela. Ten udavač nelhal. Málem mě kvůli tomu nevzali na fakultu; to už je jiná kapitola.)
Ale jestliže vám nemohu vyvrátit váš dojem z mého způsobu psaní, pak určitě i vy uznáte, že mezi důvěrnickými hlášeními a mými články je rozdíl, který je snad podstatnější než styl: já své články vždy podepisuji, nestojí za mnou žádná strana ani jiná moc a kdokoli se mnou může veřejně polemizovat. (I anonym. I tehdejší udavač.) Děkuji vá, že vám stojí za to přemýšlet i o jiných názorech, než třeba v tuto chvíli právě sdílíte. Také se o to snažím.
|
|
Komentář ze dne: 08. 04. 2004 14:27:50 Reagovat
Autor: starej_vul
Mail: starej_vul@post.cz
Titulek: Už i vy...
| Když jsem si přečetl Vaši knihu o našich zpěvácích, těšil jsem se na další o Beatles apod. Ta vyšla. Se zpožděním, a s Vaším "novým" komentářem.
Já nevím co jste v té emigraci dělal. A ani mě to nezajímá. Mě jenom zajímá, že všichni co zůstali "doma" jsou pod Vašimi (teď Vás hážu záměrně do jednoho pytle emigranty 48, emigranty 68 i ostatní emigranty z jakýchkoliv důvodů). Já tady musel zůstat. Měl jsem tady tatínka, maminku a sourozence. Nemohli jsme emigrovat všichni. A proč mám stále slyšet takové výlevy. I když od Vás, kterého se mi dobře četlo.
Trochu sjem si projezdil svět. A musím říci, že takových staveb, ale v českých poměrech SUPER-stavba, je po Evropě rozeseto hodně. A nikdo se nad tím nepozastavuje. Tak si myslím, že je to dobře.
A je jedno kdo to postavil. Vy také neříkáte, Eifelovka byla postavena za toho a toho režimu. Říkáte Eifelovka je v Paříži. A Louver je taky v Paříži. A Chambor je u Paříže.
P.S. Tak se mějte ... a Sazka aréna je v Praze. Je to tak a vy na tom nic nezměníte. |
|
Komentář ze dne: 08. 04. 2004 14:34:12 Reagovat
Autor: starej_vul
Mail: @
Titulek: ...a ještě
| ...ten Železný bude možná odsouzen. Ale v tomto okamžiku je rozhodnutím soudu většinovým vlastníkem NOVY. (Budete žalovat soudy za zradu na národu?)
A ten spor o kterém vy mluvíte prohrála česká vláda. Protože nekontroluje mechanizmy mající dohlížet na dodržování zákonů. Je to jen problém vlády. Ne TV Nova a Železného.
Vy také děláte co Vám dovoluje zákon. A když uděláte něco co není v souladu se zákonem. A Železný v souvislosti s Novou není trestně stíhán. Je stíhán z jiných důvodů.
P.S. Sdělte nám prosím o čem pan Klaus jednal s panem Železným když se spolu sešli. Jinak by se také Vaše sdělení dalo kvalifikovat jako říšení poplašné zprávy. Myslíte, že jako Klaus měl za Železného něco "žehlit"? Jak to myslíte? |
|
| | Komentář ze dne: 12. 04. 2004 18:01:43 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: ...a ještě
| Vážený starej vole, jistě uznáte, že jsme si oba dva napsali co jsme chtěli, já nepřesvědčil vás, ani vy mne, a dále bychom jeden druhého jen zdržovali. Takže je i zbytečné vám vysvětlovat, že jsem nikdy v žádné emigraci nebyl. |
|
Komentář ze dne: 11. 04. 2004 16:25:10 Reagovat
Autor: Vladimír Ondys
Mail: info@ondys.cz
Titulek: Václav
| Je populární. Je i mazaný. Snaží se hrát roli laskavého tatíčka a lidi mu to baští. Pro mě je to arogantní fotr, který nechtěl vidět rozdíl mezi špinavým a čistým. Čemu se divit? Odboj proti totalitě dominoval v socialistickém maloměšťáctví a rozkrádání. S naší samolibostí neuznávat pravidla, když se cítíme na nějakém koni, jsme k sežrání.
Skutečnými jezdci. |
|
Komentář ze dne: 15. 04. 2004 00:58:13 Reagovat
Autor: Jarda Alias
Mail: jarda-h@emailcz
Titulek: Snad jednou dospejeme
|
Ale nez zacnu, musim rict, ze mne vyslovene potesilo, ze jsem dorazil "na cerny web" a potkal se tak znovu se stylem, ktery dobre znam z obdobi "poustecin" ve VS klubech (leta 80ta), kde jisty J.C. poodhrnoval deku a nadechoval se cerstveho vzduchu :-) a my s nim. Diky.
A ted zpet k nadpisu. V mnoha diskusich, a to nejen webovych, ale i televiznich, kde by clovek ocekaval jistou uroven, mne znovu a znovu zarazi emocionalni a cernobily zpusob argumentace s mizivou schopnosti alespon pochopit uhel pohledu druhe strany a skutecne diskutovat.
Nevadi mi clovek s opacnym nazorem, vadi mi demagogie a nedostatek moralky. Jak se mohu divat na prvniho muze ve state, ktery podporil sveho casu Milosevice, Heidera, Meciara ... ? Ktery bagatelizuje ulohu disentu, ktery polemizuje o uloze antikomunismu a pritom mu vadi komunisticka minulost komisare pro EU a nevadi mu komuniste ve vlastni strane, ve svem okoli, o jeho rodicich nemluve ? Dalsi ? Tak treba Opozicni smlouva (slovy Sveraka z Nejiste sezony: "Nevim, jestli uz ve spojeni techto slov neni rozpor”) a ... atd.
Nejlepe kdyz budu citovat Tomase Jezka:
Sám VK dal k lepšímu i svůj vlastní případ, kdy na jakémsi studentském mistrovství v házené dal také falešnou branku a i když ho sami hráči jeho týmu vyzývali, aby svou chybu přiznal, odpovídal jednoznačně: "Ale to bychom to přece prohráli."
Doufam, ze nebudu obvinen z emoci, to vse se stalo, to vse jsou fakta. Uvedl jsem jen par tech negativnich, za posl. par let. Snazil jsem se a snazim se najit nejaka pozitivni, ale nenachazim. Vedel by nekdo ....... ?
Jarda
PS: opet cituji z Kolji: "Dobre's to napsal ... Jiri"
|
|
| | Komentář ze dne: 15. 04. 2004 05:11:29 Reagovat
Autor: petr
Mail: pfialek@centrum.cz
Titulek: Re: Snad jednou dospejeme
| Vážený, někdo o koze, druhý o voze.
Nikde jsem si nevšiml, že tato "diskuze" je čistě o prezidentovi. Ale když píšete o černobílém vidění, tak hned poté dáváte krásnou ukázku tohoto. Vám sice "nevadí" člověk s opačným názorem, ale prezidentovi jej upíráte. Nemám takovou perfektní paměť jako vy, abych vám vyvrátil váš seznam prezidentových "hříchů" (musel bych zalistovat v archivu) ale jsem si jist, že že ke každému vašemu bodu bude nějaké ale. Jestli dovolíte, tak to je zase můj názor a věřím, že kdybych se rozkrájel, tak vám to nerozmluvím.
Jen malá ukázka pro změnu vaší demagogie. Vyčítáte prezidentovi členství jeho rodičů v KSČ. Nevím, možná je to pravda. Ale to vám nevadí láskopravdomluvný Ruml s jeho otcem, který psal v padesátých letech obdivně o politických procesech aby potom prozřel a pracoval v disentu? Holt každá mince má dvě strany. Ale tohle už je hodně daleko od tématu článku pana Černého. |
|
Komentář ze dne: 15. 04. 2004 09:02:39 Reagovat
Autor: Obcan Vzorny
Mail:
Titulek: President?
| 1 - Bohuzel prezidentem je. Osoba V.K. je u mne obsaznosti naplnenim Orwelova romanu "Farma Zvirat". Upozornuji, jde o roli, ne o hodnoceni osobnosti. Hodnotit - to bych si prinejmencim nedovolil neb V.K. neznam.
2 - A jaka ze je ta role. No prece "Prase". Myslim ze se jmenovalo Fylip, nebo Ludvik - nemam tu knihu u sebe
3 - Misto debat ve smyslu-tady udelal, tady rekl, rodice byli nebyli si prectete FARMU ZVIRAT a bude jasno. Halt nekdy to na tomhle svete takhle chodi.
4 - K minulemu prez. V.H. bych mel take radu pripominek. Kdybych hledal nasel bych jich samozrejme vice, ale co na tom sejde. Musim rict ze V.H. rozhodne roli "PRASETE" z ORWELOVA romanu nehral. A to je mi velmi, velmi "CHUTNE". Howg
Snad se mi to podarilo napsat tak, ze je citit ten rozdil.
