Grebeníčkovi troubové
"To je bordel, ti komunisté jsou padlí na hlavu. " "To není možný, ti komunisté jsou úplně pitomí. " Tyto výroky vojáků své jednotky oznámil 19. srpna 1971 poručíkovi kontrarozvědky Z. Kirchnerovi četař absolvent Miroslav Grebeníček. Bylo mu tehdy čtyřiadvacet. Když byla stejně mladá JUDr. Hana Marvanová, psal se rok 1987. Marvanová chodila do soudních síní povzbuzovat politické vězně. Dva roky nato komunisté zavřeli i ji. Po listopadu 1989 se oba stali poslanci: osvobozená Marvanová i Grebeníček, od roku 1975 člen KSČ a od svých devětatřiceti univerzitní docent.
"Lidé vás nemají rádi," oznámil Grebeníček Marvanové v televizní debatě po volbách, kde KSČM dostala o čtyři procenta víc než koaličníci s Marvanovou. Taky jí řekl, že se v dalších volbách postará, "aby byl náš výsledek takový, abyste se už příště nedostali k lizu".
Proti řečem stranického předka Gottwalda, který v meziválečném parlamentu sliboval zakroutit svým odpůrcům krkem, je docentův čtyřletý lízací plán učiněná něha. A poté, co ze soudruhů už vyprchala slavnostní slivovice, je i čas na střízlivou matematiku. Především: 882 653 hlasy pro komunisty znamenají necelých jedenáct procent oprávněných voličů. Pouze jejich jménem se tedy může Grebeníček utrhovat na Marvanovou. Za lidi uvažuje a počítá i nová komunistická poslankyně, jednadvacetiletá Kateřina Konečná: "Konečně se ukázalo, že vlády, které tady dva náct let vládly, lidem nevyhovují. " O těchto vládách a vládnoucích stranách si mohu myslet všelicos, ale ČSSD a ODS dostaly dohromady 54 procent hlasů, což je třikrát víc než komunisté.
Zpanikařil ovšem i nezvítězivší Václav Klaus, když vymyslel, že největší volební tragédií je "vítězství komunistů nad všemi". A pocitu marnosti propadli i ti, kteří varují vítěznou sociální demokracii před spolkem s Koalicí a "chaoty z řad občanské společnosti", jak politolog Bohumil Doležal ocejchoval kněze Svatopluka Karáska a herečku Táňu Fischerovou. Přímo tak Špidlu nutí, aby porušil předvolební slib i usnesení bohumínského sjezdu. "Nevěřím, že by ČSSD nadřadila jakési usnesení, notně staré a silně zideologizované, nad realitu," přilízává se k vítězům Grebeníček. Jak si nevzpomenout na Gottwalda, který zapomněl na "staré" sliby zemědělcům a živnostníkům a v poúnorové realitě 1948 jim všech no ukradl? "Toho, kdo má ideologické temno, mohu jen litovat," soucítí Grebeníček. "Je to prostě trouba. " Děkuji, soudruhu docente, nevadí.
27. 6. 2002 www.reflex.cz
Nejčtenější články