| Vydáno 19.08.05 Týdenní komentáře Decibelokracie a ministři, dnešní i zítřejší
Sotva jsme pochovali Pavla Dostála, sotva dočetli výzvu kulturních pracovníků k uváženému výběru jeho nástupce, už je tu rozpínavější, vše přehlušující téma, technoparty versus policie. Aspoň že Milan Knížák si i dále láme hlavu, jak dál po Dostálovi. Do parlamentních voleb, jejichž výsledek si může vynutit opět jiného ministra, zbývá tři čtvrtě roku. To je podle Knížáka málo na zásadní změny, ale dost na zmatená rozhodnutí. Jako nejpraktičtější řešení proto v sobotních LN navrhuje ponechat ministerstvo v rukách „dosavadního prvního náměstka Zdeňka Nováka, který Dostálův způsob důvěrně zná a je schopným úředníkem.“ Logičtější návrh jsem odjinud neslyšel. Srandovnější ano. František Ringo Čech by se na to cítil. Bubeník, génius a vědec. Masarykovec, klausovec, zemanovec. Pokud vyhraje volby ODS, vkročí i do Černínského paláce ministr orientovaný kulturně, Jan Zahradil. Chodí na rockové koncerty, sem tam mi internetem svěří dojmy z nových alb. Co na tom, mezi námi rockery, jestli si pravicovou politiku každý představujeme jinak? Zahradil jistě viděl Žlutou ponorku. Díky výtvarníkovi Heinzi Edelmanovi tento film vyjádřil radost z Beatles lépe než rozbory jejich hudby. Německý kreslíř se narodil v Ústí nad Labem, žil na dvou místech a jako dvanáctiletý kluk odsud v roce 1946 odešel. Unikl násilné smrti a žije v Amsterodamu. Nikdo už ale nevypátrá, jaký talent a zájmy měli jiní Edelmanovi rodáci. Včetně těch, kteří byli při pověstném protiněmeckém masakru svrženi do Labe. Jejich památku teď město připomnělo deskou uprostřed mostu. Zahradil nesouhlasí. Nechce takové věci otevírat. Jakou hudbu poslouchá ústecký primátor Petr Gandalovič, nevím. Jisté je, že tentokrát dal dějinám a zodpovědnosti svého města přednost před zahraniční politikou své strany. A pokud Edelmanovi zdraví dovolí, aby přijal ústecké pozvání, které ho potěšilo, kulturní politice ODS připíšeme body.
Nejvyšší kapitál, mocenský, je ve hře o ministerstvo vnitra. Poté, co práci policie zkritizovali, každý po svém, i současný a minulý prezident, se také senát usnesl, že zákrok proti technařům byl nepřiměřený. „Odstupte!“ – rovnou chtějí po Františku Bublanovi i zastupitelé tak opačných voličských zájmů jako Martin Mejstřík a systemizovaný vyzyvatel Ivan Langr.
Čím déle kdekdo probírá CzechTek, tím víc mi chybí, že jsem nebyl přímo na místě činu. A co kdybych tehdy na Tachovsku byl? Orientoval bych se lépe, čí je která louka, cesta a smlouva? Kdo dřív bouchnul a kdo víc? Prožil jsem čtyřdenní festival v Rennes, kde se uprostřed bretaňské metropole hrálo čtyři dny a větší část nocí, většinou techno, jenomže na mnoha nevelkých místech a se slabšími reproduktory, takže moje zkušenost je nesrovnatelná. Viděl jsem, jak angličtí policisté klidně zvládají rockové koncerty, vím ale také, že s technoparty se nemusejí zabývat, protože zkrátka nejsou povoleny.
Druhý týden se na mě hrnou slova i obrázky. Do povaleného člověka se nekope a nemlátí obuškem, to mi přece nevyvrátí ani ministr. Nevyvrátil, chce ale ověřit, jestli záběry jsou právě ze zákroku u Přimdy. Počkám, nejsem Ivan Langr. Nevěřím ovšem samočisticímu mechanismu ministerstva natolik, abych to nechal na jeho kontrolních orgánech. Od senátu není žádný kapric, když chce svoji vlastní vyšetřovací komisi. Až do této chvíle je senátní usnesení o nepřiměřenosti policejního zákroku přijímáno, odmítáno i přijímáno s výhradami. „…byl přehnaný, ale stejně tak je přehnané to, co se kolem toho strhlo. Technaři nejsou svatí, ani to nejsou bezbranné děti. A už vůbec se nejedná o budování občanské společnosti,“ tvrdí pravidelný účastník CzechTeku, Martin Černý. Výmluvnější mi připadá děvetadvacetiletý zvukař Radim Zmeškal (DNES, Jižní Morava, 6.srpna). Je proti rvačkám: „Spíš si stoupnu metr od policajta a hučím do něho, jestli se mu líbí sloužit tomu režimu, jestli mu to nepřipadá trochu jako čtvrtá říše. Jestli zná Dachau a Osvětim, jestli má doma rotvajlera a tak.“
Když vám tohle někdo řekne, ani nemusíte být sadista, abyste mu jednu vrazil. Ale pak nemůžete sloužit u policie a brát mimo jiné plat i za to, že snesete urážky. Pokud Bublan podobné nezvladatelné černé šerify – po jejich zjištění – nevyhází, provedou někdy příště totéž. Žádný učený s nebe nespadl, ale policie není učňovská škola.
Když komunisté pronásledovali rockery, zavřeli Pavla Sedláčka a kluky z undergroundu, zakazovali novou vlnu a Nohavicu, pokaždé jsem protestoval, protože jsem měl mnoho informací a žádné pochyby. Teď mám pochyb víc než faktů. Mohu se mýlit, ale nemohu předstírat přesvědčení.
|
Nejčtenější články