PS: A nechapu co je to v CR za novodoby zvyk si porad ve vsem nadavat. Zloba je proste strasna vec.
Takze vsem vse dobre :-) |
|
Komentář ze dne: 24. 04. 2004 13:12:59 Reagovat
Autor: Vlastimil Čich
Mail: cich@valachnet.cz
Titulek: Čeká nás Hušákův principát?
| Domnívám se, že Jiří Černý ve svém fejetonu dobře vystihl úskalí angažovanosti prezidenta republiky v Hušákově show konané při příležitosti otevření Sazka Arény. Klausova vstřícnost ke kontroverznímu podnikateli, jakým je Vladimír Železný, nemá nic společného s respektováním presumpce neviny. Právě naopak tím vlastně neoprávněně zasahuje do vyšetřování, neboť tak jako reprezentant funkce, která je v národě tradičně ctěná, poskytuje člověku, u kterého probíhá trestní řízení, významnou podporu.
Také prezidentovo přijetí Hušákova pozvání za okolností, kdy si tento člověk mezi politickou elitou vybírá na základě osobních sympatií s tím, že Arénu považuje za svůj obývací pokoj, ve mně vyvolává nejenom rozpaky, nýbrž přímo mrazení.
Cítím, že nám zde vyrostl člověk, který začíná ze svého postavení uplatňovat moc, ke které nemá žádný mandát, a která je naprosto nekontrolovatelná. Tak se např. ředitel veřejnoprávní televize omlouvá za publicistický pořád, který sice mnoho lidí vidělo, nikdy se však už tito diváci nedověděli, jaké se jeho tvůrci dopustili chyby, za kterou se pak ředitel Janeček musí omlouvat. Navíc výrok vytesaný v Aréně do bronzu, který Jiří Černý ve svém fejetonu citoval, jasně dokládá Hušákovy názory na demokracii. Obávám se, že se tu objevil nebezpečný člověk, který může moc peněz velice účinně použít k velice neblahým politickým cílům.
Proto vyzývám představenstvo akciové společnosti Sazka, aby tohoto člověka co nejrychleji zbavili jeho moci. Předpokládám, že když tuto vyzvu vyslovuji jako prostý občan, nebude to vykládáno jako střet zájmů, což byla námitka, která se objevila, když s touto výzvou přišli někteří členové vlády.
Ostatně soudím, že by český prezident měl na sebe více dbát.
|
|
Komentář ze dne: 14. 10. 2004 21:40:41 Reagovat
Autor: jíra
Mail: @
Titulek: tohle se vám nepovedlo
| pane Černý, spokojen vaším článkem z 11.10.04 jsem se podíval i na vaše komentáře dozadu až jsem narazil na tento. nevím jak to, co jste napsal hodnotíte sám s odstupem, ale dle mne jste moc prozíravosti neprojevil. I když se mi STB minulost p. hušáka nelíbí, sazku řídí dobře a ta hala je pěkná. po hušákovi zůstane určitě lepší odeur nežli po špidlovi. president klaus a další kvůli kyselému špidlovu šklebu správně nenechali zkazit ten skvělý okamžik otevření té krásné haly. vidíte hala funguje a kde je dnes skvělý špidla ? |
|
| | Komentář ze dne: 17. 10. 2004 00:30:33 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: tohle se vám nepovedlo
| Dnes bych to napsal úplně stejně. Takže na toto téma si nerozumíme. Hušákova arogance a sebestřednost nemá s hodnotou haly nic společného. A jak řídí Sazku potažmo halu, s tím ještě chvíli počkejme. Zatím je ten prostor velice nevyužívaný. Doufejme, že se to změní k lepšímu. |
|
Komentář ze dne: 02. 01. 2005 21:42:26 Reagovat
Autor: Bára
Mail: fleissigova@volny.cz
Titulek: Jo Klaus je šmejd
| a darebák nonplus ultra viz novoroční projev - bod odposlechy.
Když odposlouchávíjí zloděje a to má KLaus takové podivné kamárádíčky, tak se dostalo na něj a potrefená Husa kejhá. |
|
Komentář ze dne: 04. 01. 2005 17:58:28 Reagovat
Autor: Bedan
Mail: kurvy@kurvy.org
Titulek: Děkujeme odejděte
| Tady se přesně ukazují manýry postrevolučních politiků, kteří jsou stále přesvědčení o své neomylnosti a rozkradení majetku nazývají úspěšnou privatizací. \"Neomylná ruka trhu\" je vlastně primitivní kapitalismus, kde je vše dovoleno - bohatí bohatnou a chudí musejí makat za almužnu. Proto nyní ODS včetně profesůrka křičí, když se má schválit \"Evropská ústava\". Poměry by se tu totiž potom mohly zcivilizovat a to se jim rozhodně vůbec nehodí. |
|
| | Komentář ze dne: 10. 01. 2005 11:58:00 Reagovat
Autor: petr
Mail: @
Titulek: Re: Děkujeme odejděte
| Já netušil, že se v EU nekrade. Holt samé holubičky. Viz ve švédsku vykradené domy po nezvěstných v Asii. |
|
| | | Komentář ze dne: 10. 01. 2005 11:59:10 Reagovat
Autor: petr
Mail: @
Titulek: Re: Re: Děkujeme odejděte
|
Komentář ze dne: 27. 07. 2005 16:22:31 Reagovat
Autor: Jiri
Mail: unj429g@tninet.se
Titulek: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni
| Text tohoto komentáře byl vymazán, jelikož porušoval publikační pravidla našeho časopisu! Redakce |
|
Komentář ze dne: 11. 02. 2006 22:49:13 Reagovat
Autor: Michal Bálik
Mail: karelkryl@bsnet.sk
Titulek: K.K. = CS
| CZECHOSLOVAKIA FOREVER !!! |
|
Komentář ze dne: 27. 07. 2005 16:25:31 Reagovat
Autor: Jiri
Mail: unj429g@tninet.se
Titulek: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni
| Zprava o rozkradani ceskeho narodniho majetku v 90.letech 20.stoleti
> 27.4.2005 (autor neznamy)
>
> Nasledujici zprava neni a nemuze byt uplna a ani si neklade za cil byt
> uplna a vycerpavajici. Je velmi pravdepodobne, ze rada trestnych cinu a
> \"tunelu\" z jejiho spektra uplne unikla ci je zachycena jen castecne ci
> okrajove. Presto se vsak snazi zdokumentovat zlociny a kradeze narodniho
> majetku, ktere probehly v devadesatych letech, to vse predevsim na zaklade
> pravdivych ci obecne znamych skutecnosti a faktu, jejichz relevanci a
> pravdivost si muze kdokoli overit.
>
> Jejim ucelem je jak zdokumentovat a zachytit spachane zlociny, tak obvinit
> jejich pachatele. Z drtive vetsiny jsou to byvali komuniste, agenti StB ci
> KGB.
>
> Geneze: Neudrzitelnost komunistickeho rezimu na konci 80. let 20. stoleti
> prinutila cely tehdejsi bolsevicky establishment jednat. Byl vyslan signal
> do kontrolovanych disidentskych kruhu k zahajeni \"revolucnich\" kroku. Je
> zajimave, ze vetsina dulezitych osob, ktere pozdeji obsadily vysoke statni
> funkce ci tunelovaly banky, se rekrutovala z Ceskoslovenske akademie ved
> (CSAV), a to vesmes z Prognostickeho ustavu. V teto instituci plne
> vysokych komunistu pusobily jmena jako Komarek, Klaus, Zeman, Ceska, Dyba,
> Dlouhy, Ransdorf, Salzmann, Jezek, Klausova a dalsi. Predstavovaly jak
> kadrovou rezervu pro novy rezim, tak kadrovy nomenklaturni rezervoar
> rezimu stareho.
>
> Sam sef Prognostickeho ustavu, presvedceny komunista, pritel Che Guevary a
> mistopredseda vlady CSFR v roce 1990 Valtr Komarek ho oznacil za \"skolu
> revoluce\". Tato revoluce si, jak znamo, ziskala prizvisko \"sametova\", a to
> vzhledem k jejimu bezkonfliktnimu a temer konsensualnimu charakteru. Uz to
> naznacuje, ze se nejednalo o revoluci v pravem slova smyslu, ale o
> programove predani moci, resp. o udrzeni moci v rukach komunistickych
> kadru.
>
> Jiz prvni kroky Obcanskeho fora v cele s Vaclavem Havlem naznacily, ze
> vubec nejde o zadnou revoluci, ale jen o zmenu systemu rezimu. Bohuzel ve
> vyvolane euforii a v nadeji na zbaveni se komunistickeho jha se vyskolenym
> bolsevickym \"revolucionarum\" z Prognostickeho ustavu spolu s Havlovymi
> disidenty podarilo splnit svuj ukol, zmenit rezim a ponechat komunisty
> fakticky u moci. Symbolickym a zaroven tragickym vyjadrenim tohoto faktu
> byla instalace Mariana Calfy, v te dobe jeste aktivniho agenta KGB, do
> kresla predsedy vlady dne 10.12. 1989, kde setrval az do 2.7. 1992. Za
> komunisticke ery pusobil Calfa v CTK, pote byl jmenovan predsedou
> Legislativni rady vlady CSSR a vyzkousel i post komunistickeho ministra.
