Muzikálový chmel sklidíš i dvakrát

Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Dojmy z koncertů a divadel
Vydáno dne 28. 07. 2003 (3877 přečtení)




Před čtvrteční premiérou se mohlo zdát, že z mnoha někdejších trumfů filmového muzikálu Starci na chmelu obstojí na divadle jen písničky. Vždyť dnešní sedmnáctileté „starce“ už nešokuje noc, kterou si dva z nich spolu užijí na chmelu, natož pak zmínka o Masarykovi či Senecovi nebo elektrické kytary a vydupávané „zápaďácké“ tance.

Písničky jsou opravdu evergreeny. Nad rytmickými půdorysy módních tanců vynikají silné melodie a Blažek je bez výjimky otextoval na úrovni, nasazené v té době Jiřím Suchým, se skvostnými rýmovými i obsahovými schválnostmi. (Bossa nova: „Ta modlitba ti vrátí zdraví chatrné/to je zcela mimo diskusi/a ač Jan Amos Komenský byl bratr, ne/zavrhujeme ho, soudru-zi“).
Proto příliš nevadilo, že příjemné hlasy nových interpretů nemají někdejší nosnost Jany Petrů nebo Karla Gotta a že si o premiéře ještě drobně nerozuměly s playbackovým doprovodem.
Účinnost hudby zvýraznila i taneční výstupy. Ivanka Kubicová se v nich v zásadě přidržela – jako téměř všichni naši muzikáloví choreografové – vzorů z West Side Story, ale naplnila je mladým, typově zajímavým ansámblem, působícím a oblečeným přirozeně a svižně.
Málokdo však asi čekal tak přesvědčivé herecké nástupce „filmových“ milenců Pavlové & Pucholta, jakými se v premiérovém obsazení ukázali Lucie Vondráčková a dosud takřka neznámý Michal Kozelka. Zatímco Ivana Chýlková (profesorka), Václav Sloup (předseda JZD) a Eva Holubová (předsedová) hrají své přehledně vymezené typy s komediální bravurou, odměňovanou i v detailech potleskem, čili zručně, nikoli lacině, ale přece jen poněkud odhadnutelně, Vondráčková (Hanka) s Kozelkou (Filip) zcela po svém, originálně (byť chvílemi ještě nejistě) vtiskují celému nastudování napětí, očekávání a okouzlení prvního milostného vztahu. Nespoléhají na svůj výjimečně šťastný zevnějšek – renesančně krásný Vondráčkové a pucholtovsky rozčepýřený Kozelkův – a objevují v Blažkově scénáři nové možnosti něhy i temperamentu. Zda vědomě či podvědomě, není důležité. Už tím, v jakých citových tóninách mluví, na sebe strhávají víc sympatií, než je na české muzikálové scéně obvyklé. Třetí v milostném trojúhelníku, jednostrunně chlapský a tanečně zdatný Zbyněk Fric (Honza), proto dlouho takřka nemá šanci u Hanky ani u diváků. Tím přesvědčivěji však nakonec vyzní jeho závěrečné, zlomené „Jenom jim strašně závidím“; to když Hanka s Filipem ruku v ruce odcházejí, vyloučeni ze školního „kolektivu.“
Na tento novoromantismus Blažkova scénáře vsadil režisér Kracík ve shodě se scénografem zřejmě všechno. Nic dobového nevypustil, ničím příběh neaktualizoval. Nechává Hanku s Filipem od sebe pět metrů – a přece mezi nimi blýská víc erotiky než v uchichotaných nováckých Peříčkách. A nemají-li milénioví Starci tuto naléhavost vždy (všestranný komediální talent předvádí ještě Martina Kafková coby Božka), mají od začátku do konce revuální spád a jednotný styl. Už proto by si po úspěšné premiéře, plné pamětníků, co „zamáčkli slzu“, za-sloužili i mnoho repríz s mladším publikem.


JIŘÍ ČERNÝ


Divadlo Milénium - Starci na chmelu. Hudba Jiří Bažant, Vlastimil Hála, Jiří Malásek, libreto Vratislav Blažek a Ladi-slav Rychman, texty písní Vratislav Blažek, divadelní úprava Jiří Janků, režie Petr Kracík, choreografie Ivanka Kubicová, scéna Petr Zeman, kostýmy Zita Miklošová, hudební aranžmá Jiří Vondráček, Jan Soukup, Jakub Zahradník. Premiéra 22.března.


Mladá fronta DNES
Publikováno: 28.6.2001