Vyjádření Jonáš klubu k rozhodnutí Českého rozhlasu Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Politický kolotoč, Zdroj: Jonáš-klub Vydáno dne 12. 07. 2003 (4852 přečtení) Jsme členové Jonáš-klubu, společenství, které vzniklo z podnětu Jiřího Suchého před více než třiceti lety jako Klub spřízněných duší při divadle Semafor. Již v začátku normalizace se však klub spojený s Jiřím Suchým a Semaforem stal nepohodlným a byl zakázán. Musel tedy zmìnit hlavièku a tak vznikl Jonáš-klub, tehdy zastøešovaný Èeským fonoklubem. Vedení klubu se pro své èleny vždy snažilo, a dodnes snaží, zprostøedkovávat nejen kontakt s divadlem Semafor a jeho protagonisty, ale i s kulturou v celé její šíøi, což byla v dobách pøedlistopadových aktivita èleny velmi oceòovaná, leè také spojená s øadou tìžkostí a problémù. V jejich pøekonávání pomáhala nezištnì øada vynikajících osobností a mezi nejaktivnìjší z nich patøil Jiøí Èerný. Uspoøádal pro èleny klubu mnoho celoveèerních poøadù, a už o Osvobozeném divadle, o Semaforu a jeho autorech, o souèasné populární hudbì a øadu dalších. Na našich pravidelných výroèních kulturních maratonech nesèetnìkrát vystupoval, nìkteré konferoval a pøivádìl na klubová pódia mnoho zajímavých hostù. Dokladem toho, že celá jeho èinnost i práce pro Jonáš-klub byla peèlivì sledována, je kauza okolo jeho padesátin. K tìm klub pøipravil a v únoru 1986 vydal publikaci s pøíspìvky øady osobností kulturního života, což se stalo jednou ze záminek pro zrušení klubu na jaøe téhož roku. Když se o rok pozdìji klub pod novým názvem znovu obnovil, byl u toho také Jiøí Èerný. Nelze se ovšem omezit pouze na èinnost Jiøího Èerného konanou pro Jonáš-klub. Jeho práce mìla význam pro širokou veøejnost zajímající se nejen o hudbu, ale o kulturní dìní vùbec. A nejvìtší dopad mìla samozøejmì na mladou generaci, které Jiøí ukazoval, že existuje i nìco jiného, než hudba a kultura prezentovaná v znormalizovaných mediích. Kromì zahranièní hudby, u nás tehdy jen velmi tìžko dostupné, je seznamoval i s tvorbou našich písnièkáøù, a to i tìch, kteøí byli v té dobì nuceni žít v exilu, vèetnì Karla Kryla. Jeho posluchaèi v Praze i mnoha dalších místech tehdejšího Èeskoslovenska navštìvovali jeho poslechové poøady a stìhovali se s ním po rùzných sálech a klubech, podle toho, kde se podaøilo obejít úøední zákazy a další omezování jeho èinnosti. Je nesporné, že pro formování názorù a postojù mladých lidí vykonal mnohem více než øada lidí, kteøí se dnes rádi chlubí svými zásluhami. Mnoho posluchaèù, kteøí se s Jiøím a jeho poøady seznámili jako studenti, navštìvují Antidiskotéky èi Ro(c)kování dodnes a také pochopitelnì sledovali Jiøího poøady v rozhlase. Nikdo z nás po roce 1989 nepochyboval o tom, že tento èlovìk bude moci své obrovské znalosti, svùj vkus, kultivovaný projev a další pøednosti uplatnit v novì se formovaných mediích, pøedevším v rozhlase, ze kterého byl na pøelomu šedesátých a sedmdesátých let vyhnán. Tím nepochopitelnìji pro nás zaznìla zpráva, že mu byly dne 27.3.t.r. zakázány veškeré poøady na vlnách Èeského rozhlasu. A vrcholem bylo to, co se ze stanice Praha ozvalo v úterý 31.3. po desáté hodinì dopolední. Tolik špíny, která byla bìhem zhruba deseti minut na Jiøího vylita, to vyráží dech. To má s morálkou, etikou, spravedlností a dalšími pojmy, které zde byly skloòovány ve všech pádech, málo spoleèného. Bylo by jistì ku prospìch vìci, kdyby se vedení Èeského rozhlasu zamyslelo nad tímto nepochopitelným rozhodnutím, které poškodilo pøedevším Èeský rozhlas a jeho posluchaèe, a vyvodilo z toho závìry, které tuto chybu napraví. Za výbor Jonáš-klubu Václav Šotola Publikováno: 26.6.2001