> Vaclav Havel si jej vybral za nejblizsiho spolupracovnika.
>
> Kuponova privatizace
>
> Uvodem jednu kouzelnou vetu, kde svetove uznavany ekonom pusobici ve
> Svetove bance, Dr. David Ellerman v souvislosti s kuponovou
> privatizaci oznacil Vaclava Klause za \"trzniho bolsevika\" a architekta
> \"financniho piratstvi\". Ctenarum zajimajicim se o ekonomii lze doporucit
> clanek Dr. Ellermana z roku 2001 pod nazvem \"Lessons from Eastern Europe\'s
> Voucher Privatization\". Nutno priznat, ze napad kuponove privatizace byl
> genialne rafinovany. Dat lidem pocit, ze neco ziskavaji, vybrat za to od
> nich jeste penize a nasledne se legalne zmocnit majetku, ktery zustal po
> komunistech. Za architekty (alespon oficialni) kuponove privatizace (ac za
> nej ve sve autobiografii Vaclav Klaus prohlasil Dusana Trisku) lze
> povazovat:
>
> a) Dusana Trisku, nar. 14. 4. 1946,
> b) Tomase Jezka, r.c. 400315/020
> c) Vaclava Klause, nar. 19.6. 1941
>
> U jejiho zrodu se rovnez nejakou dobu pohyboval Jan Svejnar. Dne 4.10.
> 2001 odpovedel Dusan Triska, jeden z nejblizsich pratel Vaclava Klause a
> byvaly agent StB s krycim jmenem Dusan (svazek c. 7704), v Radu Svobodna
> Evropa na otazku, zda se nestydi za sve otcovstvi projektu kuponove
> privatizace, slovy: \"Hlasim se k nemu samozrejme hrde a myslim si, ze jsem
> schopen dolozit, ze jsem hrdy a mam na co.\" Nechme tedy hovorit fakta, ac
> vime, na co je pan Triska tak hrdy. Vzhledem k prime participaci Alese
> Trisky, bratra Dusana Trisky na nejvetsich financnich zproneverach a
> kradezich a dale s ohledem na blizky vztah Vaclava Klause k dalsim
> podvodnikum lze duvodne predpokladat, ze projekt kuponove privatizace byl
> ucelove pripraven a nastaven tak, aby umoznil beztrestne zcizeni narodniho
> majetku.
>
> Kuponova privatizace se uskutecnila ve dvou vlnach v letech 1992 - 1994.
> Celkova hodnota jmeni podniku privatizovanych kuponovou metodou cinila 679
> miliard korun v cenove hladine ke dni zahajeni prvni vlny. Medialni masaz
> a propagace byla silna, bylo dosazeno nevidane aktivity a odezvy od
> obcanu, predevsim v zrcadle toho, ze za sve penize dostavali bezcenne
> papirove knizky. Ucast v prvni vlne byla 77 % vsech opravnenych obcanu a v
> druhe vlne 74 % obcanu. Prvni vlny se ucastnilo celkem 264 investicnich
> fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili celkem 71,8 %
> vsech investicnich bodu investovanych pro prvni vlnu. To bylo z hlediska
> architektu kuponove privatizace, resp. osob ovladajicich tyto investicni
> fondy nejvyhodnejsi, nebot tim obcane ztratili nad svymi kupony jakoukoli
> kontrolu. Kontrolni mechanismy nad fondy nebyly pro vytrvaly odpor Klause,
> Trisky a spol. nikdy skutecne legislativne nastaveny.
>
> Ve druhe vlne ucitili prilezitost i dalsi dravci a ucastnilo se jiz 353
> investicnich fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili
> tentokrat jen 64 % vsech investicnich bodu investovanych pro druhou vlnu.
> Timto zpusobem ziskavaly investicni fondy faktickou kontrolu nad
> privatizovanymi podniky a jejich majetkem. Na majetek zprivatizovany
> kuponovou privatizaci cekal dvoji osud.
>
> V prvnim pripade byl ihned zproneveren a rozkraden. Zde se jevi slovo
> \"krast\" jako absolutne nejvystiznejsi, na rozdil od jakychkoli
> ekonomickych ci pravnich terminu. Princip byl jednoduchy a recept vsude
> stejny. Nevyhodne obchody, zadluzovani, systematicke vyvadeni aktiv a
> vytvareni pasiv, tj. proslule ceske \"tunelovani\", vse vesmes v rezii
> sehraneho a zkuseneho tymu agentu StB. Budeme-li se, v zajmu vyvarovani se
> obvineni z konfabulace a konstrukce, drzet odborne ekonomicke literatury,
> konkretne publikace Kotrba J., Kocenda, E., and Hanousek, J.: The
> Governance of Privatization Funds: Experiences of the Czech Republic,
> Poland and Slovenia. Edward Elgar, London, 1999, dojdeme k cislu az 21% z
> privatizacnich fondu na trhu. Ve skutecnosti to vsak bylo nepochybne vice.
>
> Ve druhem pripade byl majetek dale spravovan a do vedoucich mist
> \"zprivatizovanych\" podniku byli dosazeni, popr. se vratili exponenti
> komunistickeho rezimu. V techto pripadech nebyly podniky \"tunelovany\"
> bezprostredne, ale postupne nebo v pripade potreby, tzn. nutnosti
> vytvoreni financnich aktiv. Ac se to retrospektivne zda neuveritelne,
> faktem je, ze cela kuponova privatizace byla spustena bez jakekoli pravni
> regulace privatizacnich fondu, ktera by sla nad ramec obecneho prava.
> Komise pro cenne papiry pripravila prehled investicnich fondu a podilovych
> fondu, u nichz byla zjistena majetkova ujma z titulu nezakonneho jednani.
> Z investicnich fondu a spolecnosti se podle propoctu KCP v prubehu 90. let
> az do 30.6. 2002 ztratil majetek za zhruba 50 miliard korun. Je to vsak
> velmi slaby odhad, ktery zahrnuje jen prokazatelne zcizeny majetek
> prokazanou trestnou cinnosti. Skutecna vyse se pohybuje ve stovkach
> miliard.
>
> Nasleduje prehled nekterych vyznamnych prikladu prosluleho tzv.
> \"tunelovani\".
>
> MOTOINVEST
>
> Motoinvest byl zalozen 18. listopadu 1991 s absolutne nepruhlednou
> vlastnickou strukturou fyzickych osob, ktere spojovaly obchodni aktivity
> spojene s kuponovou privatizaci. Mezi jeho hlavni aktery, tedy alespon
> zname a verejne cinne, kteri vsak zrejme o nicem fakticky nerozhodovali,
> lze zaradit Pavla Tykace a Jana Dienstla, mezi sede eminence a mozky potom
> zejmena Alese Trisku (zde vyvstava otazka, nakolik byl jen zastupcem sveho
> bratra Dusana Trisky) a predevsim Svatopluka Potace.
>
> Zastavme se nejdrive u techto velmi zajimavych osob.
>
> Pavel \"Drobni akcionari placte\" Tykac, r.c. 640515/2171 (skutecny slogan
> jeho reklamni
> kampane) byl a je bezpochyby velmi vlivnou osobnosti ceske ekonomiky. Svuj
> slogan Tykac skutecne splnil, a lide, kteri mu sverili sve penize, popr.
> pracovali v podnicich vytunelovanych jeho skupinou, skutecne plakali. Jeho
> jmeno se poji s desitkami firem. Jeho politicke kontakty byly vynikajici,
> coz ilustruje jeho ucast na narozeninach Vaclava Klause a pozvani od nej
> do Komise pro dohled nad kapitalovym trhem (aneb jak udelat kozla
> zahradnikem) nebo post poradce ministra financi Ivo Svobody (CSSD) v roce
> 1999, pozdeji odsouzeneho za podvod a zvyhodnovani veritele na pet let
> vezeni.
>
> Jan Dienstl, r.c. 700708/290, prava ruka a nejblizsi spolupracovnik Pavla
> Tykace.
>
> Ales Triska, nar. 2. 3. 1944, agent StB s krycim jmenem \"Ales\", bratr
> architekta kuponove privatizace a agenta StB Dusana Trisky, zrejme v jeho
> snaze udrzet kontrolu nad operacemi clen predstavenstva Motoinvest a.s..
> Je vysoce pravdepodobne, ze byl jen prodlouzenou rukou sveho bratra Dusana
> Trisky.
