Změřit si IQ Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Články v novinách, Zdroj: Vydáno dne 04. 10. 2003 (4701 přečtení) " Mám-li hlavu velikosti tykve, /nač mi na ní mají měřit IQ?" - rýmoval kdysi Jan Vodňanský. S testy inteligence se teď roztrhl mediální pytel. Sypou se na nás body naměřené učitelům, levákům i blondýnám nebo předpokládané u Mozarta a Beethovena. Jako výměna za předchozí fotografické porce burana, který ve fotbalovém "dolíčku" zmlátil pomezního, je to mírný pokrok. Zmìøit si IQ a cítit se pak chytrý jako tøeba politik a pøekladatel Miroslav Macek je i neškodná zábav a. Ale už Karel Kryl upozoròoval: "Když intelekt je bez duše/pak podoben je ropuše." Dùvodem, proè prchávám z Prahy na podlužáckou dìdinu, jsou vedle rybníkù, lesù a vína i tamní lidé. Nikdo jim IQ nemìøil a øeèi vedeme asi takové: Tož jste pøijeli na víkend. - To víte, pøijeli. - A poumýváte trochu okna, že? - No,však už bylo potøeba. - Šak trávu už máte posekanú. To jste stihli už vèera, že? - Nojo. Nìjak jsem to tu kolem opižlal nùžkama. - Že si od nás nepošèáte sekaèku? - Tak dìkuju, sousede, já si ji pøíštì pùjèím. Vzájemný intelektuální pøínos dialogu se oèividnì blíží nule. Snad mi tu chtìjí jen dát najevo, že o mnì vìdí. Nebo že by na mì dokonce trochu i èekali? Možná mi to polovièaté pulírování hornického domku pøipoèítávají k dobru. A tøeba je to úplnì jinak. Tøeba se jen potøebujeme vidìt, být si blíž oèima i hlasem. Já vlastnì taky nevím, jestli se mi spíš nestýská po lenivém Dienstbierovì ráèkování než po vìdomostech spolužáka, který to dotáhl na ministra zahranièí. A jestli mi z vodního tuláka Oty Pavla asi vždycky nebudou hlav nì chybìt mandlové žirafí oèi a kolébavý krok.