Ať přijede nebo ne, Leonard Cohen je tu už dávno Autor: Jiří Černý (santana.c@seznam.cz), Téma: Týdenní komentáře, Zdroj: HN Vydáno dne 18. 03. 2008 (5058 přečtení) Už mnohokrát to měl kanadský písničkář a literát Leonard Cohen do Česka jen pár kilometrů. Od roku 1970 jezdil po dvě dekády do Německa nebo Rakouska pravidelně. V březnu 1985 koncertoval i Varšavanům. Čechům zatím nikdy. Tentokrát je na internetu i čas a místo: 10.srpna, Pražský hrad. Jenže žádný domácí pořadatel se k oněm údajům zatím nehlásí... Z celosvětové písničkářské elity je Cohen vedle Toma Waitse snad jediný, koho Praha ještě neviděla. Přitom naši hudebníci objevili Cohena poměrně brzy. Jeho první hit Suzanne nazpíval Václav Neckář rok a půl po autorské verzi, v prosinci 1969. Obsahově věrný, stylový a zpěvný text Zdeňka Rytíře zůstává nejvyšším měřítkem pro cohenovské překladatele. Vladimír Merta si pro sebe vedle Cohenových písniček našel a přeložil i několik básní. Dlouho kolovaly v samizdatech. Stejný osud potkal, bohužel, i formově pevnější překlady Pavla Šruta. Cohenova administrativa s poskytnutím licencí váhala až do konce 80.let. V Polsku mezitím kolovalo překladů několikero a zpěvák Maciej Zembaty patrně dodnes drží s 39 předělávkami cohenovský rekord. České okouzlení Cohenem si nacházelo podivuhodné cesty. Ota Petřina složil Neckářovi Perlu, jedenáctiminutovou baladu o závodním koni, aniž by si všiml zřejmé podobnosti s klesavou Cohenovou melodií The Stranger Song. O čtvrt století později si Cohenův originál pro sebe Jan Vyčítal nečekaně, ale dobře otextoval coby Hráče. I z jediného sporného Cohenova alba, aranžérsky přešňořeného Death Of A Ladies´ Man, se k nám prosmýkla píseň Paper-Thin Hotel. Literárně ve volné parafrázi Jaromíra Pelce, hudebně v populárním snímku Hany Hegerové; jde samozřejmě o Petra Hapku a Levandulovou. Předehry a mezihry obou nahrávek jsou si podobné melodií, smyčci i sborem. Nic proti Hapkovi ani Petřinovi; patrně se jim to stalo stejně nevědomě, jako nedávno Bobu Dylanovi. Jeho melodie Beyond The Horizon není jiná než Groszova 70 let stará Rad Sails In The Sunset. A pokud Michala Horáčka ke sloganu S cizí ženou v cizím pokoji ponoukl závěr Cohenovy obalové poznámky („Jsem v nesprávném pokoji. Jsem s nesprávnou ženou.“), byla to dobrá inspirace. Velké sousto si v knize Víc než jen hlas ukrojili překladatel Jiří Vejvoda a básník František Novotný. Představili sedm světových písničkářů a nabídli také devatenáct Cohenových textů. Rezignovali na zpívatelnost, ale nahradili ji rýmovou zvukomalbou. Ve vydavatelském závětří občas vznikaly skromné pomníčky stále slavnějšího Kanaďana. Většinou neměly nic společného s Cohenovým sexappealovým basem. Neodpovídaly ani slavnému bonmotu, že kdyby bylo možné, aby Cohen měl dítě s Iggym Popem, měli by Nicka Cavea. Pohodový bručák Petra Spáleného si přisvojil Bird On The Wire i počeštil Bylo fajn (Tonight Will Be Fine), Michal Jablkoň Němec vymyslel, zapomněl a nikdy nenahrál svá slova k You Know Who I Am. Zuzana Michnová si z Cohenova koncertu v Mohuči odnesla program s věnováním „odvahu českým lidem“ a napsala pak Leonarda. Z folkařské náklonnosti Michala Bystrova se rodily jeho překlady ke čtení i zpěvu; později nevydržely autorskou sebekritiku. Posluchači skupiny Klec se mohou těšit třemi Cohenovými songy a nerozptylovat se drobnůstkou, že jejich textař Martin Šmíd kdysi vstoupil do dějin jako „mrtvý student z Národní třídy.“ S vhodným věkem a zkušenostmi se dostali ke Cohenovi i textaři Pavel Vrba (Věž tónů a slov) i Vladimír Poštulka (Vídeňský waltz) a skrze hlas Pavla Bobka i širší publikum. Podobně jako Nohavicovo skrze Partyzána a posluchači Jitky Zelenkové díky Vrbovu přebásnění Haleluja. Kam dospěli ctitelé Juraje Kukury poslechem alba Jsem tvůj muž a překladů Hany Sorrosové, ani nenaznačuji. (Hercovo kulturistické foto lákalo.) Zato písnička Víla, přiznané Suzannino téma, rozvinuté melodií, slovy i hlasem Roberta Křesťana, ve mně vyvolává pocit, jaký popsal Kurt Cobain v textu Pennyroyal Tea pro Nirvanu: „Po smrti mě nechte v Cohenově světě, abych mohl věčně toužit.“ Česko na Cohena připravené je. Co když ale přijede bez hlasu? Glen Hansard, kterému matka zpívávala Kanaďanovy písničky, onehdy řekl, že Cohen může jen sedět a stejně budeme radostí bez sebe.