Zasmraďovači
Památkáři potopili Kampu, Fejk zoologickou zahradu, Havel svou dobrou pověst, Knížák zbraslavskou galerii a Buzková důvěryhodnost školství.
Takové doopravdy jsou někdy dokonce i názvy řady současných článků, jindy alespoň jejich tónina. Jakou podobné úderné titulky a reportérské soudy nabízejí obsahovou řidinu, to se neukáže pokaždé tak rychle jako v případě památkářů, kdy Lidové noviny ráno na první straně v podstatě oznámily,že ministr kultury Pavel Dostál odvolá ředitele Státního ústavu památkové péče Josefa Štulce, načež večer v České televizi spolu zasedli Dostál se Štulcem a všechno bylo jinak.
To proti řediteli pražské zoo byli přivoláni i mrtví, jimž už nic vysvětlit nelze: slon a lachtan. Bránil se příkladně, i osobnostem typu Marty Kubišové: věcně, stručně, neurážlivě. Spolupracovníci českého prezidenta včetně jeho manželky většinou sváděli ve sporu o pozdní návrat Havlových z dovolené vnucené - a pro obě strany,myslím, nedůstojné - bitvy o letové řády. Diskuse pokračuje v dopisech čtenářů, z nichž někteří mají víc selského rozumu než šéfredaktoři deníků.
Ani největší přírodní katastrofa českých dějin nezocelila novináře proti vlastní ješitnosti a zaujatosti. Ocenit premiéru například podle toho, jak nemožné sedadlo mi divadlo přidělilo, je pouze trapné. Ocenit ale třeba rozsah škod ve zbraslavské sbírce Národní galerie podle toho, že tam zpravodaje nechtěli uprostřed toho zmatku pustit (MF Dnes), případně s tím ještě svézt dosavadní nelibost vůči řediteli Milanu Knížákovi a chytat ho při výčtu škod za slovo - to je hysterie.
Přiznávám ovšem, že mé ruční zkušenosti se zátopami jsou jen okrajové. Do vytopeného domu mé tchyně jsem z Černé Hory přijel po všem: maminku včas evakuovali a sousedé z Řevnic, kteří pomohli mé dceři odbahnit i zničený sochařský ateliér po tchánovi, mi ukazovali už jen fotografie. Takřka jsem se styděl za svůj byt v Praze a v podkroví. Že nám záhy poté vinou lajdáckých pokrývačů protekly, je skoro prkotina. Pokud jde ale o Petru Buzkovou a stotisícové školné její francouzsky studované dcery, které její mamince kdekdo vyčítá coby asociální a protičeské, cítím se dotčen osobně. Naše Káča chodila na angličtinu už v mateřské škole, a kdybych mohl, dal bych za její další studia i víc než Buzková a byl bych na to hrdý. Na co jsou hrdí kolegové žurnalisté, kteří krátce nahlédnou, silně zasmradí a dodatečně - pokud vůbec - prosvěžují vzduch, by mě docela zajímalo.
12. 9. 2002 www.reflex.cz
Nejčtenější články