Vydáno 04.10.03 Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč Nebude-li pršet, nezmoknem Naše řemeslnická rodina si s Evropou tykala už v předminulém století. Přinejmenším s Paříží. Dědeček Papež tam ševcoval a pozoroval: " Nemáť Francouz na svém přebohatém jídelním lístku nikdy knedlíku, což mně můj pobyt zde nemálo znepříjemňuje," psal 9. 10. 1899.
O dvacet let pozdìji tam dìdeèkova dcera, moje maminka, krátce pracovala jako krejèová, nauèila se jíst ryby a stejnì elegantnì kreslit modely.Mé sestøe bylo v Prohraném únoru osmnáct, ta už nejela nikam. Øekl by dnes dìdeèek švec (dotáhl to na pošáka) Evropské unii ano, nebo ne? " Srdce dívky cizinky nevyváží svou dobrotou èeský knedlík," mínil tehdy a vzal si Èešku. Taky ale pamatuji, jak mì pokaždé hnal k mapì Sovìtského svazu a musel jsem mu pøesnì ukázat a vyjmenovat, co komu Rusové ukradli. Nakonec jsem v pátek veèer pøece jen zaškrtl ano. Kampaò unionistù mi sice èasto pøipadala jalová, ale jednak èlovìk posuzuje cíl, a ne jeho propagátory, jednak mi vìtšina protiargumentù smrdìla velkoèešstvím a tøídní nenávistí. A samozøejmì jsem si také pøedstavil svého dìdeèka nad novou mapou, kde by Èesko - kdybychom v referendu øekli ne - bylo ostrùvkem uprostøed Evropské unie. V nedìlní podveèer nám k výsledkùm Václav Klaus Èeským rozhlasem vzkázal, že jsme se tím svých problémù nezbavili, že jsme pøimìøenì pøipraveni a že budoucnost ukáže, èí oèekávání byla správná. Jedna pravda za druhou! Tìší mì, že se koneènì jednou se svým prezidentem shodnu. Nebude-li pršet, nezmoknem.
|