| Vydáno 10.07.03 Týdenní komentáře Duškovy vlaky nám ujíždějí
Nádražáci nám v televizních záběrech s odhodlanými úsměvy říkají, že když nebude po jejich, půjdou stávkovat. Nejsem pro to, aby někdo rovnou dal předákovi železničářů Jaromíru Duškovi výchovných pár facek za výrok: „Sám neznám mnoho zaměstnání, kde by lidé pracovali třeba právě nyní, o svátcích, a to bez ohledu na počasí“. Ale kdyby se všichni dotčení zdravotníci, hasiči, policisté, vojáci, rozhlasáci, televizáci, herci, profesionální řidiči, technici z obsluhy elektráren, telefonních i jiných ústředen, připomněli prostořekému odboráři jen pouhým poklepáním na rameno, svůj oblíbený tenis by si už víckrát nezahrál.
Nejsem si také jist, nakolik je kolektivní smlouva o nadstandardních výhodách, kterou Dušek dohodl s vedením drah, „nebetyčnou drzostí“ nebo jestli lze vedení železnic obvinit z páchání trestných činù a opravdu uvalit na celý podnik bankrot, jak je o tom všem přesvìdčen komentátor Vilém Barák (MFD, 31.12.) Prostě jsem laik a pøipouštím, že nìjaký odbor-ník by to celé vyvrátil a vysvìtlil mi, proè je tøeba zvýšit jízdné až o 60 procent. Jenomže on se nikdo ani nenamáhá nìco vysvìtlovat. Všichni se tváøí jaksi tržnì. Nádražáci nám v televizních zábìrech s odhodlanými úsmìvy øíkají, že když nebude po jejich, pùjdou stávkovat. Mluvèí drah Petr Šáhlav-ský sdìluje, že „èasové jízdenky se prodávají každý den od ne-vidím do nevidím“, rozumìj: dìláme co mùžeme, však ono to není tak zlé.
Je to zlé. Ještì horší než se zatím psalo. Zvláštì pro nás, kteøí jezdíme nepravidelnì nebo i neèekanì. Jak mi telefonicky øekli 2.ledna na informacích, mùj oblíbený, èistý, i když také vìtšinou zpoždìný rychlík InterCity z Prahy do Brna teï stojí 364 Kè. A pokud mi èas nedovolí využít levnìjší zpáteèní lís-tek, je to dohromady 728 Kè. Pøemýšlejme tržnì: na stejné tra-ti projedu svou škodovkou 28 litrù benzinu po 24 korunách, te-dy 672 Kè. Ušetøím èas a 56 Kè. Vezu-li dceru a ženu, ušetøím 1512 Kè. To je sedmina mìsíèního platu manželky, historièky umìní na støední UMPRUM.
Mùže mi za tìchto okolností nìkdo uvést jediný dùvod, proè ještì jezdit vlakem?
Jak poèty ukázaly, tržní dùvod se nenajde. A jiný rozumný? Co když lacinìjší autoprovoz tøeba pøírodu tak ohrožuje, že ji mohou zachránit jen železnice, by sebedražší? Kolik nás vlastnì stojí na daních silnice? Jak na tom budeme se zdravím, až se dobuduje dálnièní sí?
Zkrátka bych si umìl ke svým novoroèním pøedsevzetím pøed-stavit i ochotu nìco obìtovat pro ty, co pøijdou po nás. Kdyby mì takovou nezbytnost nìkdo moudøe vysvìtlil. Dosavadnímu že-leznièáøskému jazyku nejapností, stavovské sebestøednosti a výhrùžek nerozumím. (Moje penìženka ho pøímo nesnáší.)
www.Reflex.cz
|
Nejčtenější články