1. Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první? – Patrně Ferdův slabikář od Ondřeje Sekory. To mi bylo asi pět. V rozhlase si dodnes těmi veršíčky rozcvičuju mluvidla. Svišť sice svisle visel, zasvištěl, svist slyšel sysel.
2. Co jste četl naposledy? – Životopis amerického rockera Kurta Cobaina od Charlese Crosse, Těžší než nebe. A zároveň s tím Odlet vlaštovek, poslední básnickou sbírku Bohuslava Reynka. Jsem rád, že mladí muzikanti Reynka zhudebňují, ale ještě víc z něj mám, když si ho jen sám čtu.
3. Jak často si kupujete knížky – a kolik jich přibližně koupíte za rok? – Málo, ne víc než patnáct za rok. Hlavně literaturu faktu. Ale mnohem víc knížek dostávám darem. Rodina i kamarádi znají moje gusto.
4. Jakou knihu jste si koupil naposledy? – Dotknout se snu, od hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura. Je v ní bohatá a přesná čeština, láska k rokenrolu, nezničitelná žádnými administrativními prohrami, ale především hudební vkus a historický nadhled.
5. Jakému typu četby dáváte přednost? (literatura faktu, beletrie, historie...) – Pouze tomu, který okamžitě potřebuju pro svou práci. Za normálních, nevynucených okolností mám stejně rád knížky všeho druhu s výjimkou cestopisů; přírodu miluju, ale když jsem uprostřed ní.
6. Četl jste nějakou knihu víc než jednou? Proč? - Některé z biblických knih mnohokrát. Také Pavla Eisnera, Chrám i tvrz a Češtinu poslechem i poklepem. Samozřejmě Švejka. A stále se vracím k Muži bez vlastností od Roberta Musila, románu nad romány. Proč? To jednou větou nevysvětlím.
7. Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy? – Jeden určitě: abychom si všichni, v čele s panem prezidentem, uvědomili, že český jazyk není tak chudý, jak se může zdát podle jeho dnešní obecné podoby. Že třeba všechno nemusí být „o tom“.
8. A vaše tři nejoblíbenější knihy? – Faulknerova Báj, Babelova Rudá jízda, Voskovcův Klobouk ve křoví. Ale poctivě bych srovnatelných „nej“ musel vyjmenovat moc. Třeba každého Bellowa a Philipa Rotha.
(Víkend, magazín Hospodářských novin, č.16/2007)