Komentáře ke článku:
Naše vypálené iluze
Komentář ze dne: 10. 12. 2005 11:15:59
Autor: Tonda
Mail: tonda.kocabek@radio1.cz
Titulek: Opravdu je to tak složité?
| samozřejmě, že o problému lze diskutovat i hodiny. Ale opravdu je tak složitý? Všechny ty řeči o výších marže, o poměru k platu /!/ apod. jsou podle mého jen odvádějící od podstaty. Ano - veřejně přiznávám, zhruba 5 % z tech cca 700 CD, které doma mám, jsou vypálené a tudíž kradené. Trošku se za to stydím, i když důvody byly různé, a nikdy ne jen cenové. Ale nic to nemění na tom, že jsou kradené. Tečka. Svádět to, že jsem něco ukradl sousedovi na to, že druhý soused má vyšší plat než já, je smutné. Buď mi to CD za to stojí a nebo ne. To je podstata problému.
Samozřejmě, že téměř zásadně chodím kupovat CD do bazaru, kde nejsou tak drahá, a vždy si něco koupím v zahraničí, když se tam jednou za čas dostanu - naposledy jsem si tak přivezl několik CD, která stála v průměru 7-9 Euro. Samozřejmě, že mám lepší pocit, když si koupím CD na koncertě přímo od kapely (zahraniční mimochodem v průměru za 350,- , domácí za 250,- ; nabízet třeba domácí CD na koncertě za více jak 300,- je zlodějina srovnatelná s vypalováním), ale to už jsou všechno detaily. Podstata zůstává beze změny. Jo a ještě něco - považuji to celé za věc morálky. Pokud si ode mně někdo půjčí CD za účelem vypálení, aby měl pak co poslouchat v práci a časem zjistí, že ho baví natolik, že si ho domů koupí, nemám s tím problém. Pokud si ale někdo vypálí CD kapely, která si ho třeba vydala sama, všude vypráví, jak je skvělé a vypaluje ho dál, je to s prominutím hajzl.
|
Reakce na komentář...
"Opravdu je to tak složité?"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články