| Vydáno 17.07.03 Týdenní komentáře Oběšené lilie
Komunisté o svém prvním prezidentovi obdivně říkávali: Kdepak Kléma, ten má pod čepicí. A měl. Jak šikovně to jeho po-itbyro skoulelo i s českou mládeží! „Nemůžeme si představit českou mládež bez Junáka,“ vyhlašovali soudruzi ústy svého ministra školství Zdeňka Nejedlého před únorem 1948. Zároveň už jejich estébáci, podřízení ministru vnitra Noskovi, organizovali zvláštní oddíl pod názvem Skaut. Jeho agenti měli do Junáka proniknout a rozložit ho.
Po únoru to šlo snadněji. Osud Junáka zpečetilo předsednictvo ÚV KSČ na svém zasedání 23.prosince 1948. Byl u toho soudruh prezident i jeho ministerský zeť Čepička. Ten měl na Junáka zvláště žhavé vzpomínky: když během únorového puče nedonutil svého hanáckého krajana a spoluvězně z nacistického koncentráku Rudolfa Plajnera k podpisu progottwaldovského prohlášení, dal mu dvě facky. „Jako náčelník Junáka nesmím a jako vyznavač humanismu vám nemohu obě vrátit,“ reagoval Plajner jak ve scéně z Dumasova románu. „Urážku a ponížení své osoby vám odpouštím… Ale vyslovil jste se neuctivě o celé junácké organizaci, jejíchž více než 600 členů prokázalo svoji věrnost a oddanost republice…obětí svého života. Je obhájit musím a proto vám tu druhou facku prominout nemohu.“ A Čepičkovi jednu vrazil.
Plajnera zavřeli v červnu 1949 do vězení v Uherském Hradišti a po několika měsících bez soudu propustili. Řada junáckých vedoucích i prostých skautů dopadla hůř. Ve své knížce Se štítem a na štítě (1999) vyjmenovává Karel Lešenovský přes 600 odsouzených členů Junáka, mezi nimi i devět popravených. Nejtvrdší procesy se odehrály právě před padesáti lety. Borise Volka pověsili 11.listopadu na Pankráci za údajné zabití bachaře. Tišnovští katoličtí skauti Alois Pokorný a Vlastimil Železný tam byli popraveni 18.prosince. Pokorný předtím skutečně zabil Františka Mrkvu, jednoho z agentů StB, najatých k zničení Junáka.
Titulky českých deníků z roku 1952 jsou výmluvné: Nepřátelé naší mládeže odsouzeni. – Špioni s lilií ve znaku. – Proti kosmopolitické ideologii junáctví. – Odhalujeme tajemství chaty děsu. – Nechceme z našich dětí vychovat smečku vlčat.
Chtěli nás mít v ohradě Pionýra a Svazu mládeže. Dokonce i Gorbačov se podivoval, co jsme to tu museli mít v roce 1968 – kdy byl načas obnoven Junák - za nepořádek, když existovalo dvacet různých mládežnických organizací. Ale s našimi dětmi to už neskoulel. V listopadu 1989 odzvonily i jemu.
Jiří Černý
(Reflex č.44)
|
Nejčtenější články