>
> Svatopluk Potac, r.c. 250324 / 441, byvaly clen UV KSC a predseda Statni
> banky ceskoslovenske v letech 1971 - 1981 a 1988 - 1989, mistopredseda
> Strougalovy vlady a predseda Statni planovaci komise pusobil v Motoinvestu
> jako poradce. Jeho obrovske kontakty a znalost komunistickeho i
> nekomunistickeho prostredi zakladaji duvodnou presumpci, ze byl jednim z
> hlavnich \"mozku\" Motoinvestu. Je velmi obtizne obsahnout cely rozsah
> cinnosti skupiny Motoinvest.
>
> Pri svych operacich se akteri snazili vse maximalne znepruhlednit a zamest
> stopy. Soustredme se tedy alespon na nejvetsi podvody a zpronevery
> uskutecnene skupinou kolem Pavla Tykace. Ve svem zenitu spravoval
> Motoinvest prostrednictvim majetkovych podilu v ruznych spolecnostech
> jmeni ve vysi asi 80 miliard korun.
>
> Klicove operace financni skupiny Motoinvest:
>
> CS Fondy: Tykacovo jmeno se poji i s kauzou vytunelovanych CS Fondu, v
> kterych prisli akcionari o 1,3 miliardy korun. Penize zmizely v roce 1997
> tesne pote, co Motoinvest fondy prodal a jejich akcionare vubec
> neinformoval. Nasledovaly rychle zmeny majitelu ve snaze zahladit stopy.
> Celkove se vsak jednalo o pomerne nepripravenou transakci, ktera bez
> naleziteho obchodne pravniho kryti naplnovala jasne skutkovou podstatu
> trestneho cinu, pricemz pikantni je, ze vyvedeni predmetneho 1,3 miliardy
> korun do zahranici schvalil tehdejsi sef Analytickeho odboru ministerstva
> financi, byvaly vysoky cinitel KSC a ministr financi Ivan Kocarnik.
> Vyvedeni 1,3 miliardy bylo zrealizovany pres ovladanou Plzenskou banku,
> kterou Motoinvest vzapeti radne preuveroval a opustil.
>
> Ovladnuti a vytunelovani Agrobanky:
>
> Tato kauza by si svou rozsahlosti zaslouzila nekolik stran textu,
> soustredime se vsak na participaci prave Tykace a Motoinvestu. Banka
> vznikla
> v roce 1990 a byla patou nejvetsi banku v zemi. Na prelomu roku 1995 a
> 1996 odkoupila skupina Motoinvest a ovladane fondy balik akcii od IPB
> vcetne podilu v Agrobance, kterou timto ovladla. Motoinvest to oficialne
> nikdy nepriznal. Centralni banka nikdy neuznala Motoinvest za verohodneho
> investora. V zari 1996 uvalila CNB nucenou spravu na Agrobanku. Skupina
> Motoinvest tim ztratila hlavni financni zdroj. Tykac tehdy narychlo
> opustil
> republiku a po dvou dnech se vratil. Naklady centralni banky na reseni
> krize AGB se odhaduji na 50 miliard korun. Stat ji formou garanci a
> odkoupeni
> spatnych aktiv sanoval cca 50 miliardami korun. Zdravou oddluzenou cast
> Agrobanky (tj. provedena sanace CNB ve vysi 19,7 mld + garance za spatne
> uvery do az r. 2008) v roce 1998 odprodal za pouhe pul miliardy korun (!)
> firme General Electric. Druha cast skoncila v likvidaci. Za prodejem
> zdrave casti Agrobanky za smesnou cenu stal jeji nuceny spravce Jiri
> Klumpar, ktery se pozdeji stal clenem predstavenstva prave GE Capital
> banky. V lednu 2000 byl obvinen z trestneho cinu porusovani povinnosti pri
> sprave ciziho majetku se skodou cca 25 miliard korun. Celkove naklady a
> sanace za vyreseni krize Agrobanky jsou odhadovany na min. 50 miliard
> korun.
>
> Plzenska banka: V roce 1996 ziskala skupina Motoinvest vice nez 90 % podil
> v Plzenske bance, zrejme ke kryti svych financnich operaci, ktere si tak
> mola uskutecnovat ve vlastni bance, pricemz typickym pripadem teto operace
> je kauza CS Fondu. Plzenskou banku ziskal Motoinvest nakupem akcii na
> zaklade komisionarskych smluv uzavrenych mezi Motoinvestem a pozdeji
> vytunelovanou Agrobankou Praha. Po provedeni operaci za ucelem vyvedeni
> aktiv prevedl Motoinvest akcie zpet na Agrobanku Praha, v te dobe jiz v
> problemech a urcenou k likvidaci, ktera postupne nabyla i zbyvajici podil
> na bance. Od zari 2000 jiz byla jedinym akcionarem banky Agrobanka v
> likvidaci. Zadluzeny vlastnil predluzeneho. Kolik bylo celkove z banky
> vyvedeno penez, nebylo nikdy zverejneno. Z dostupnych informaci a vzhledem
> k regionalnimu charakteru bankovniho ustavu lze hovorit o sume mezi deseti
> a dvaceti miliardami korun.
>
> Ceska sporitelna: V kvetnu 1996 skupoval Motoinvest s podporou v te dobe
> jiz ovladane AGB akcie sporitelny a snazil se prosadit sve zastupce do
> dozorci rady. Scenar mel byt zrejme podobny jako u Agrobanky, s tim
> rozdilem, ze skody pro banku a zisk pro Motoinvest mohly byt
> nekolikanasobne vyssi. Na zasah \"bankovni ctyrky\" a natlak guvernera
> Tosovskeho se mu to nepodarilo, nebot sfery vlivu byly jiz rozdeleny a
> pravo pumpovat Ceskou sporitelnu mela v te dobe skupina okolo Livie
> Klausove a Jaroslava Klapala. Skupina Motoinvest oficialne ukoncila sve
> aktivity po padu Agrobanky. Bylo to pro ni velke sousto, ktere sice jeste
> dokazala spolknout (i kdyz sam Tykac si nebyl jisty souhlasem mocnych a
> radsi na dva dny zmizel z republiky), pote vsak prenechala misto dalsim.
> Podarilo se to snadno, meli vydelano a take citili, ze pro ne prestalo jiz
> byt misto. Strizlive odhady vyse aktiv ukradenych Motoinvestem se pohybuji
> okolo 200 miliard korun, do cehoz se jsou zapocitany i operace v mensich
> podnicich. Bezpochyby patrl Motoinvest a osoby okolo nej k jedne z
> nejefektivnejsich a nejziskovejsich tunelarskych
> skupin v CR 90. let.
>
> Harvardske fondy: Harvardske fondy maji na rozdil od jinych fondu nekolik
> specifik. Predstavovaly marketingovy motor kuponove privatizace, ktery
> nahnal k registracnim mistum pod dojmem slibu \"zisku desetinasobku\"
> miliony lidi, zpusobily jedny z nejvetsich skod a tunelovani narodniho
> majetku a jsou symbolem podvodu kuponove privatizace. V jejich cele po
> celou dobu stala jedina vyrazna osoba, Viktor Kozeny, avsak vzhledem
> k obsahlosti operaci provadenych \"harvardskou skupinou\" je vysoce
> nepravdepodobne, ze by sam Kozeny byl opravdu jedinym ridicim mozkem. Jeho
> umisteni do cela byl spise jen chytry marketingovy tah, nebot na osobu
> bezuhonneho podnikatele zapadniho strihu a se zapadnim vzdelanim se
> nachyta nejvice duverivych lidi. Mnohem pravdepodobnejsi se jevi teorie,
> kterou vyslovil mj. i Karel Stanek, predstavitel Ochranneho sdruzeni
> malych akcionaru Harvardskych fondu, ze Viktor Kozeny byl jen \"bilym konem
> agentu StB a KGB\". Personalni obsazeni okolo Kozeneho to vyslovne
> potvrzuje.
>
> Viktor Kozeny, nar. 28.6. 1963 v roce 1979 emigroval spolu s rodici do
> Mnichova, a pote jiz sam v roce 1982 odchazi do USA. Zde zacina studovat
> Harvardskou univerzitu, kde jako Cech neunika pozornosti zde tehdy
> pusobicimu agentu StB a KGB Karlu K\"cherovi, pozdejsimu kolegovi Vaclava
> Klause a Milose Zemana z Prognostickeho ustavu, spoluzakladatele
> Obcanskeho Fora a jedne z klicovych sedych eminenci tzv. sametove
> revoluce; a take Juraje Sirokeho, agenta StB majiciho na starost nabor
> novych rekrutu. Je otazkou, nakolik jejich tehdejsi styky vyustily v primy
> vazaci akt pro KGB (StB), nebo zda byly kontakty nastoleny v mene formalni
> urovni. V roce 1989 ma Kozeny v Bostonu a New Yorku problemy s policii
> (udajne zneuzivani kradenych kreditnich karet) a odchazi do Anglie, odkud
> pote putuje do tehdejsiho Ceskoslovenska.
