| Vydáno 18.09.06 Týdenní komentáře Beatles 40 let poté
Ani sami Beatles onoho 29.srpna 1966 netušili, že koncert na sanfranciském baseballovém stadiónu Candlestick Park zůstane jejich posledním. Ve srovnání s dnešními megashows byl chudý, jako celé jejich americké turné. Hrávali slabou půlhodinu a pohybovat se mohli jen tak, aby přitom zvládali své nástroje. Přestože se už tři týdny prodávalo jejich nové album Revolver, nepředvedli z něj ani notu. Zahráli jenom jedenáct starších písniček.
Od chvíle, kdy vydali první singl, netrval koncertní život Beatles ani čtyři roky. „Byla to nejhorší a nejlepší doba mého života,“ řekl později bubeník Ringo Starr. „Nejlepší proto, že jsme hráli spoustu dobré hudby a měli spoustu zábavy. Nejhorší...šlo to nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně: novináři, lidé co se vám cpali do hotelového pokoje a šplhali pětadvacet pater po okapu...Kdyby to pokračovalo, zbláznil bych se.“
Ostatně celý podzim 1966 zrovna nevypadal jako vrchol Beatles. John Lennon se veřejnosti spěšně omluvil za výrok, že Beatles jsou populárnější než Ježíš, načež odletěl do Španělska hrát ve filmu Jak jsem vyhrál válku. Z některých recenzí na nesporně náročnější hudbu i texty Revolveru – především tři Harrisonovy skladby - bylo cítit nevyslovenou otázku, jestli se talent Beatles nevyčerpal a nebloudí v nestravitelných experimentech. Nicméně George Harrison si své znalosti indické hudby dále prohluboval v Bombaji.
Beatles se museli rozhodnout. Buď dál přetvářet zvuk elektrické kytary, přibírat smyčcové a jiné vysloveně mimorockové nástroje, splétat textové fantazie a přidat se tak k novátorství Jimiho Hendrixe a kalifornských hippieských skupin. Nebo po dávném způsobu skládat a nahrávat jednodušší, chytlavé melodie.
Zvolili experiment. S novým albem Sgt.Peppers Lonely Hearts Club Band si hráli sedm měsíců. Ve studiu se vystřídalo i půl filharmonie. Vydavatelští účtaři, vystrašení čímsi „ještě horším než Revolver“, skupinu alespoň přemluvili, aby Seržanta nerozšiřovala na dvojalbum. Od té doby Seržant vyhrává ankety o nejlepší světové album všech dob. Předstižen bývá jen někdy: hlavně mladším beatlovským Abbey Road nebo Revolverem.
Jestliže rokenrol úplně změnil populární hudbu, Beatles během svých studiových roků 1966-69 změnili i rokenrol. Vpodstatě ignorovali božstvo singlů (srovnatelné s dnešní modlou videoklipů) a na umělecké dílo povýšili album; obalem počínaje. Rozmetali i zbytky dogmatu o nutné specializaci uvnitř profesionálních týmů. Pobaveně jsem sledoval české autory, jak v pudu sebezáchovy tvrdili, že za syrovými nápady Beatles musí být producentské dotvoření George Martina. Nepřipustili si, že hudební analfabeti Lennon s McCartneym dokázali coby zpěváci, skladatelé, textaři i aranžéři víc než školení hudebníci. Jenže při vší úctě k jiným Martinovým pracím v nich nenajdeme nic, co by sneslo srovnání s deskami Beatles.
Onen koncert před čtyřiceti lety nemusel zůstat poslední. Dokud ještě žili Lennon i Harrison, sanfranciští pořadatelé nabízeli liverpoolskému kvartetu za jediné společné vystoupení 200 miliónů dolarů. Jenže Beatles i přemýšleli jinak.
|
Nejčtenější články