Na Němce palcátem Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Politický kolotoč, Zdroj: Vydáno dne 15. 08. 2003 (3782 přečtení) Že Jan Ruml vzdoroval totalitě, to je mu dnes spíš ke škodě. Už Vladimír Mečiar rozčileně připomínal Rumlovu minulost pasáka krav. Teď se zas protifašistická funkcionářka ohrazuje proti tomu, aby se klaněl padlým. K tomu se prý nehodí politik, který si podává ruce se sudetskými Němci. Samozřejmě nejde o Jana Rumla, ale o nacionalismus. Vlast byla, je a dlouho ještě bude zlatým dolem uměleckého i politického kýče. Prostomyslní skinové řvou " Nic než národ!" a " Čechy Čechům!" , mazaný populista Sládek se poškleboval původu svých politických soupeřů (" Prosím vás, co je to vůbec za jméno, Klaus?" ). I samozvaná intelektuální pravice se snaží říct Ani píď Sudeťákům, dost bylo Posselta, pryč z Malé Strany , ale nějak diplomatičtěji a vznešeněji. Zatímco malíř-kýčař mastí na kšeft břízky, politik-kýčař mává na Němce palcátem. Samozřejmě je to všechno jenom "jako". Však oni němečtí podnikatelé nejsou hloupí a neurazí se. Přece pochopí, že bez protiněmecké agitace se v Česku nedají volby vyhrát, a když nebudeme strašit sudeťáctvím my,budou to komunisté. A tak dál podle osvědčeného nápěvu, že někdo to přece dělat musí, a když to neuděláme my, jiní to udělají ještě hůř. Žili jsme s Němci staletí, rozuměli jejich řeči, sedáv ali s nimi v hospodách, na univerzitách, v divadlech ..., zakládali s nimi rodiny.Kolem Palackého jsme na to začali zapomínat a už nám to zůstalo. Jen pár osobností neztratilo paměť ani vkus. Masaryk nevkročil v Praze do divadla, které jsme zabavili Němcům, Havel se omluvil vyhnancům. Však mu to v průzkumech popularity naši čechomedáni spočítávají.