Kam že sahá horizont pražských zastupitelů? Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Týdenní komentáře, Zdroj: Hospodářské noviny, 16.10.2007 Vydáno dne 16. 10. 2007 (3714 přečtení) „Když půjdu se svými dětmi, a vy a řada dalších občanů po Karlově mostě,“ líčil David Vodrážka moderátorce České televize Daniele Drtinové „tak najednou vedle Hradčan uvidí oko. Oko, které bude vlastně trčet.“ Ve stylu Jiráskových Starých pověstí českých se prvnímu místopředsedovi pražského zastupitelského klubu ODS zalíbilo: „to oko skutečně ční nad horizont...a myslíme si, že Národní knihovna má být knihovna a ne rozhledna.“ Vodrážka mluvil z cesty. Asi neznal pokus jednoho z odpůrců Kaplického návrhu. Ten nechal na místě knihovny upevnit stejně vysoký balon, aby předvedl pozvaným novinářům, jak ošklivé to bude z Karlova mostu. Jenže balon nebyl z mostu vidět. Primátor Pavel Bém se zapletl ještě složitěji. Podle něj do „urbanisticky dokončené pražské památkové rezervace se, prostě a jednoduše, takovýto objekt nehodí.“ Bém, prostě a jednoduše, nezná hranice památkové rezervace. Kaplický by mu vysvětlil, co ovšem ví kdejaký Pražan: „Není to uzavřený urbanistický komplex. Je to na kraji bývalého přehlídkového prostranství.“ Prostě Holešovice nejsou Hradčany, i když je to vedle. Na vodě je i Bémovo další, zdánlivě vstřícné tvrzení, že „chobotnice je mimořádně zajímavým atraktivním architektonickým projektem, ale takovým, který může urbanizovat pankráckou pláň, může urbanizovat a zatraktivnit severní trasu města na Proseku, v Letňanech.“ Ještě letos v květnu přitom Bém tvrdil pesimisticky, zato pravdivě: „Pokud bychom chtěli tu chobotnici, medúzu či blob, jak se to nazývá, jinde, museli bychom vyhlásit novou soutěž.“ Žádný jiný argument nedodali do televizní debaty ani zastupitelé ČSSD, místopředseda pražské organizace Karel Březina a Karel Klíma. Stačilo jim přidat se k ODS. Nejedná se tedy, jak z Londýna mylně tvrdí architekt Kaplický, pouze o názor jedné politické strany. S pražskými politiky se tentokrát vpodstatě shoduje i předseda Českého komitétu mezinárodní rady památek a sídel při UNESCO a hlavní konzervátor Národního památkového ústavu, Josef Štulc: „Považujeme to za dobrou architekturu na nesprávném místě.“ Podstatný rozdíl je ale v zodpovědnosti. Zatímco Národního památkového ústavu se předem nikdo na nic neptal, pražský magistrát vybral staveniště a svým zástupcem v mezinárodní porotě se podílel na jednomyslném vítězství Kaplického návrhu. Nepřítomný Bém tehdy za sebe pověřil hlasováním ředitele Odboru kultury Jana Kněžínka. Kaplickému už gratuloval Bém osobně. Jestliže dnes tvrdí, že dával přednost jiným návrhům, vůbec nevíme, podle čeho a koho se kdy rozhoduje a čemu přednostně věnuje svůj primátorský čas. Postoje pravicových i levicových zastupitelů ke kultuře mě povrchností, podbízivostí a vrtkavostí skličují často. Jen radní Milan Richter (ODS) se nemění: vyhodil ředitele pražské městské Galerie a nepochybnou kapacitu moderního umění Karla Srpa mladšího, granty by divadlům dával podle prodaných vstupenek a na Letenské pláni, kde „nemůžeme stavět a na nic se neohlížet“, by rád viděl oceanárium, protože „přiláká další návštěvníky do této části města.“ Jasná zpráva. Vzhůru do Richterlandu. Jaké jsou ale vyhlídky našince, který má kytovce radši v moři? Sparta nám bez problémů zvětší fotbalový stadión, který už jednou přestavěla v časech tandemu Petr Čermák & Petr Mach. Tehdy sice trochu načerno, ale ono se to ještě tak nebralo. Z pláně se od svých zaparkovaných aut fanoušci pohrnou do stadiónu jakýmsi valem po střeše tunelu nad třídou Milady Horákové. Nějaká Národní knihovna se nakonec asi přece jen kdesi postaví. Dokonce třeba blíž než v Letňanech. Například na Pankráci. Historik architektury a zastánce Kaplického návrhu Zdeněk Lukeš zjistí, že navzdory jeho mínění je „jen tak možné hodit celou tuhle věc do koše“. Předseda České komory architektů Dalibor Borák setrvá na stanovisku, že vítězný návrh „měl být vyloučen už v prvním kole“, protože porušil soutěžní podmínky. (Tím, že obsahuje lepší řešení, než zadavatelé podmínek předpokládali.) Jan Kaplický si ověří starou pravdu choreografa Saši Machova: „V tomhle státě musíme být nižší než tráva, nebo nás zničí.“ A to chce Bémův tým pořádat Olympijské hry, kde se na všechny stavby musí vypsat mezinárodní soutěž.