Salvátor i Salvátor

Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Odjinud, Zdroj:
Vydáno dne 08. 08. 2003 (3387 přečtení)




Zeptáte-li se v Praze, kde je kostel svatého Salvátora, správná odpověď zní: Který? Katolický v jezuitském Klementinu, nebo evangelický na rohu Kostečné a Dušní? Jsou od sebe jen pár set metrů a občas v nich dokonce slouží mši stejní kazatelé. Týden před svým jmenováním farářem u Salvátora (evangelického) kázal u Salvátora (katolického) Miloš Rejchrt. V různých etapách svého života i textař, skladatel a zpěvák skupiny Berani, překladatel, topič, mluvčí Charty 77, vedoucí rozhlasové redakce náboženského života, člen Rady České televize.

Jestli si dobře pamatuji, poznal jsem ho kdysi uprostřed normalizace čili umrtvení jakéhokoli duchovního života, nad nímž neměla kontrolu KSČ, její estébáci a jiní referenti. Zároveň jsem tehdy prvně dostal z první ruky informaci, co je to ekumenické hnutí: to se zkrátka u někoho v bytě sešli lidé z nejrůznějších církví, aby se navzájem poslouchali. Toho večera jsme si hráli a rozebírali písničky Boba Dylana s křesťanskou tematikou. Když se někdy vzpomíná, co udělali komunisté dobrého, hned si vzpomenu: spojili slušné lidi, kteří s nimi nechtěli mít nic společného. Mnohým to spojení vydrželo i poté, co - slovy Jiřího Dědečka - šel rudoch od válu. Rejchrt si při svém kázání mimo jiné přál, aby se oba Salvátorovy chrámy tak přiblížily, že pokud si je někdo náhodou splete a zabloudí do toho druhého, nebude mu to tolik vadit. Dlouho se o tom mluvilo ještě po kázání, při čaji v sakristii. Nedokáži posoudit, kolik tradic té či oné církve se v té debatě otřáslo, ale když například Tomáš Bujna líčil pestré prostředí nuselského sboru Církve československé husitské, vybavily se mi vzpomínky na kalifornské hippies a jejich všeobjímající lásku k jakékoli hudbě, filozofii či vůbec životním u způsobu.
Naslouchali jsme celá rodina, u nás doma to máme ekumenicky vyřešené jednoduše. "Jsem věřící, ale nejsem blbec," přepsala si odkudsi na dveře moje dcera. Praktikuje to tak, že sem tam chodíme k oběma Salvátorům, ona se ženou jako pokřtěné katoličky ovšem více "k Halíkovi". Rozuměj: na kázání Tomáše Halíka, kde bývá víc mladých lidí než na utkáních basketbalové ligy. Já už se těším na Miloše Rejchrta, jako jsem se těšíval na jeho předchůdce Sváťu Karáska. Beran jako beran, zpívat, mluvit a být dobrými pastýři dovedou oba.
A brzy to všechno probereme s biskupem Václavem Malým na nějaké naší vícehodinové procházce noční Prahou.

13. 6. 2002   www.reflex.cz