>
> Pohyboval se velmi blizko vyznamnych osobnosti jako Cermak, Klaus, Calfa
> aj. Mezi jeho nejblizsi spolupracovniky patril a stale patri Boris Vostry,
> nar. 25.08.1947, byvaly vysoky dustojnik StB s udajnou hodnosti
> plukovnika. Jeho svazek byl vsak, stejne jako ostatni svazky vysokych
> dustojniku StB, vcas skartovan. Z dostupnych informaci, mj. i z jeho
> zivotopisu lze zjistit, ze od roku 1971 pracoval na ministerstvu vnitra,
> od roku 1981 ve funkcich zastupce nacelnika technicke spravy federalniho
> ministerstva vnitra, pote zastupce nacelnika VI. Spravy SNB. Je
> nepochybne, ze se jedna o spickoveho komunistickeho bezpecnostniho kadra.
> Zustava otazkou, nakolik Harvardske operace primo ridil, popr. ridil i
> Kozeneho, se kterym pusobil v rade firem jiz od roku 1990. Harvardske
> fondy zakladal spolu s Viktorem Kozenym jeho ded Frantisek Stehlik, nar.
> 13.9. 1912, dvojnasobny agent StB po krycim jmenem \"Franta\", c. svazku
> 2242. Byl clenem prvniho predstavenstva HARVARD CAPITAL and CONSULTING
> a.s. a pote vystridal radu funkci v ramci cele struktury Harvardskych
> fondu. Vyznamnou roli hraje bezpochyby jiz vyse zmineny Juraj Siroky, nar.
> 29.12. 1953, agent StB s krycim jmenem \"Bellan\", c. svazku 196592, ktery
> pusobil primo na hlavni sprave rozvedky StB, ktera mela na starost operace
> v zahranici. Figuroval v celkem sesti spolecnostech primo ci neprimo
> napojenych na harvardske fondy. Velmi aktivni zejmena na Slovensku, kde
> figuruje asi ve dvaceti spolecnostech.
>
> Tato nejznamejsi ceska tunelarska kauza je extremne slozita, nebot
> pachatele zalozili desitky nejruznejsich pravnickych osob, pres ktere
> aktiva prevadeli, a proto by seriozni pokus o rozkryti teto struktury
> zabral stovky stran textu. Pod slibem tzv. \"zisku desetinasobku\", tzn.
> zaruceni investorum, ze jim hodnota jejich kuponovych knizek bude
> desetinasobne preplacena, ziskala harvardska skupina kontrolu nad majetkem
> v hodnote min. 60 miliard korun, v odhadni cene roku 1994. Nutno
> zduraznit, ze tato ucetni hodnota neodpovida hodnote trzni, coz znamena,
> ze skutecna realna hodnota aktiv ziskanych Harvardem se mohla pohybovat ve
> stovkach miliard. Ve svem zenitu, tj. v roce 1994 kontrolovala harvardska
> skupina asi padesat nejlukrativnejsich ceskych podniku. Vaclav Klaus tehdy
> na adresu Kozeneho smeroval dalsi ze svych nesmrtelnych vyroku: \"Jen vice
> takovych podnikatelu!\" V temze roce zacina systematicky tunel smerujici do
> kyperskych spolecnosti, ktere dale aktiva prevadeji do neblaze proslule
> Daventree Ltd.
>
> Po uteku Kozeneho do Irska, v dusledku afery Wallis, ktera byla vysledkem
> mocenskych sporu tehdejsich mocnych neobolsevickych kadru, tunel dale
> uspesne probiha v rezii Borise Vostreho. V roce 1996 jsou jiz temer
> dotunelovane harvardske fondy, resp. jejich materska spolecnost rychle
> transformovany na Harvardsky prumyslovy holding a.s., ktera vzapeti sve
> veskere zbyle jmeni vklada do Daventree Ltd., za to obdrzi bezcenne akcie.
> Harvardsky prumyslovy holding a.s. jde vzapeti do likvidace, Boris Vostry
> je jmenovan likvidatorem a zacinaji se mazat stopy. Vyvadeni majetku v
> radech desitek miliard korun pochopitelne nemuze uniknout tehdejsimu
> ministerstvu financi, BIS ani vlade. Nedeje se vsak vubec nic. Zrejme pro
> ziskani casu a navozeni nadeje pro akcionare k ziskani alespon nejakych
> penez je Harvardsky prumyslovy holding a.s. v roce 1998
> (tedy temer 4 roky po jeho faktickem vykradeni!) prodan jedne z Kozeneho
> firem. Kozeny plati dvema smenkami v hodnote 10 miliard korun, ktere nikdy
> neuhradi.
>
> Teprve v roce 1999 vydava soud na navrh akcionaru rozhodnuti, kde Borise
> Vostreho odvolava z funkce likvidatora spolecnosti Harvardsky
> prumyslovy holding a.s. Vostry se odvolava a obstrukcemi se docasne udrzi
> ve funkci. Stihne jeste svolat valnou hromadu a jmenovat noveho
> likvidatora Michala Pacovskeho, dalsi osobu ve sluzbach harvardske
> skupiny. Teprve pote se po slozitych soudnich sporech a pravnich bitvach
> dari jmenovat likvidatorem osobu bez zjevneho napojeni na Kozeneho
> skupinu. Nasleduje definitivni bezradnost a bezmocnost vsech, kteri
> vlozili do harvardskych fondu sve penize. Teprve v roce 2003 byli Kozeny s
> Vostrym oficialne obvineni z podvodu, aby meli dostatek casu na utek,
> Kozeny na Bahamske ostrovy a Vostry do stredoamerickeho Belize. Tunel se
> uzavrel. Celkove skody spachane harvardskou skupinou jdou bezpochyby nad
> sto miliard korun, pricemz tuto sumu lze povazovat jeste za velmi
> strizlivy odhad.
>
> Banky
>
> V prvni polovine 90. let vzniklo pres 50 bank, z toho 18 z nich skoncilo v
> konkurzu ci v likvidaci. Z dalsich peti zustaly jen akciove spolecnosti
> bez bankovni licence. Pouziti terminu \"tunelovani\" pro cilene a
> organizovane vyvadeni financi z bank s umyslem je nevratit neni presne,
> nebot vystihuje jen jeden pouzivany zpusob. Vhodnejsi se jevi pojem
> \"pumpovani\", nebot banky byly doslova pumpovany, rada z nich az k
> bankrotu. Banky slouzily jako pumpa penez, kam si vyvoleni mohli kdykoli
> prijit a \"napumpovat\". Zakladnim zpusobem \"pumpovani\" bylo ztratove
> uverovani a cilene tunelovani managementem, oboji umoznene slabou
> legislativou a necinnosti policie, potazmo organu moci vykonne. Ztratove
> uverovani bylo navic velmi podporovano tehdejsi vladou, ktera drzela u
> moci tehdejsi \"kapitany prumyslu\". K vypumpovanym bankam vlada
> pristupovala v zasade dvema zpusoby. Nechala je padnout (Banka Bohemia,
> Plzenska banka, Kreditni banka Plzen aj.) nebo je nakladne sanovala v
> radech desitek ci stovek miliard (IPB, Ceska sporitelna, Komercni banka).
> Statni pomoc mela ruznou formu - odkup klasifikovanych uveru, garance,
> navyseni zakladniho kapitalu nebo typicky prevedeni nedobytnych pohledavek
> na Konsolidacni agenturu.
>
> Mezi osoby poskytujici statni kryti nerusenemu rozkradani bank patri
> predevsim:
>
> Vaclav Klaus, nar. 19.6. 1941, predseda vlady do roku 1997. Ve sve
> autobiografii pise \"Nejvice jsem o ekonomii v 70. letech diskutoval s
> Vlado
> Rudlovcakem, ... a v letech osmdesatych s Dusanem Triskou, hlavnim otcem
> nasi kuponove privatizace... do uzsiho krouzku kolem seminare patrili K.
> Dyba, T. Jezek, ...J. Strasky, V.Dlouhy, I. Kocarnik.... Na seminarich
> vystupovali i Richard Sazmann, Milos Zeman a dalsi....\" Jak vidno, vsechny
> velke kradeze se pripravuji roky.
>
> Ivan Kocarnik, r.c. 441129/042, v osmdesatych letech 20.stoleti jako
> vysoce postaveny clen KSC reditel odboru tehdejsiho ministerstva financi,
> v letech 1992 - 1997 mistopredseda vlady a ministr financi.
>
> Jan Klak, r.c. 420919 / 488, namestek ministra financi, po skonceni funkce
> se jako statutarni organ primo podilel na pumpovani Komercni banky.
