Vydáno 30.07.09 Týdenní komentáře Našel se šestý rozhněvaný na ředitele Kasíka? Od začátku amerického filmu Dvanáct rozhněvaných mužů visí na vlásku život mladíka, obžalovaného z otcovraždy. Výrok o jeho vině však musí tucet porotců schválit jednomyslně. Rozpoutá se drama o pochybách a odpovědnosti každého z dvanácti zástupců veřejnosti, nezapomenutelné i díky hereckému výkonu Jiřího Voskovce.
Zítra možná bude viset na jediném hlasu „pouze“ funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Ve 14 hodin začne veřejné zasedání Rady Českého rozhlasu. K případnému odvolání Václava Kasíka touto Radou je nutných nejméně šest hlasů. Když ho 25.března Rada vyzvala, aby zvážil setrvání ve funkci, pět radních bylo pro návrh, tři proti: Maria Ptáčková, někdejší tisková mluvčí dřívějšího jihočeského hejtmana, Bohuš Zoubek, bývalý ředitel brněnské filharmonie, a Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny. I podle zápisů z jiných jednání Rady je zjevné, že Ptáčková ani Zoubek jsou pro odstranění Kasíka nepoužitelní. Bez Hazukova souhlasu prostě Kasík nepadne. Ledaže by odstoupil sám. Neodstoupí. Přestože mu prý v těchto dnech radili tři lobbisté, „že je rozumné, abych odešel, neboť budu stejně odvolán.“ V rozhovoru pro LN (17.7.), který sám inicioval, nikoho nejmenuje. „Ale znalci našeho prostředí si snadno rozklíčují, o co jde.“ Takový znalec prostředí nejsem. S rozhlasem ovšem spolupracuji od roku 1964, i když jen externě a s normalizační přestávkou. Rádio mám radši než obrazovku a nikdy mi nebylo jedno, co se ve Vinohradské 12 děje. I proto jsem několikrát veřejně s Kasíkem polemizoval. Nemyslím, že zbytečně, ale určitě nás to nesblížilo. Pokusů o Kasíkovo odvolání bych si patrně ani nevšiml nebýt loňského případu Radia Wave. Rada Českého rozhlasu na svém zasedání 23.října 2008 přijala hochštaplerský posudek na údajně nacistický text písničky Swastika Eyes. Po drtivé kritice v několika denících včetně Hospodářských novin si nechala vypracovat jiné lektoráty a svůj postoj změnila. Veřejnosti se tehdy omluvila jen radní Maria Ptáčková, sama za sebe. Bylo to už druhé střetnutí některých členů Rady s generálním ředitelem, které se týkalo „Kasíkova dítěte“, Radia Wave. A když letos zjara proskočily zprávy o novém důvodu, proč odvolat Kasíka, něco mi začalo být podezřelé. Navštívil jsem proto 17.června zasedání Rady. Hodně se tam probíralo zpoždění a očekávané předražení rekonstrukce historické budovy. I se svými skrovnými znalostmi z Vyšší průmyslové školy stavební jsem podle předpokládaných (!) čísel a termínů nabyl dojmu, že se hledá další hůl na Kasíka. A to ve stejné době, kdy jsou například stavební náklady justičního paláce překročeny o miliardu. Slušné a logické by od Rady bylo počkat s konečným hodnocením, až rekonstrukce skončí. Tedy ještě pár měsíců. Pro současný odvolávací spěch se vnucuje nepěkné vysvětlení: Kasíkovi oponenti už získali potřebný šestý hlas a chtějí vyměnit ředitele ještě před říjnovými parlamentními volbami. Do konce Kasíkova druhého funkčního období zůstávají ještě dva roky. Před jakýmkoli jeho hodnocením stojí za to si na internetu přečíst závěr Výroční zprávy o činnosti Českého rozhlasu za rok 2008. Rada tam neuvádí nic tak hrozivého, kvůli čemu by měla odvolat generálního ředitele. Poté, co Antonín Zelenka a předseda Rady Jiří Florian loni naléhali prostřednictvím ostudného „rozboru“ na Kasíka, aby s Radiem Wave něco udělal, jsem zde napsal: „Radním dochází trpělivost. Mně taky. Zvláště při pomyšlení, že takhle mohou hodnotit i důležitější věci než je rocková hudba a stanice pro mladé.“ Nežádám po radních, aby se vyznali v hudbě nebo stavařině, ale aby si zítra dopřáli tolik pochybností a trpělivosti jako filmových Dvanáct rozhněvaných mužů. Odvolat ředitele je výsostně zodpovědné právo. Nemělo by se s ním nakládat jak s všední poslaneckou interpelací.
Zdroj: Hospodářské noviny, 21.07.2009 Autor: Jiří Černý |