Komentáře ke článku:
Moje pořady v roce 2022
Komentář ze dne: 03. 10. 2011 15:25:55
Autor: Milan
Mail: milan.bajak@hk.rozhlas.cz
Titulek: Glen
| Omlouvám se, ale MUSÍM napsat něco o koncertu Glena Hansarda. Věřím, že prominete ...
Glen Hansard je kouzelník! On je to tedy vlastně irský písničkář, ale to co předvedl v noci z pátku 30. září na 1. října 2011 v Divadle Archa v Praze, to se nedá nazvat jinak než „hudební show Davida Copperfielda“. Člověk si jen tiše v koutku duše říká: Jak to ten člověk dělá?! Tolik kouzla a magie, taková porce neuvěřitelných zážitků, až jsem čekal, že na závěr protagonista jen luskne prsty a nad pódiem se rozprostře nádherná pestrobarevná duha. A ona tam nakonec BYLA!
Vytvořená z tónů, z písní starých i čerstvých, známých i neznámých, vlastních i převzatých, pomalých i zběsilých, tichých i burácejících.
Glenovy koncerty jsou pověstné totální energií, pohlazením i srdceryvností. Ten páteční tohle všechno poskytl porcí vrchovatou a přinesl ještě přehršle dalších zážitků a poloh. Písničkářství 21. století s neuveřitelnou suverenitou, otevřeností a laskavostí.
Vše vypuklo podmanivým zpěvem acapella. A pokračovalo následující tři hodiny za doprovodu proslulé „proděravělé španělky“ či elektrické kytary nebo ukulele. I na klavír došlo. I na recitaci básně. Vše prokládané historkami „ze života“, jen tak, od kamarádů, pro kamarády.
Už v Arše, při té smršti, kdy se vám chce plakat a smát současně, jsem si říkal, čím se tenhle „obyčejný“ chlapík liší od všech současných postav „populární“ hudby či muziky vůbec. Čím to, že okouzluje „jen tak“, jaksi samozřejmě, jakoby se nechumelilo, bez „reklamních efektů“, bez pozlátka, bez podbízení, bez klamu? Jen svým hlasem, svou hudbou, svou upřímností, svou bezprostředností, svou opravdovostí, svým úsměvem.
Kolikrát ten večer praskla struna? Po třetí jsem už přestal počítat i vnímat. Vždyť When Your Mind’s Made Up se dá dozpívat i bez nástroje, tiše, objevně, nově. A pak už zbývá jen pár kamarádů pozvat vedle sebe a „darovat“ společně. Dohromady.
A pak jsem myslel, že jsem na to „tajemství“ přišel. Vždyť on hraje „jen“ pro své kamarády a známé. Jen a jen pro ně. A pořád.
A z toho vyplynulo „poučení“ pro mne a vlastně pro všechny. Vše co kdy děláte, dělejte jakobyste to dělali pro své nejbližší, tak poctivě a na 105 procent. A ne jinak. Jinak to nejde, jinak to nefunguje. Ale stojí to za to. Protože ta odměna je v nich, v jejich radosti.
Jsem si jistý, že svou „odměnu“ si v pátek Glen dosyta vychutnal plnými doušky z tváří rozzářených kolem něj. Byla to síla, když celá Archa tiše a přitom překvapivě „pevně a čistě“ dobarvovala písně na přání autora. Byla to radost, sledovat jeho radost.
Myslel jsem, už před lety, že koncerty Glena Hansarda nemohou být již „lepší“, že sahají kamsi „do oblak“. Ale po tomhle pátku vím … vím, že Glen se už na těch oblacích „zabydlel“, je tam jako ryba ve vodě a teď už „jen“ špekuluje, čím a jak potěšit. Že objevuje nové a nové světy, pro sebe a tím pádem i pro nás. A že je vždy se na co těšit. A že každý nový den je zázrak.
Moc držím palce a přeji hodně zdraví!
Upřímně
Milan |
Reakce na komentář...
"Glen"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články