>
> Tomas Jezek, r.c. 400315/020, predseda Vykonneho vyboru FNM, clen KSC od
> svych 18 let. Roman Ceska, r.c. 640129/0126, namestek ministra pro spravu
> narodniho majetku a jeho privatizaci, predseda vykonneho vyboru FNM od
> poloviny roku 1994 - prosinec 1998
>
> Jiri Skalicky, nar. 26.04.1956, predseda Prezidia FNM a ministr pro spravu
> narodniho majetku a jeho privatizaci cerven 1992 - cerven 1996,
>
> Josef Tosovsky, narozen 28. 09. 1950. Jeho kariera je typickou karierou
> bolsevika. Behem nejtvrdsi normalizace v roce 1973 vstoupil do KSC, osobni
> pritel Svatopluka Potace a dalsich nejvyssich komunistickych kadru. Z
> nejvyssich funkci ve Statni bance Ceskoslovenske (mj. post zastupce
> predsedy SBCS) jmenovan v roce 1988 reditelem Zivnostenske banky v
> Londyne. V prosinci 1989 konsensem komunistu a Havla jmenovan predsedou
> tehdejsi SBCS, ve funkci az do rozpadu federace, od ledna 1993 az do 1997
> guvernerem CNB. Na prelomu let 1997/1998 kratce predsedou vlady CR, pote
> az do roku 2000 znovu guverner CNB. Tosovsky predstavuje klicovou postavu,
> ktera z titulu sve funkce kryla nerusene pumpovani bank. Celkova suma,
> kterou bylo treba naplnit vypumpovane a rozkradene banky, se odhaduje az k
> jednomu bilionu korun. Sanaci bank a legalizaci jejich pumpovani vzdy
> tvrde prosazoval Vaclav Klaus, ktery za dobu sve vlady zabranil jakemukoli
> pokusu o zprisneni podminek pro poskytovani uveru ze strany polostatnich
> bank. Typickou operaci pri pumpovani byl uver od banky, jeho nesplaceni,
> prevedeni uveru na statni
> konsolidacni banku a nasledne jeho prodej jako nevymahatelne pohledavky za
> zlomek vyse jistiny uveru. Dluznik si tedy pujcil napr. miliardu, nic
> nesplatil a nasledne si pres spratelenou spolecnost koupil od Konsolidacni
> banky pohledavku vuci sobe za nekolik desitek milionu.
>
> Podivejme se na nejvetsi vypumpovane banky:
>
> Agrobanka - Jeji kauza byla zminena jiz vyse v souvislosti se skupinou
> MOTOINVEST.
>
> Ceska sporitelna - Zacneme velmi zajimavou a trefnou citaci detektiva
> Uradu financni kriminality a ochrany statu, ktery se v roce 2003 nechal
> slyset v novinach, ze \"Vysetrovat treba tunelovani Ceske sporitelny je o
> hubu. Dotyka se pribuznych nejvyssich politickych spicek. A tak litujeme
> kazdeho, kdo to dostane na stul.\" Hovoril zde o Livii Klausove, manzelce
> Vaclava Klause. Ceska sporitelna zacala byt pumpovana jiz od sveho zniku v
> roce 1991. Prvni hloubkovy audit banky v roce 1995 objevuje obrovske diry
> v hospodareni - a ministr financi Ivan Kocarnik podepisuje urychlene
> statni garanci pro sporitelnu ve vysi 4,1 miliardy korun. Zaroven jsou
> ztratove uvery prevadene na Konsolidacni banku a bilance banky se takto,
> alespon provizorne, \"cisti\". Dalsi krize prichazi v roce 1998, kdy se
> sporitelna jako drzitel nejvetsiho objemu primarnich vkladu v zemi ve vysi
> cca 300 miliard korun ocitla na okraji propasti. Pote, co vlada obdrzi
> varujici zpravu spolecnosti KMPG o ztrate banky presahujici jeji aktiva,
> je nucena rychle jednat a uhasit hrozici pozar. Pad nejvetsi banky v zemi
> by zemi destabilizoval. Do sporitelny jsou doslova pumpovany desitky
> miliard, cimz je castecne stabilizovana a ze strachu, ze dalsi vypumpovani
> by jiz nebylo financne unosne, je hledan strategicky partner. Ten je
> nakonec nalezen v rakouske Erste bank, ktera ziskava kontrolni balik
> akcii. Ztratove uvery privedly banku na sklonku devadesatych let do stavu,
> kdy bylo nutno statni pomoci ve vysi asi 60 miliard korun (zprava CTK ze
> dne 17.12. 1998). Politicky motivovane uvery krachujicim podnikum zcela
> zdevastovaly jeji portfolio a hrozil krach. Milos Zeman nazval kupodivu
> vystizne ve svem projevu pred PSP CR dne 8.3. 2000 Ceskou sporitelnu
> \"financnim ustavem, zevnitr rozezranem cervotocem jako stare drevo\".
>
> Z vedeni Ceske sporitelny jsou stihani jiz od zari roku 2002 mj. byvaly
> generalni reditel banky Jaroslav Klapal a clenove predstavenstva Josef
> Kotrba, Rudolf Hanus a Kamil Ziegler. Jsou obvineni z trestneho cinu
> porusovani povinnosti pri sprave ciziho majetku a zkreslovani udaju o
> stavu
> hospodareni, ktery meli spachat tim, ze poskytli uver 970 milionu v zari
> 1997 zjevne krachujici leasingove spolecnosti Corfin. Nekolik mesicu pote
> byla tato pohledavka klasifikovana jako nevymahatelna a prodana za jednu
> korunu soukrome firme spriznene s obvinenymi. Klasicka \"pumparska\"
> transakce. Vysetrovani pripadu se vsak vlece a zrejme nebude nikdy dotazen
> do konce, nebot v pripade jeho skutecneho vysetrovani hrozi trestni postih
> Livii Klausove a Josefu Kotrbovi.
>
> Dulezite osoby:
>
> Livia Klausova, rozena Mistinova, r.c. 436110 / 714, manzelka Vaclava
> Klause. Clenka dozorci rady banky, ktera schvalovala vsechny vyznamne
> \"pumparske\" operace, v letech 1993 - 2000. Bezpochyby vyznamna osobnost u
> vykradani banky. Uzke provazani banky s ODS dokazuje i angazma Evzena
> Tosenovskeho, r.c. 560226/1665 v dozorci rade banky v obdobi nejvetsiho
> pumpovani, tj. v letech 1996 - 1999, nebo poslance ODS Martina Kocourka,
> r.c. 661223/0020 jako clena dozorci rady banky v letech 1996 - 1998. Josef
> Kotrba, r.c. 650531/2121 , byvaly clen KSC a poslanec silne prosionisticke
> strany ODA, manzel Petry Buzkove, ministryne vlady za CSSD. Clen
> predstavenstva v letech 1997 - 1999, tedy v dobe, kdy se pumpovalo
> nejvice.
>
> Kamil Ziegler, r.c. 620322/1332, pred rokem 1989 pusobil ve Statni bance
> ceskoslovenske, clen KSC. V roce 1999 se pote, co odesel z vypumpovane
> Ceske sporitelny, stal generalnim reditelem statni Konsolidacni banky, kam
> byly ztratove uvery vyvadeny. Cil byl jednoduchy - zajistit, ze uvery
> nebudou od dluzniku vymahany a tyto pohledavky budou jako \"nevymahatelne\"
> odprodany za zlomek puvodni hodnoty, typicky treba subjektum spriznenym s
> dluzniky. V roce 2004 na otazku, kdo je jeho profesnim vzorem, pravdive a
> trefne odpovedel: \"Je jim Richard Salzmann. Naucil me nesmirnou spoustu
> veci. Umel lidi nadchnout, dat jim vizi. Navic byl vzdelany, inteligentni,
> skvely retor, v bankovnictvi se velmi orientoval. Vratil mu noblesu a
> prestiz. Skoda, ze neodesel o dva roky drive.\" O Richardu Salzmannovi bude
> rec nize. Ziegler se od nej skutecne mel co ucit, za jeho ery bylo z
> Komercni banky ukradeno jeste o mnoho miliard vice.
>
> Vladimir Kotlar, r.c. 520717/267, clen predstavenstva banky od roku 1991 -
> 1999 a Rudolf Hanus, r.c. 421214/110, clen predstavenstva 1994 - 1999.
> Tito dva agenti StB jsou umyslne uvadeni dohromady, nebot jejich spolecne
> kryci jmeno \"Mirek\" a pusobeni v rezidenture v Ceskych Budejovicich
> naznacuji jejich blizky vztah. Hanus byl od roku 1993 - 1999 jednim
> jednatelu spolecnosti CNTS, servisni firmy televize NOVA. Jeho jmeno
> figuruje (spolu s tehdejsim generalnim reditelem sporitelny Klapalem) pod
> smlouvami z roku 1996 s firmou americkeho Ronalda Laudera, ktera si u
> Ceske sporitelna pujcovala finance v radu miliard. Tyto uvery CME
> pochopitelne nesplatila a udajne je splaci dodnes.
