Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Odjinud, Zdroj:
Vydáno dne 10. 08. 2003 (4804 přečtení)
Číše mé hořkosti nad pokračujícím vyhazováním nejlepších redaktorů z Českého rozhlasu přetekla, a proto se znovu vracím k tématu, o němž jsem se v Reflexu zmiňoval už dřív. Vůbec nejde o mne osobně: jednak jsem nikdy zaměstnancem rozhlasu nebyl, jednak tam mám jako externista hned několik pořadů. Také si nemyslím, že mám na rozpoznávání redaktorských schopností patent. Kdybych ale mlčel k tomu, že má teď ze stanice ČRo 2, Praha, odejít i hudební redaktor Jiří Dohnal, měl bych pocit, že i já jsem otráven myšlenkovým jedem z Vinohradské třídy, po jehož požití přestane být člověku divné, že se Český rozhlas zbavuje redaktorů, které těsně předtím za jejich práci sám odměnil svými cenami.
Jiří Dohnal dostal letos 3.října v Poděbradech Prix Bohemia za pořad Zářnou cestou ke Karlu Hynku Máchovi.Brzy nato mu jeho nadřízení odebrali tříhodinové nedělní pořady Dobré jitro, kde vybíral hudbu pro převora břevnovského kláštera Petra Prokopa Siostrzonka i astronoma Jiřího Grygara. Jakýkoli nadřízený má jistě právo tohle beze slova udělat i nedávno dekorovanému podřízenému. Ale pokud nechce být považován za zupáka, měl by do očí bijící nesoulad mezi gratulacemi v Poděbradech a vyhnáním z Dobrých jiter jaksepatří vysvětlit. Zejména převor Siostrzonek i astronom Grygar měli na to zcela jiný názor a odmítli bez Dohnala ve svých pořadech pokračovat. Z hudební dramaturgie ČR o 2 se panu Siostrzonkovi dostalo telefonického ujištění, že s jiným hudebním redaktorem budou určitě spokojeni. Neboť zupáctví samo o sobě neví, že je zupáctvím. Už tento počin ve mně vyvolal detektivkářskou otázku: jakým asi škůdcem musí být Dohnal v očích svých nadřízených, když jim jeho obsazení či neobsazení do dvou Dobrých jiter za čtvrt roku stojí za takový konflikt? A to jsem vůbec netušil, že záhy Dohnala vyzvou k odchodu "po vzájemné dohodě."
Pár let předtím se Český rozhlas takhle zbavil jiných, dokonce několikanásobných držitelek Prix Bohemia, reportérek Lenky Jaklové a Dagmar Misařové. Šlo to jaksi pozvolna; nejdřív se takovému nadbytečnému vyznamenanému nabídne půlúvazek, potom externí spolupráce. Na některé formy této spolupráce musíte mít nejen žaludek, ale taky dost peněz. Aby Misařová, kterou nejdřív vyhodili z Českého rozhlasu v Ostravě, mohla vysílat jednou týdně Hosta do domu z Prahy, musí si zaplatit cestování a noclehy.Tomu se říká láska k rozhlasu.
Řeší tyto záhady taky Milan Uhde, Michal Pavlata nebo Michal Prokop v Radě Českého rozhlasu? Nebo jsou i tito významní radní bezradní stejně jako já?
22. 12. 2002 www.reflex.cz