Naftová převaha Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Články v novinách Vydáno dne 17. 07. 2003 (3738 přečtení) Po socialismu zůstala Hodonínu elektrárna. Její čtyři komíny se tyčí kousek od centra, vzdušnou čarou šest set metrů od Ma-sarykova náměstí. Zatímco pomník zakladatele republiky bylo možné vinou nacistů a komunistů třikrát zbourat, komíny vydr-ží. Jsou ideologicky neškodné. Jenom škaredé. Na to se ale tenkrát nebral ohled. Co zůstane Hodonínu po nás? Zřejmě a neodvratně správní bu-dova Moravských naftových dolů. Garáže jsou už vybetonované, teď se poženou nahoru další podlaží sklobetonového paláce. Je to na horním konci hlavní hodonínské tepny, Národní třídy. Doteď zde vévodila Galerie výtvarných umění, neobyčejná a pěkná budova, kterou vymyslel architekt Antonín Blažek jako secesi ozvláštněnou slováckým ornamentem. Přilehlá boční ulice taky nese Blažkovo jméno. Doly v ní už jednu budovu mají, prý ale malou. To lze pochopit: i pouhá cyklistická projížďka zdejším krajem, slováckou Pensylvánií plnou „slonů“ (chobotů naftových čerpadel), dává tušit, o jak velký podnik se jedná. Samo o sobě by dokonce nemuselo být necitlivé ani vztyčit tak mohutnou budovu jen pár metrů zeleně od Blažkovy secese. Vždyť secesní Obecní dům taky v Praze stavěli rovnou naproti Prašné bráně a empirovému paláci U Hybernů. A kdo si dnes vzpomene, jak je za to F.X.Šalda zepsul? |