| Vydáno 17.07.03 Kam za Jiřím Černým->Články v novinách Jsem světový
Přišel mi dopis z Anglie. Z toho mám vždycky radost, i dvanáct let po zhroucení cenzury.
Ve slavnostní tříbarevné úpravě mi oznamují z Cambridge, že tamní International Biographical Centre mě zařadí do knihy 2000 význačných intelektuálů 21.století, jen co vyplním, pode-píšu a nejpozději do 6.října vrátím přiložený životopisný dotazník.
Nadechl jsem se a pohlédl na svou adresu vlevo nahoře.
Byla správně. A blizoučko pod ní zmenšená reprodukce dalších příslušných poct, diplomu i medaile. Na obou je prozatím jen tak na ukázku napsáno Robert Joseph Garland. Vyryli by mě s háčky a čárky nebo bez? Škoda, že se toho nedožili rodiče, oba krejčí.
„Zařazení do této knihy se opírá pouze o zásluhy a vydava-telské pozvání nelze zakoupit.“ Hmm, v Cambridgi zřejmě pama-tují na všechno. Jakoby znali kanadské žertíky mého kolegy Jo-sefa Vlčka, který sestavil a přátelsky mi daroval CD Pocta Mi-loši Skalkovi. Vyčerpávající výběr všech Drupi, Pupo, Toto, Bino, Frufru, Titi i Piti, co nám tapetovali střední věk.
Ale přece jen… Kdyby tak, sakra, těch významných světových intelektuálů jednadvacátého století jmenovali aspoň 20 000. A někde kolem této „pravděpodobnější“ možnosti jsem pochopil, že blbnu a zaostřil jsem na fakta a čísla. Onu vzácnou publikaci ve zvláštním pouzdru, která pak bude „ve všech hlavních světo-vých knihovnách včetně Kongresové knihovny ve Washingtonu DC a Britské knihovny v Londýně“, nejsem „nikterak“ povinen si ku-povat, ale pro zařazené „bude rezervován omezený počet výtisků za sníženou cenu. Podrobnosti si prostudujte.“
Přeskočme, zda platit šekem nebo hotově a počítejme. Kniha, diplom i medaile (postříbřená a v etuji) po 240 dolarech, nebo dohromady za 660, čili 60 dolarů ušetříte. Sakumprásk za dva-cet tisíc korun to všechno máte s „bezpodmínečnou zárukou“ až domů. Pravda, vaše jméno nesmí přesáhnout čtyřicet písmen a víc nesmí mít ani popis vašeho oboru a vašich zásluh. Významní intelektuálové přece zvládnou sami sebe vychválit stručně.
Navíc mně z Cambridge posílají formulář, abych jim doporučil dalších čtrnáct poctyhodných. Pokud jich navrhnu víc, mám po-kračovat na zvláštním listu.
Z toho všeho i krejčovský synek pochopí, že na obsahu dotaz-níku nezáleží. A že si nás diplom může objednat i sto tisíc. Největší strach mám, aby Pepa Vlček do neděle nesehnal dvacet talířů a všechny ty pocty mi přece jen nezařídil.
Jiří Černý
(Reflex č.40)
|
Nejčtenější články