Komentáře ke článku:
Kamarád i dezertér
Komentář ze dne: 03. 03. 2007 16:04:15
Autor: Martin
Mail: furt to samé
Titulek: Re: jen si tak přemýšlím... aneb Nějak mi ty písničky zhořkly a to co bylo jisto
| Já bych řekl, že mi Nohavicovy písničky nepřipadaly nikdy nijak zvlášť konejšivé, textově heroické ani mi nesugerovaly nijakou andělskou čistotu zpěvákovu. Chápal jsem je jako básnický pokus o vypořádání se z životem v atmosféře reálného socialismu a odvahu jsem ctil v tom, že se Nohavica nebál svoje myšlenky a pocity křičet nahlas. V souvislosti s probíraným tématem jsem si vzpomněl na píseň Pro malou Lenku..
****
Jak mi tak docházejí síly
já pod jazykem cítím síru
víru ztrácím víru
a to mě míchá..
Minomety reflektorů střílí
jsem malým terčem na bitevním poli
kdekdo mě skolí a to mě bolí
u srdce píchá
Rána jsou smutnější než večer
z rozbitého nosu krev mi teče
na čísle padesát šest jedna nula devět
nikdo to nebere..
Sudička moje byla slepá
když mi řekla to co mi řekla
píšou mi z pekla že prý mě zdraví
že prý mě zdraví..
|
Reakce na komentář...
"Re: jen si tak přemýšlím... aneb Nějak mi ty písničky zhořkly a to co bylo jisto"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články