Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Politický kolotoč, Zdroj:
Vydáno dne 17. 07. 2003 (3513 přečtení)
Jak bude volen prezident? Kdo bude prezidentem? Tak prostince jsem se tu ptal našich politiků 92 dní před parlamentními volbami (Reflex 11/2002). Konkrétního kandidáta uvedla jediná ODA (Jaroslavu Moserovou). Přímou volbu prezidenta občanským hlasováním označil Václav Klaus za „náhražku skutečných témat naší doby“. Po prohraných parlamentních volbách mu došlo, že se může stát prezidentem spíš z dopuštění „ulice“, a jedním dechem ohlásil svou kandidaturu i požadavek přímé volby.
Účel ale Klausovy prostředky neposvětil; i někteří čelní funkcionáři ODS je odsoudili, byť mírněji než šéf jejich senátorského klubu Mirek Topolánek. („…jakobychom se chtěli chovat jako naši političtí protivníci, jako politická prasata.“)
Máme tedy skutečné téma, jen se zpožděním půl roku?
Ne. Dlouhodobým tématem a neléčenou nemocí ODS je ustupování od jejích vlastních zásad, jež v některých případech zašlo za hranici cynizmu a podbízivosti. Skutečný pravicový politik nemůže vytýkat jinému politikovi, že má peníze z cestovní kanceláře a přirovnávat ho ke Caligulovu koni z římského senátu. A když Klaus onehdy v Milevsku řekl, že by jako prezident šetřil s udílenými řády, neboť o většině vyznamenaných stejně „nikdo předtím neslyšel“, měl být místo potlesku vypískán. Nebo se ho aspoň mohli zeptat, kolik on sám třeba zná nositelů Nobelovy ceny.
V Lidovém domě sice byli pro přímou volbu už dávno, ale to ještě nevěděli, že sestaví s lidovci a unionisty parlamentní většinu. Navíc se jim bývalý předseda Miloš Zeman neobjímá s vysočinskými stromy tak pevně, aby mu to bránilo vzhlížet ještě výš. Některým sociálním demokratům by se na hradě líbil. Ve složité situaci strana vymyslela, že se nejdříve optá lidu pomocí jakýchsi anketních lístků. Do tohoto pondělí můžete zakroužkovat vedle Zemana i Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Martina Potůčka, jak doporučilo Špidlovo předsednictvo. Hlasovalo, předpokládám, pod Masarykovým obrazem a dalo před chartistou a teologem Jakubem Trojanem (mj.se loučil nad hrobem Jana Palacha) nakonec přednost právníkovi Burešovi, který ještě v roce 1986 vstoupil kvůli kariéře do KSČ. Protože však případný anketní lid má hlas toliko poradní a podle Špidlových slov bude „konečné rozhodnutí“ stejně na Ústředním výkonném výboru sociální demokracie.
Úhrnem tedy o volbě a osobě budoucího prezidenta republiky stále ještě nevíme – především vinou českých parlamentních stran – téměř nic. Vzhledem k našim novodobým dějinám a stavu současného světa to člověku na dobré náladě nepřidá.
24. 10. 2002 www.reflex.cz