Kavanův esejista

Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Politický kolotoč, Zdroj:
Vydáno dne 08. 08. 2003 (3166 přečtení)




"... byť nejsem novinář, chtěl jsem napsat nějaký článek typu esej, fejeton o ní," vysvětloval Lidovým novinám (25. 7.) Karel Srba, podezřelý z osnování vraždy Sabiny Slonkové. Novinářku, která popsala některé jeho ekonomické aktivity a na jejíž fotografii si poznamenal LIKVIDACE, prý chtěl zlikvidovat "profesně" .Byl také přesvědčen, že Slonková "pracuje pro nějakou zvláštní službu, například vojenskou rozvědku". I když o Srbově vině či nevině rozhodnou jiné skutečnosti, jeho autorská ctižádost je nepochybná. Neboť zlikvidovat vojenskou rozvědčici esejem - to by nedokázal ani F. X. Šalda. Ledaže si Srba onen výsostný umělecký žánr plete s něčím zcela jiným.

Na té žvanivosti je nejhloupější bývalá funkce jejího autora: generální sekretář ministra zahraničních věcí Jana Kavana.
Před čtyřmi roky jsem ve svém rozhlasovém komentáři Načerno (ČRo 28. 7. 1998) o Kavanovi napsal, že dva jeho počiny mi připadaly neslučitelné s nejvyšší diplomatickou funkcí: když se nahlas ptal na naši možnost vystoupit z NATO (jehož členy jsme dosud nebyli) a když naboural tři auta najednou. (Pod vlivem francovky, která se během dechové zkoušky tvářila jako alkohol.) Jiní publicisté Kavanovi předhazovali neprokázané konfidentství, což někteří, bohužel, opakují i dnes a odvádějí tak pozornost od věcí důležitých, prokázaných, ale ne tak efektních. Myslím především na tehdejší krátké vyjádření historika Viléma Prečana, který znal Kavanovu činnost z exilu a důrazně varoval před jeho ukvapeností. Své pochyby měl i prezident republiky,nakonec ale Kavanovo jmenování podepsal.
Jan Kavan je pracovitý, jazykově vybavený,neuráží, nekrade. Mnohému se v politice přiučil. Ale vůbec ne odpovědnosti za své spolupracovníky. Jako by z historie zapomněl, že kancléř Willy Brandt ani prezident Richard Nixon nerezignovali kvůli ničemu jinému než kvůli chybám svých podřízených. Kdyby si alespoň odpustil pochválit (!?!) Srbu při jeho odchodu z ministerstva po skandálu kolem Českého domu v Moskvě. Kavana nevaroval už v roce 1999 výskyt Srbov a jména kolem pokusu očernit exministra zahraničí Zielence z uplácení novinářů. Ani ve své nové funkci předsedy Valného shromáždění OSN nezareagoval na nejnovější Srbův případ odpovědně: takřka se urazil, jak ho někdo může do něčeho takového tahat ... Obávám se, že Vilém Prečan měl pravdu.

1. 8. 2002   www.reflex.cz