Nejsme jenom partaje Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Týdenní komentáře Vydáno dne 22. 05. 2006 (4320 přečtení) „Zaregistroval jsem se jako zahraniční volič k červnovým volbám, zároveň jsem ale zjistil, že přes množství webových zdrojů jsem mírně izolován a až tak moc nevím, kdo je kdo, kdo co chce,“ píše mi Honza. Za totality si ode mě půjčoval bluesové desky, teď žije s maďarskou ženou ve Washingtonu a pracuje ve Světové bance. „Také mám jen omezené množství času se české politice věnovat, (vždy si musím schovat pár minut na pohoršováni se nad místní, tedy americkou, politikou). Díky tvému webu a dalším pár solidním zdrojům si snažím udělat co nejlepší obrázek, abych měl pocit, že jsem ty volby neodfláknul...“ Uvítal by prý ještě něco nového k volbám, že to doporučí i pár českým známým. Potěšil mě tím, jak to bere vážně. Pokud jde o volební právo občanů, kteří v Česku neplatí daně, přiznám se, že kdysi jsem byl proti. (Mimochodem: tehdy ve shodě s Václavem Klausem.) Až později mi došlo, že mohou Česku pomoci i jinak než daněmi. A hlavně, že pocit sounáležitosti s domovinou je v dnešní superpragmatické době příliš vzácný, než abychom ho ignorovali. Naopak bych jim (i našim vojákům v zahraničí) umožnil, aby mohli volit mailem. Honza se mohl rozhodnout rychle: pro ODS. Podle svého otce, který, nemění postoje už od dob, kdy hrával v basketbalovém B mužstvu oxfordské univerzity společně s jiným studentem Billem Clintonem. Myslím, že Topolánkova vláda by nás do chudoby neuvrhla, jak hrozí Paroubek. Stejně tak ovšem po éře sociálně demokratických vlád předpokládám, že k žádné ekonomické katastrofě nedojde, když budou vládnout dál. Ideologického, ekonomického a jiného strašení mám po šestnácti letech za sebou tolik, že se nebojím. Ani když mě někdo straší Havlem a zelenými. Byť to byl Bohumil Doležal, komentátor mnou tuze čtený: „Na první pohled se zdá, že Václav Havel opět zafungoval jako politická Rusalka a poslal princi Bursíkovi smrtící polibek. Přesněji řečeno: Václav Havel a jeho okolí nejsou od roku 1990 schopni vyprodukovat žádný politicky stabilní útvar. Tentokrát to ovšem bude mít tragické následky: vzniká černá díra, která pohltí voličské hlasy, nezbytně potřebné k odvrácení faktické spoluvlády komunistů.“ Vzpomínám, jak většina komentátorů podobně odsoudila Karáska a Fischerovou do role nespolehlivých chaotů, kteří dříve či později potopí koaliční vládu – a tragické následky nikde. Jak se ukazuje, uvážliví a zodpovědní politici mohou být i v jiných partajích než těch největších. Mohou být i mimo partaje. Kolik musí nějaká strana získat v předvolebním průzkumu procent, aby nebyla už pasována na černou díru? Patnáct? Ještě víc? Budu volit zelené. Ne kvůli Havlovi, Hutkovi nebo Dědečkovi. Kvůli tomu, že nic nevytunelovali, nikoho neobelstili. Že neřvou a nestojí v nerozborném šiku. Mnohé znám a vážím si jich. Včetně Petra Uhla, se kterým se coby pravičák často neshodnu. Ukažte mi ale někoho druhého tak statečného, nezkorumpovatelného a nepodbízivého. Vpodstatě chci říct, že jestli Honza zvolí kteroukoli demokratickou stranu, nic neodfláknul.