>
> Jaroslav Klapal, r.c. 471207/165, generalni reditel a predseda
> predstavenstva 1994 - 1999. Byvaly vysoky komunista obsazeny do funkce
> generalniho reditele zrejme nebyl tim, kdo skutecne rozhodoval, kolik se
> vypumpuje a kam. Byl spise vybrany k tomu, aby byl prvni na rane. IPB IPB
> vznikla roce 1993 sloucenim Investicni banky (je zajimave, ze vznik
> Investicni banky v roce 1990 byl predem jiz za komunismu planovan, jak
> vyplyva z internich dokumentu Statni banky Ceskoslovenske z unora 1989) a
> Postovni banky. IPB se brzo dostala mezi tri nejsilnejsi banky v zemi.
> Postupne dochazelo k navysovani zakladniho kapitalu, tzv. \"nafukovani
> bubliny\" a dukladnemu pumpovani ve forme uveru a vyvadeni aktiv na
> dcerinne spolecnosti.
>
> Vyznamnou destinaci penez pumpovanych z IPB byly firmy Vaclava Junka,
> agenta StB a clena posledniho predlistopadoveho UV KSC, zejm. Chemapol
> Group a spolecnosti, ve kterych figuroval jako statutarni organ ci
> vetsinovy vlastnik Antonin Charouz. Miliardy koncily take i imperiu
> Lubomira Soudka, agenta StB, evidencni cislo 24939, kryci jmeno GORDON
> ovladajiciho mj. Skodu Plzen. Prostrednictvim IPB byla financovana i ODS,
> prvni pujcku ve vysi 55 milionu v roce 1992 brzo nasledovaly dalsi,
> bezpocet vecirku, konferenci a \"Zofinu\" ani nepocitaje.
>
> IPB financovala i vydani knihy Vaclava Klause \"Dopocitavani do jedne\".
> Prvni ohrozeni neruseneho pumpovani znamenal rok 1995, kdy se do IPB
> vypravili kontrolori NKU, aby proverili, proc banka naplati dane. Dluh
> banky tehdy cinil cca 173 milionu korun. Z banky byli nekompromisne
> vyhozeni a premier Klaus tehdy osobne a v doprovodu tehdejsiho
> vicepremiera Kalvody navstivili NKU, aby jeho vedeni nalezite \"umravnili\"
> a odkazali do patricnych mezi. Tento danovy dluh pozdeji IPB ministerstvo
> financi v cele s Kocarnikem odpustilo. Mensi problem nastal i v roce 1997,
> kdy auditorska spolecnost Coopers & Lybrand odmitla vydat pozitivni
> auditorskou zpravu s odkazem na nepruhledne ucetnictvi a nestabilitu
> banky. Pumpovani proto kryla nejakou dobu auditorska spolecnost Ernst &
> Young, ktery vydavala bance vyroky \"bez vyhrad\", a to casto v rekordni
> dobe.
>
> Na jare 1997 odmitlo vedeni IPB poskytnout uvery zjevne krachujicim
> firmam, zrejme s ohledem na blizici se politicke zmeny (pad Klausovy vlady
> v roce 1997) a hrozici odpovednost. 30.4. 1997 jsou Tesar s Prochazkou
> zatceni a putuji do vazby. Brzo zrejme dostanou rozum, jsou propusteni a
> zustavaji ve funkcich. V roce 1998 se v IPB objevuje strategicky partner
> Nomura, zrejme na objednavku, aby maskoval skutecnost, ze banka je na
> pokraji padu. Nomura brzo prevadi svuj podil na spolecnost Saluka
> Investments, s heslem \"cim nepruhlednejsi, tim lepe\". Konec se vsak
> blizil. Stomiliardove manko uz neslo kryt a bylo nutno poslat banku do
> nucene spravy. Stalo se tak v cervnu 2000 a pro medialni efekt
> \"zakrocujeme tvrde a nikdo neunikne potrestani\" obsadilo centralu IPB po
> zuby ozbrojena zasahova jednotka URNA. Banku behem dvou dnu koupila CSOB a
> stat ji zarucil veskere ztraty. Jeste pred uvalenim nucene spravy se
> podarilo managementu banky vyvest veskera likvidni aktiva do tzv.
> off-shore
> fondu na Kajmanske ostrovy (pricemz spolecnym portfoliem byly fondy
> Triton), na ktery se nuceny spravce ani cesky stat \"nedostane\". Slo o radu
> fondu, ktere vyuzivaji legalni nedobytnosti pravniho prostredi Kajmanskych
> ostrovu. Celkovou vysi aktiv vyvedenych na Kajmany lze odvodit z
> rozhodnuti vlady CR, ktera 21.7. 2003 rozhodla, ze Konsolidacni agentura
> zaplati CSOB v ramci statnich garanci celkem 49,3 miliardy korun jako
> nahradu za majetky ukradene do fondu Triton. Podle statnich odhadu by
> krize IPB a souvisejici statni zaruky mely prijit danove poplatniky az na
> 160 miliard korun.
>
> Personalni pozadi vypumpovani IPB:
>
> Miroslav Tucek, nar. 3. 12. 1929, agent StB, ev. c. 1864001 , kryci jmeno
> \"KRAL - narodohospodar\". Komunisticky ekonom a dlouhodoby prorektor VSE
> Praha za bolsevismu, v 70. letech dokonce ekonomicky poradce prezidenta.
> Pred rokem 1989 zakotvil v Prognostickem ustavu, lihni kadru, ktere
> pripravovaly predani moci. V letech 1992 - 2000, tj. az do padu banky
> pusobil ve funkci clena dozorci rady banky. Mel zasadni vliv na vsechny
> \"pumparske operace\". Jeden z mozku vykradani IPB.
>
> Jiri Weigl, r.c. 580121/1031, prodlouzena ruka Klause v bance, ktery
> dohlizel, aby bylo pumpovano spravnym smerem a vyhradne se souhlasem
> mocnych. Clen dozorci rady banky 1993 - 1998. V soucasne dobe pusobi ve
> funkci vedouciho Kancelare prezidenta republiky.
>
> Libuse Benesova, r.c. 485705/131, mistopredsedkyne ODS a predsedkyne
> Senatu zastavala v letech 1996 - 1998 funkci clena dozorci rady. Jejim
> ukolem bylo hajit zajmy ODS v bance, zejmena uverovani spolecnosti
> spojenych s ODS.
>
> Libor Prochazka, 581018/1718, nekolikrat byl trestne stihan, tri tydny
> dokonce i vazebne, vzdy bylo vsak trestni stihani zastaveno. V
> predstavenstvu banky pusobil v letech 1992 - 2000.
>
> Aladar Blaas, r.c. 410924/703, prava ruka Libora Prochazky a namestek v
> IPB. Trestne stihan, na intervenci ministra vnitra obvineni stazeno. Jan
> Klacek, r.c. 421023/076, mistopredseda stinove vlady CSSD 1996 - 1998, ve
> stejnem obdobi i clen predstavenstva IPB. Od roku 1998 az do padu banky
> generalnim reditelem IPB.
>
> Jiri Tesar, r.c. 321018/055, autor ekonomickeho programu CSSD, generalni
> reditel, predseda predstavenstva IPB 1992 - 1998 a clen dozorci rady
> 1997 - 2000. IPB nebyla klasicky vypumpovana, jako ostatni banky, ale
> doslova \"prepumpovana\", coz zpusobilo trochu jiny scenar, nez bylo obvykle
> sanovani a statni pomoc. Bylo nutno ji prevest na jinou banku, spolu s
> absolutnimi statnimi garancemi, ktere znamenaji, ze statni vydaje budou
> jeste vyssi. Vyse ukradenych penez se muze pohybovat v radech okolo 300 -
> 400 miliard korun, Konsolidacni agentura odkoupila nejhure klasifikovane
> dluhy za 170 miliard, zaruky statu vuci CSOB jsou neomezene (odhady statu
> se zatim pohybuji okolo 100 miliard), takze konecny ucet muze byt jeste
> vyssi. Komercni banka Komercni banka vznikla vyclenenim z byvale statni
> SBCS a v roce 1992 se transformovala v akciovou spolecnost. Ve stejnou
> dobu se zde objevuje klicova osoba vykradani banky, Richard Salzmann.
>
> Kam penize z Komercni banky nejvice mizely? Mezi nejvetsi spolecnosti, kam
> byly pumpovany finance z Komercni banky, patri firmy (skupina CS/Satrapa)
> okolo agenta StB, svazek c. 25447, Frantiska Chvalovskeho, r.c.
> 540417/0882. Celkova suma se pohybuje kolem tri miliard. Vice nez jednu
> miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, r.c. 590403/0319 pres svou
> spolecnost H-SYSTEM. Jedno z nejvetsich rozkradani banky bylo realizovano
> pres spolecnosti izraelskeho statniho obcana Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v
> ceskych mediich vetsinou nepresne uvadeny jako Barak Alon, pod timto
> jmenem take obcas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykradani
> banky zahajene v roce 1996 ve forme dokumentarnich akreditivu nebylo vsak
> Baracovou prvni operaci v Komercni bance, pocatkem 90.let ji pripravil
> pres svou firmu Tessos Praha o asi dve miliardy korun. V prubehu let
> 1996 - 1999 poskytla Komercni banka Baracovi uvery ve vysi pres osm
> miliard korun. I pres trestni oznameni na nej z roku 1999 nebyl Barac
> nikdy v Cechach stihan a stitni zastupitelstvi v Praze si na nej netrouflo
> vydat ani zatykac.
