Komentáře ke článku:
Hudba, chrám a rozum
Komentář ze dne: 18. 03. 2006 15:26:50
Autor: JAN NIEDERLE
Mail: @
Titulek: Re: Hudba,chrám a bussines
| DUCHOVNÍ A SVĚTSKÁ HUDBA. V Lidových Novinách se v poslední době objevila řada článků, které diskutují téma provozování duchovní a neduchovní hudby v sakrálních objektech katolické církve. Problémem se stalo uvádění děl Gustava Mahlera v kostele sv. Ignáze v Jihlavě, jehož katolická farnost náleží diecézi brněnské, jejímž biskupem je Mons. Cikrle. Mluvčí biskupství M. Jandlová měla v Lidových Novinách komentář k této problematice (28.2.). Uvádí v něm, že obhájci díla Mahlera se snaží skandalizovat tento problém a že je třeba řídit se vatikánskou kongregací pro bohoslužbu a svátosti z roku 1987. Obsahem této kongregace je konstatování, že kostely se nemohou považovat za pouhé prostory ,pro veřejnost‘, které jsou k dispozici pro shromáždění všeho druhu. Dále uvádí - ...“Kostel zůstává posvátným místem i tehdy, když se v něm nekoná bohoslužba. Budou-li se kostely používat pro jiné účely než pro ty, které jsou jim vlastní, nastane nebezpečí, že přestanou být znamením křesťanského mysteria...“ Uvedené konstatování mluvčí biskupství M. Jandlové jsou sice pravdivá, avšak zároveň velmi úsměvná. V sakrálních prostorách se konají tzv. „koncerty pro cizince“, známé jako tzv. „kšeft koncerty“. Tyto hudební produkce mají téměř vždy katastrofální uměleckou úroveň a nepřiměřeně vysoké vstupné. V těchto případech se nikdo neptá, zda-li je hudba tam prováděná duchovní, či liturgická? Stačí, že pořádající agentura platí dané farnosti, či diecézi pronájem? Je snad sakrální půda určena k tomu, aby se zde konal obchod s hudbou? Není právě toto v rozporu s užíváním sakrálních prostor? Pakliže se věřící člověk chce v kostele modlit a rozjímat o mnoha otázkách života musí v případě, že se zde koná koncert zaplatit vstupné obvykle 500,- Kč, jinak ho ochranka pořádající agentury nepustí do kostela. Je toto ve shodě s tím, co mluvčí brněnského biskupství píše? Obávám se, že je to v drastickém rozporu! Je snad obchodování na sakrální půdě oním „křesťanským mystériem“, o kterém hovoří ve své polemice tisková mluvčí biskupství M. Jandlová? Je třeba konstatovat, že se některé diecéze, či jednotlivé farnosti české katolické církve v žádném případě neřídí onou vatikánskou kongregací pro bohoslužbu a svátosti. Jsou právě v tomto ve velikém rozporu. Velice snadno je možné deklarovat kolik bylo případů, kdy bylo toto zásadně porušeno – pro nezasvěceného čtenáře – tisícekrát. Mluvčí brněnského biskupství ve svém komentáři dále píše - ...“ Kostely mají být otevřené pro koncerty hudby liturgické nebo náboženské, zatímco pro každý jiný druh hudby musejí zůstat uzavřené. Například ani ta nejkrásnější symfonická hudba není sama o sobě náboženská. Není legitimní uvádět v kostele hudbu, která není inspirovaná náboženstvím...“ - konec citace. Je naprostou pravdou, že sakrální prostory mají být otevřeny hudbě duchovní a ne světské. Je však schopen Mons. Cikrle rozeznat co je dílo světské a co duchovní. V rukopisech mnoha skladatelů najdeme na konci děl tato slova „...s pomocí Boží, nebo k oslavě Pána dokončeno dne….“ Nebudu vystupovat jako obhájce Mahlerových děl a dám příklad na jeho současníkovi Antonu Brucknerovi, který byl hluboce věřící umělec, který celým dílem oslavoval Boha na zemi – tvorbou vokální i symfonickou. Zdá se, že jeho symfonické dílo je asi podle paní Jandlové sice krásná symfonická hudba, ale není duchovní. Názor plynoucí z nevědomosti, hlouposti a z nedostatku zájmu o duchovní skutky významných jedinců evropské historie a z nesprávného výkladu oné kongregace. Právě symfonická hudba Brucknera, Elgara, Brahmse, Schumanna, Liszta a dalších mistrů je hluboce inspirována náboženstvím a hlubokou křesťanskou vírou! V řadách katolické církve bylo tradicí vzdělání v hudebním umění. Díky této vzdělanosti žijí velkolepá hudební díla oslavující slávu Boží. Problém není ve vatikánské kongregaci pro bohoslužbu a svátosti ani v encyklice umělcům. Tyto vatikánské stati jsou znalé, kultivované, poučné a přesně vymezující danou problematiku. Problém je v tom, že brněnské biskupství v čele s Mons. Cikrlem zřejmě díky nedostatečné vzdělanosti dochází ke špatnému výkladu těchto textů. Tato neznalost pak v očích profesní i laické veřejnosti působí dojmem diktátu, na který jsou především národy po desetiletí utlačované bolševickým režimem velmi citlivé. Bylo by dobře, kdyby si brněnské biskupství položilo otázku, zda dílo, kde hudbu doprovází zpívaná liturgie je dílem vždy sakrálním a dílo kde není použita zpívaná liturgie je pak vždy dílem světským. Diskutovaný problém je o to pikantnější, že bratrem biskupa Mons. Cikrleho je vystudovaný muzikolog, který je i jeho poradcem v těchto záležitostech. Otázku zda-li jsou symfonická díla Mahlera duchovní, či světská nechám otevřenou, jelikož doufám, že mi na ní bratr biskupa – muzikolog, profesně odpoví a bude schopen popsat povahu a východiska děl Mahlera. Vzdělaný muzikolog jistě nebyl neobjektivním v případě, že Gustav Mahler byl židovského původu...
JAN NIEDERLE – pianista, skladatel a dirigent
|
Reakce na komentář...
"Re: Hudba,chrám a bussines"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články