Je všechno zlé pro něco dobré?
K čemu je dobré, že poslanec ODS Petr Kott při veledůležitém hlasování netrefil zpátky do sálu, odkud nedlouho předtím odešel? K poznání, že ani v politice kavalíři nevymřeli. Vypárovat - odvolat z hlasování svého poslance, když náš soupeř je také oslaben jednou neúčastí - je "jen" gentlemanský zvyk.
Asi jako když fotbalisté při zranění soupeře kopnou míč do autu, aby byl čas na ošetření, a očekávají, že soupeř pak na oplátku hodí míč z autu jim. Za české fotbalisty, kteří těsně před koncem zápasu s Faerskými ostrovy tento zvyk porušili a díky tomu vyhráli, se stydím i po pěti letech. Jakož i za Argentince Maradonu, jenž Angličanům vstřelil v roce 1986 první gól rukou a nepřiznal se k tomu.
Vlastimil Tlustý, šéf poslanců ODS,s pokusem o vypárování bludného Kotta nejdřív neuspěl u sociálních demokratů, kteří mu prostě jen "vrátili" neochotu ODS z podobného jarního případu. Čili byli "jako oni". (Škoda že předseda Mirek Topolánek, jenž odmítal přímou volbu prezidenta, i když ODS přes noc účelově změnila svůj dosavadní postoj, poslancem není.) Ale Karel Kühnl v dresu US-DEU Tlustému pomohl a odvolal jednoho muže ze hry. Zakazovat v Parlamentu alkohol je směšné, není to učňovský internát.
Zato je pravá chvíle tam ostudně nízké ceny zvýšit na míru běžného občana. A nominovat hráče, kteří trefí na hřiště a vědí kdy, kde, jak a čím se posilovat. Winstonu Churchillovi to šlo, i když pil whisky.
Nejčtenější články