Denně aspoň špetku Matthewsova bandu Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Hudební recenze Vydáno dne 17. 07. 2003 (4694 přečtení) Jeden rád písničky, druhý jazz, třetí rock. Někdo dává přednost hlasům, jiný kytarám, někdo smyčcům, další saxofonům, klarinetům a flétnám. A kdo tohle má rád všechno pohromadě, najde to na pěti studiových albech amerického kvintetu Dave Matthews Band. Nejnovější se jmenuje Everyday - Denně. Kdybychom si z něj tak často něco zahráli, bylo by dobrým lékem proti otravě prefabrikovanými zvuky. U Dave Matthews Bandu totiž nikdy předem nevíte, kudy bude jejich písnička pokračovat. Pokaždé je chytrá, ale nejsou v ní žádné šokující naschvály. Severoamericko-jihoafrický kvintet dvou bílých a tří černých muzikantů si prostě jen tak mezi sebou vyměňuje rytmické, melodické a harmonické nápady. Ve skupině panuje naprostá rovnoprávnost nejen mezi rasami a národnostmi, ale i mezi nástroji. Ani hlas bílého Jihoafričana Dava Matthewse, který svůj malý band založil ve Virginii, není v pravém slova smyslu sólovým. Má jedinou výhodu: může slovy plně vyjádřit i to, co nástroje jen napovědí. Jestliže je například náhle useknutý závěr písničky When The World Ends - Až bude konec světa, může ta následující začít slovy "Takhle rychle mě opustit nesmíš." Že není Dave Matthews Band u nás ba ani v Anglii tak známý jako třeba Madonna, to ještě vůbec neznamená, že jejich alba ocení leda pár uměnovědných mudrlantů. Ve Spojených státech, ano, v té Americe, kterou někteří z nás šmahem cejchují na semeniště všeho kýče, tak tam Dave Matthews Band vedl i albový prodej a jeho inteligentní a plnokrevná hudba zněla i v kavárnách a ve výtazích obchodních domů. Kdyby Matthewsova parta nebyla přitažlivá i pro normální posluchače, Bob Dylan by si ji nepozval k doprovodu několika písniček na kostnický festival a Carlos Santana by nepřispěl svou legendární kytarou ke zdaru jednoho songu na jejím novém albu. Kolikrát jsem už od různých našich jazzmanů slyšel: Písničky ano, ale chytré, aby to opravdu byla muzika. A kolikrát jsem pak byl svědkem toho, jak si přivydělávají u zpěváků, kteří zpívají písničky, co nejsou ani chytré, ani zajímavě doprovázené. Pětice z Dave Matthews Bandu tyhle starosti nemá. Jak je to snadné, když má někdo místo jednoho mindráku několik talentů!