Komentáře ke článku:
Proč jsem před srpnem 68 odolával všem mítinkům
Komentář ze dne: 10. 08. 2008 18:58:13
Autor: Jiří Navara
Mail: jiri.navara@gmail.com
Titulek: Plný souhlas s komentářem č.1
| Pane Černý, tentokrát i já se musím k Vašemu pohledu na osmašedesátý rok vyjádřit dost kriticky. Víte, ono se to všechno hezky povídá nyní, kdy je relativní klid a možnost vyjádřit jakýkoli názor. Ty odezvy na sovětskou kritiku vypadají \"krotce\" dnes, ale tehdy to bylo opravdu maximum ne možného, ale dokonce představitelného. Kromě toho už od března sílil tlak sovětské strany, a to nejen politický, ale velmi zřetelně i vojenský. Na rozdíl od Vás jsem byl velmi silně vtažen do oněch dramatických událostí, takže po čistce v roce 1970 jsem pak na tom byl kádrově asi velmi podobně jako Vy. K panu Šedovi ze Supraphonu: opravdu nemám pocit, že právě on by byl nějaký reformní komunista. A ke 2000 slov pana Vaculíka. On by se asi nijak velký rozruch nekonal, nebýt okamžité a velmi zlověstné sovětské reakce. Představitelům partaje vskutku nezbylo nic jiného, než text alespoň verbálně odsoudit. Pokud si nevzpomínáte, sovětská vojska už tehdy čile manévrovala v ČSSR a neměla se k odchodu. Mě překvapuje, že Vy, který obvykle býváte velice zasvěcen do problematiky, jíž se zabýváte, tentokrát přicházíte s tak povrchními soudy (i když právě takové dnes bohužel \"letí\"). Petr Pithart ve své práci z počátku 70. let (samozřejmě tehdy neuveřejněné) zmiňuje dva extrémy přístupu k politice: aktivistického \"komisaře\" a \"krásnou duši\". Vy jste tehdy fungoval zřejmě jako ona \"krásná duše\", utíkající před politikou (což je jistě lidsky zcela pochopitelná možnost), dnes bohužel tak nějak jemně směřujete k uvažování toho druhého typu, jemuž je vše jasné, i když si s detaily zas tak příliš hlavu neláme. Je mně to fakt líto. S úctou JN |
Reakce na komentář...
"Plný souhlas s komentářem č.1"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články