Komentáře ke článku:
Naše vypálené iluze
Komentář ze dne: 13. 12. 2005 11:01:37
Autor: Virija [zef]
Mail: zef@zulu.cz
Titulek: Jen tak na okraj
| Jen tak na okraj celeho diskutovaneho tematu. Ve svete je prilis moc informaci, tedy i hudby, jeji dostupnost je tak velka, ze prakticky ztratila cenu. Kdysi, kdyz jsem az prili venoval sberatelstvi, jsem si katalogu aukcni sine Stokowski New York, ktera se specializuje na muziku, precetl, ze od vynalezu vinylu pro rychlost 33/3 a 45 r.p.m. bylo vydano nejkych 75 milionu TITULU!!!! A to se tehdy psal rok 1978...V temze zdroji jsem se docetl o ceskoslovenske desce s nejvyssi vyvolavaci cenou, byla ji hraci spartakiadni pohlednice z roku 1955 a cena 150 USD [zkuste ji zkopirovat, nejde to] a prvni ceskoslovenske LP z roku 1953, swingove slagry nahrane Orchestrem Vladimira Brazdy, pokud si vzpominam, i tam byla cena pres stovku dolaru. Nu ale co to je proti prvnimu singlu The Cream I Feel Fine/N.S.U. za prvotni cenu 25.000USD nebo prvnimu Chaplinove soundtracku The Goldrush za stejnou cenu.
Proc tak obsirne? Protoze zapominame na to, ze hudba skutecne emoce, jako laska, jen ti nejlepsi muzikanti to tak dokazali pojmout a predat posluchacum. Kvuli ruskemu basistovi Fjodoru Saljapinovi se fanouskove zaprahali do jeho kocaru misto koni, kdyz jel Mistr po koncerte do hotelu. To Frankovi Sinatrovi a treba The Beatles hazely holky v extazi spodni pradlo na podium. To za Stepanem Rakem [kdo nevi, nejvyznamnejsi kytarovy virtuoz a kytarovy skladatel soucasnosti, podle hodnoceni zahranicnich kritiku] tleskalo vestoje 45.000 posluchacu v Australskem Darwinu 10 minut a to za nim prijel z Moldavie cikan domu, dal mu do ruky sedmistrunnou cikanskou kytarku, rekl: \\\"Vy bolsoj master\\\", poklonil se a odesel.
Muzikanti maji jen dvoji moznost jak tuto emoci predat jinym lidem, posluchacum: na koncerte, kde to je bezprostredni a hodne ucinne - a na zaznamu, ktery je vetsinou mensi ci vetsi umelecke dilo i kvuli obalu, sleevenote a dalsim drobnostem. Podle celosvetove platneho zakona autorskeho: \\\"AUTOROVI PRISLUSI ROYALTIES [tantiemy, podil] ZA KAZDOU JIM ZKOMPONOVANOU SKLADBU VYDANOU NA NOSICI, ODEHRANOU V MEDIICH CI NA KONCERTE NEBO JINE VEREJNE PRODUKCI.\\\" Nejsem agent OSA Nostry, ale tohle dobre znam. A proto je kopirovani CD pro jiny ucel nez jen pro sebe - tedy vypalim si pro sebe, ale uz ten vypal nebudu opakovat pro zname, natoz za uplatu - nemravne, ba vic je to zlodejna. S pritelkyni jsme vydavali alba umelcum z tzv.New Age a akusticke hudby. Vim, jak nas stval pristup joginu a dalsich \\\"alternativnich\\\" lidi, kteri si koupili jedno CD nebo kazetu a bez obalu rekli a dalsim v nasi dvaceti, triceticlenne skupine to nahrajeme, prepalime. I proto jsme nakonec s vydavanim prestali, u nekterych veci se s timto pristupem ani nesrovnaly naklady.
Ze u nas stoji CD 600 Kc je otrepana fraze. Nove vydana mozna, ale ne vsechna a jeste to plati jen u \\\"hvezd.\\\" Cena je proste ruzna. Nejvysse hodnocene album 90.let v oboru tanecni hudby Screamdelica britskych The Primal Scream lze poridit u Ivo Pospisila v obchudku vedle FX Radost za 350 Kc [aspon v pulce roku 2004 to bylo mozne, tehdy jsem jeste byl v Cesku. Ja to delam uz dlouho, kupuju si 1] veci, ktere mam i na vinylu, patri podle mne do zlateho fondu rocku a pop music vubec a pak mi na cene nezalezi a nasetrim si na ne.
2] Umelecke skvosty jako treba Gil Evans Orchestra Plays Jimi Hendrix Music
3] Rarity, na ktere proste dlouho cekam, o kterych vim, uz je oplacu a pak nahodou na ne narazim.
K tomu bodu 3] mam takovou prihodicku. Dlouho jsem vedel, ze skvely kytarista Phil Manzanera z uzasne skupiny Roxy Music vydal svou parafrazi Carmina Burany, kterho mam uz proto ze platil studia u sebe v Bauhausu v Berline svemu zakovi, chudickemu Pavlu Jurkovicovi. Ale nikde, u nas ani ve svete jsem to album nenanrazil. Az v roce 2002, na festivalu v Rudolstadtu, kde jsem s kamaradkou doprovazel kirgizske duo virtuozu Nurak a Bakyt, kterym ona vydala album s ciste etnickou a nadhernou muzikou. Tak tehdy meli dva koncerty, neco jsme prodali pri nich, neco u obchodnika v hlavnim arealu festivalu. Tehdy mi kamaradka rekla, ze za svou praci si muzu koupit album jake chci - z podilu z prodanych CD u toho obchodnika. A u nej jsem to album Carmina Burana opravdu koupil. Cestou domu jsme to CD porad hrali v aute a hadali se, u koho bude. Nakonec jsem sve kamaradce tu desku venoval. A dodnes mam radost z toho, jakou mela radost...
A o tom to je.
A uplne na zaver. Vite kolik ma alb nejvetsi sberatel muziky pouze vydane na vinylech, LP, EP a SP? Je to American a i kdyz tvrdi, ze nema vse, tak to ma uskladnene ve 14 LETECKYCH HANGARECH.
No, nevypalili byste to? |
Reakce na komentář...
"Jen tak na okraj"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články