>
> Podobne podvody jako v Cechach mel Barac na svedomi i v Madarsku, kde
> pumpoval statni banku Postabank. Madarske urady Barana dokonce na kratkou
> dobu zadrzely, pote byl propusten. Zalobe celil pouze ve Vidni v Rakousku,
> ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k nahle nemoci soudce. 16. unora
> 2000 schvalila Zemanova vlada pomoc Komercni bance pohybujici se na
> pokraji krachu. V ramci sanace stat prevzal jeji spatne uvery ve vysi asi
> 65 miliard Kc, ktere byly pozdeji podle zabehnuteho scenare prevedeny do
> Konsolidacni agentury. Komercni banku pote prevzala francouzska Societe
> Generale. Dne 20.7. 2001 potom Milos Zeman, tehdejsi premier CR publikoval
> clanek, ve kterem uvedl \"Myslim si, ze privatizaci Komercni banky konci
> tunelovani velkych bank v Cechach\"
>
> Personalni pozadi
>
> Na prvnim miste nelze neuvest Richarda Salzmanna, r.c. 290510/080,
> generalniho reditele banky od roku 1992 - 1998. Do roku 2000 byl senatorem
> za ODS. Osobni pritel Vaclava Klause, Ivana Kocarnika, Tomase Jezka,
> Dusana Trisky atd. Je ironii, ze cela 90.leta byl Salzmann prezentovan
> jako vzor bankere a byl o nem dokonce natocen dil cyklu GEN (Galerie Elity
> Naroda). Osobne schvaloval nejvetsi pumparske operace.
>
> Jan Klak, r.c. 420919/488, clen dozorci rady banky 1995 - 1997,
>
> Karel Dyba, r.c. 401021/446, clen dozorci rady banky 1997 - 1998, tj. v
> dobe nejvetsiho pumpovani do Alonovy BCL Trading. Byvaly ministr
> hospodarstvi za ODS. Clen KSC od 22 let, za komunismu kariera v CSAV,
> zakotvil v Prognostickem ustavu.
>
> Josef Kotrba, r.c. 650531/2121, clen dozorci rady 1995 - 1997, vice o nem
> viz. vyse kauzu Ceske sporitelny
>
> Jan Strasky, r.c. 401224/083, v dozorci rade 1998 - 1999, jeho ukolem bylo
> kryt predchozi velke vykradani banky, byvaly predseda federalni vlady v
> roce 1992, pozdejsi ministr zdravotnictvi a dopravy (ODS). Byvaly vysoky
> funkcionar KSC, vstoupil do ni ve svych 18 letech.
>
> Banka Bohemia
>
> Banka Bohemia je typovym prikladem, jak si nomenklaturni kadri
> bolsevickeho rezimu zalozili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil
> stat. Byla zalozena v roce 1991 a jiz tri roky nato, v roce 1994 na ni
> byla uvalena nucena sprava a skoncila v likvidaci. Ztratu banky ve vysi 17
> miliard korun zaplatil stat. Banka byla vypumpovana dosti primitivne a bez
> jakychkoli krycich operaci, miliardy tekly primo na konta Adamcovych a
> Cadkovych firem a koncily v zahranici. Management banky si byl zrejme tak
> jisty svymi konexemi na vladu a organy cinne v trestnim rizeni, ze se
> kryci operace pri vykradani jevily jako nadbytecne. Po uvaleni nucene
> spravy na banku a prohlaseni konkursu se stal jejim spravcem byvaly
> komunisticky ministr financi, Jiri Nikodym, ktery dohledl na to, aby pad
> banky vysumel do ztracena a ztratily se dulezite dokumenty, mj. rada
> uverovych smluv. Zbyla aktiva banky v radech stovek milionu korun potom
> Nikodym pod cenou prodaval firmam spriznenym s Adamcem.
>
> Hlavni postavy vykradeni banky Bohemia:
>
> Jiri Cadek, r.c. 420324 / 033, podplukovnik StB pusobici v rozvedce a pote
> v odboru ochrany stranickych a vladnich cinitelu. Vzhledem k nepokrytemu
> vykradani banky do jeho firem byl formalne stihan, policie mu vsak dala
> dostatek casu, aby po zahajeni stihani odjel na Floridu. Kriminalista,
> ktery mel pristup k jeho spisu na policii, rekl k jeho nerusenemu odjezdu
> do zahranici: \"Vysetrovatele dokonce ani nenahlasili na hranice blokaci
> jeho jmena, coz se bezne dela.\" Behem jeho pobytu na Floride zrusil
> parlament paragraf trestniho zakona, podle ktereho byl stihan, mohl se
> tedy bezstarostne vratit z prijemne floridske dovolene. Dnes Cadek dale
> podnika a vlastni nekolik firem. O padu banky rekl pro tisk 7.7. 2004 s
> prislovecnou drzosti: \"Neudelal jsem nic nezakonneho. Urady proti Bance
> Bohemia postupovaly nespravne a tim zavinily jeji pad.\"
>
> Ladislav Adamec, r.c. 570623/1586, syn posledniho bolsevickeho premiera
> Ladislava Adamce. Byvaly clen dozorci rady banky Bohemia, dnes nerusene
> podnika a vlastni desitky firem. Jeden z neznamych ceskych miliardaru.
>Havlovi nacisti rozkradli/ okupuji 60 000 obcanum privatni majetky ,mym rodicum havlovi nacisti ukradli/okupuji stavebmi parcelu c. kat.907 a rodiny domek s parcelou c. kat.906v Dubci u Prahy pod jmenem Myslivecke sdruzeni
>
> prijemne prozity den ve
> zvratkach a vykalech Vaclavahavla Vam preje svobodny hlas ze Svedska
> Jiri Dolejs
|
|
| | Komentář ze dne: 15. 09. 2005 19:50:09 Reagovat
Autor: ten ktery nenaletel
Mail: mlynarP@seznam.cz
Titulek: Re: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni
| Plne souhlasim s komentarem tykajicim se privatizace.Vaclav Klaus mel jiz davno sedet na hrade Mirov,kam jako nejvetsi podvodnik patri.S nim samozrejmne vsichni kteri tento podvod pripravovali.Mezi osoby ktere poskodili tento stat patri take Vaclav Havel. Tim ze zrusil zbrojni vyrobu vlastne zrusil take veskery vyvoj a vyzkum.Nikdy jsem tohoto saska neuznaval,neuznavam a uznavat nemohu. To stejne se tyka i Vaclava Klause.Jeden z nich patri do blazince a druhy do vezeni na dozivoti |
|
Komentář ze dne: 27. 07. 2005 16:25:54 Reagovat
Autor: Jiri
Mail: unj429g@tninet.se
Titulek: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni
| Text tohoto komentáře byl vymazán, jelikož porušoval publikační pravidla našeho časopisu! Redakce |
|
Komentář ze dne: 20. 07. 2006 08:38:23 Reagovat
Autor:
Mail: @
Titulek:
| Největší šmejd je ovšemkrál práskačů Jiří Černý |
|
Komentář ze dne: 05. 04. 2007 17:12:50 Reagovat
Autor: miki
Mail: nzo@email.cz
Titulek: Sametová revoluce
| Komu tak strašně vadí, když se poukáže na to že v jejím pozadí stála stb a KGB.
Rozdělila bych aktivní účastníky sametky na několik skupin.
A také ty, co v kariéře politiků a podnikatelů pokračovali na několik skupin.
Dodnes dělá zle jedna skupina, lidé, kteří si s privatizovanou stb zadali. Jsou vydíratelní a tak nemohou ve státní zprávě pracovat pro občany , ale pracují pro své komplice. Je zřejmé, že to jsou titíž lidé kteří jsou pro bulvár nedotknutelní. Lehce je poznáte, protože mají ochranu od zájmových skupin pro které pracují.
Stačí sledovat na koho naše média neplivou a člověk je v obraze.
Dříve to byla pro média nedotknutelná strana a vláda dnes jsou to spojenci mocných zlodějů a mezinárodních zájmů.
Sledujte na koho neplivou a víte o koho jde.
Kalousek
Tlustý
Langr
Klaus
Zeman
Dalík
Želazný
Klausová
Pak je několik kteří se namočili později ale táhnou za jeden provaz, Topolánek, Bobošíková, různí přeběhlíci.
A tak dále Ty nikdo nepropírá v novinách, všimli jste si? |
|
Komentář ze dne: 04. 11. 2008 17:39:12 Reagovat
Autor: nedal
Mail: neda@post.at
Titulek: Vice informaci : www.prop.sk
| *
Vice informaci
a zadna censura naleznete na :
www.prop.sk
Disidentska web stranka.
* |
|
Přidat nový komentář
|
Nejčtenější články