| Vydáno 22.07.08 Týdenní komentáře Z uznávané galerie jsou propuštěni ti, co jí dali ráz
My nic, to audit. Zhruba takovou odpověď mohou mít po ruce primátor Pavel Bém, jeho náměstek Rudolf Blažek, radní pro kulturu Milana Richter i další úředníci magistrátu. Jeho Rada pouze projednala výsledky personálního a organizačního auditu, vypracovaného firmou BNV Consulting. A uložila ředitelce Galerie hl.m. Prahy provést „okamžitou úsporu“ jedenácti odborných míst.
Proč ovšem ve čtvrtek dostali výpověď právě kurátor kresby a grafiky Karel Srp mladší, kurátorka grafiky Hana Larvová a šéfka registru Olga Malá, to jsem z příslušného sedmnáctistránkového magistrátního Tisku 6975 nevyčetl. Srp pracoval v galerii od roku 1987, obě kurátorky o něco déle.
Z formulace o „získání opětovného renomé“ lze vyčíst domněnku Rady, že Galerie HNMP, která vznikla v roce 1963, měla kdysi renomé a ztratila je. Pravý opak tvrdí ve včerejších Hospodářských novinách Magdalena Čechlovská už titulkem Výpověď Srpovi ohrozí prestiž Galerie hlavního města Prahy.
Vraťme se o čtrnáct měsíců zpět, kdy skončilo Srpovo dvouleté ředitelování. (Nebyl nikdy řádně jmenován, pouze pověřen. Ve stejném vzduchoprázdnu doteď žije i jeho nástupkyně Petra Hoftichová; dočasnost trvá už čtyři roky.)
Co se tehdy stalo, podrobně popsal Jan Skřivánek (Art & Antiques, č.6/2007) v článku Proč byl odvolán Karel Srp? Mnohokrát citovaný radní Richter vpodstatě Srpovi vytýkal jedno konkrétní manažerské pochybení. „S odbornými kvalitami pana Srpa jako kunsthistorika to nemá co dělat.“
Mnozí odborníci Richterův výklad veřejně odmítali. Mezi nimi Jiří Šetlík, Zdeněk Lukeš a nejtvrději ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Royt: „Odvolání...považuji za akt zvůle nekulturních úředníků magistrátu a záminku, pro kterou tak bylo učiněno (údajné ekonomické důvody), za účelovou.“
Pak bylo dva roky ticho po pěšině. Srp a jeho spolupracovnice obdivuhodně pracovali dál, jakoby se nic nestalo. Nová šéfová moudře neměnila dosavadní progresivní koncepci, takřka bezvýhradně oceňovanou odbornou veřejností.
Galerie může pravděpodobně nějaký čas slušně pokračovat i po čtvrtečním zemětřesení. Což mi řekl i sám Karel Srp.
Léta jsme si spolu nepopovídali, přestože se známe ještě z dob, kdy se po maturitě na stavební průmyslovce vydal krkolomnou cestou podivína, starého mládence, zcela propadlého kunsthistorii. Z přičinlivého aktivisty Jazzové sekce vyrostl se shovívavým úsměvem jejího předsedy – a svého otce – v uznávanou autoritu moderního českého umění.
Pár hodiny po tom, co odmítl podepsat výpověď, seděl ve své kanceláři mezi stohy knih a vlastně se na nikoho moc nezlobil. Ani na Richtera, kterého nedávno prováděl bienálem mladého umění v Domě u kamenného zvonu. Prý nereagoval hloupě. „To jsem na Západě zažil horší.“
Že by Srp spolupracoval s galerií externě, jak mu nabízí její ředitelka, to odmítl. Nejtěžší v přípravách výstavy je prý jednat s majiteli exponátů. A ti je externistům půjčují neradi.
(Mně osobně není ani jasné, jak si Hoftichová svou nabídku Srpovi srovná v hlavě s výtkou auditorů, že galerie pořádá mnoho externích výstav.)
Abych znal i jiný pohled, zatelefonoval jsem historičce umění Marii Klimešové-Jůdlové. Mívala se Srpem rozepře a v roce 1997 odešla z městské galerie do Národní taky kvůli němu. Novinka jí vyrazila dech. „A kdo má přijít na jejich místa? Galerie přece musí mát nějaký profil a ten musí někdo vytvářet. Tento tým vybudoval pověst galerie. Bez něj hrozí, že se ztratí kontinuita.“
Galerie nejsou divadla a kurátoři nejsou herci. Nevyjdou do ulic a magistrátu všechno zase nějak projde. Karel Srp bude připravovat výstavy externě, jenže pro Ostravu, Olomouc, Ludwigshafen a v roce 2010 pro Houston.
Firma BNV Consulting mezitím možná zpracuje další audit, v němž podrobně posoudí a rozvede, co právě navrhla: spojit městskou Galerii s městským Muzeem. A podobně jako nyní znovu vyčíslí, kolik by se ušetřilo miliónů, „pokud by navrhovaná opatření a doporučení byla následně realizována na 100 %.“
Co je proti tomu nějaký profil a kontinuita?
Zdroj: Hospodářské noviny, 22.07.2008 Autor: Jiří Černý |
Nejčtenější články