Podobně se u Folk Teamu i Huvarovy melodie vyvažují spíše drsnějšími Romana Venclovského; oba si v nich také většinou zpívají sóla, Venclovský opět s živočišnější odstínem. A třebaže v současné sestavě je i baskytarista Dalibor Dunovský, zvuk skupiny vychází především z jejího prvního obsazení v roce 1974: housle (Pavel Kopřiva), kytara (Venclovský) a flétna (Tomáš Úlehla). Tehdy se Folk Team také pokoušel zhudebňovat Ortena, Kainara i Hraběte. Vedle tíhnutí k poezii jej od začátku charakterizovala také instrumentální profesionalita (i když členové mají občanská zaměstnání) a stavební, zejména harmonická náročnost.
V rodném Brně je osobitost Folk Teamu, který se nikdy nepřiklonil ani k mišíkovskému blues, ani k poetickému rocku (jako třeba C&K Vocal), zpravidla obdivována folkaři, nepochopena trampy a ignorována alternativními hudebníky. I když na tom asi Velký prachy těžko něco změní, z pěti studiových alb Folk Teamu jsou nejlepší. Většina hudby stačí svou nápaditostí potlačit i některé roubované aktualizace (Bastily, Konec století), případně jiné textařské nešikovnosti. Vydatně k tomu přispívají i hosté, především klávesista Milan Vidlák a bubeník Jiří Obzina ve všech snímcích a třeba Hniličkova trubka v chytlavé Mámo, mámo. Téma muzikantského loučení nejlépe vyzpívává stylizovaná vinárenská Ještě jsme neumřeli a hospodská Teď už budem jenom chlastat, historickou artrockovou inspiraci připomíná úvodní Měsíční dítě, věnované Petu Sinfieldovi, textaři britských King Crimson, ELP a italských P.F.M. Nečekaným (nechtěným?) pozdravem Vodňanského humoru je mandolinový Masochistický valčík a vrcholem alba předposlední Když mě opustíš, s folklorně prostými slovy i krásnou melodií.
To nejdůležitější zřejmě Folk Team neproflákal. 

Folk Team: Velký prachy. CD, 51 minut, vydal Venkow Records 2000.