Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Dojmy z koncertů a divadel, Zdroj:
Vydáno dne 03. 10. 2003 (5992 přečtení)
Jako mladík býval Ivan Jirous, později přezdívaný Magor,introvertním studentem dějin umění, který nenáviděl všechny exhibicionisty a pak se jím sám stal. Tak střízlivě a pokorně o tom mluvil, když na Filmové škole v Uherském Hradišti uváděl program o Alenu Ginsbergovi a tak si ho pamatují i jeho spolužáci z fakulty.
Jen pár hodin poté se během Koncertu pro Kryla skutečně předvedl v celé své zlopověstné opilecké šarži (jen na striptýz nedošlo) a řvanými komentáři otravoval návštěvníky, kteří chtěli poslouchat Jiřího Schmitzera, Vladimíra Mertu a Vlastu Třešňáka. Magora většinou nikdo ze zkoprnělých organizátorů neumlčí: snad i kvůli vzpomínce na jeho výborné básně, eseje, statečnost a roky i nervy ztracené v komunistických kriminálech. A býval by mu dokonce prošel i hrubý a nejapný protižidovský výkřik, jímž reagoval na Mertov o pozvání hostující zpěvačky Jany Lewitové.
Při návratu z toalety se však Jirous dostal do půtky s pořadateli a skončil u policejního výslechu, což kdosi přišel triumfálně ohlásit do mikrofonu uprostřed Třešňákova vystoupení a nadneseně si k tomu přimyslel i "šatlavu". Aneb trapnost plodí trapnost, exhibicionismus plodí exhibicionismus. V davu se vztyčují další řvouni a na náklad posluchačů si zadarmo užívají svou sebestřednost.
A introvertní studenti to tiše trpí, hoch y od Security to nechává v klidu a já už taky nemám tu páru, abych coby konferenciér - jako před lety v Lucerně - Jirouse sám vynesl do zákulisí.