| Vydáno 05.12.11 O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel Flemingové se dotkl Mesiáš
Händelova Rodelinda v Metropolitní opeře oslnila dokonalými hlasy, méně už scénografií. Brzdil ji i kůň. - Z dvaačtyřiceti oper barokního mistra Georga Friedricha Händela (všech na italská libreta) se popularitě jeho nejslavnějšího oratoria Mesiáš vyrovná jen árie Ombra mai fu z Xerxese. Přesto sobotní přenos Rodelindy z Metropolitní opery připomněl Beethovenův výrok, že Händel ze všech nejlíp dosáhl velkého účinu jednoduchými prostředky.
Melodická síla a temporytmická grácie árií přemáhaly jejich textovou strnulost líp než se to dařilo režisérovi, scénografovi a kostymérovi. Ti ve snaze zesrozumitelnit a rozpohybovat spletité libreto z langobardské královské historie plnili jeviště realistickými figurkami a detaily: tesařské lešení, zednické kolečko, čilý zahradník s květináči, došlo i na živého koně.
Jak tuto jevištní naturalistickou doslovnost spojit se stylizovanou barokní hudbou, jejíž vrcholná čísla zpívávali kastráti? V newyorském případě vlastně jen úsporným, vzdušným zvukem orchestru, dirigovaného specialistou Harrym Bicketem, a výkony sólistů. Z kontratenoristů oslnil proslulý Andreas Scholl, mozartovský tenor předvedl Kanaďan Joseph Kaiser a pevný bas Číňan Shenyang, nedávný laureát mnoha soutěží. Mezzosoprán výtečné wagnerovské interpretky
Stephanie Blythové zvládá svým objemem a barvou i Händela tak, že si většina operních návštěvníků odmyslí její hmotnost, pro roli sokyně v lásce nevýhodnou. Zrak autora této recenze byl bohužel místy silnější než jeho sluch.
V přenosech MET je stálý posluchač zkrátka už zvyklý na to, že téměř všichni protagonisté nádherně zpívají, hrají i vypadají.
Renée Flemingová je zvláštní úkaz. Händel je jí stejně vlastní jako třeba Massenet, dvojzpěv s rockerem Lou Reedem nebo čerstvé CD s vrcholy současné populární hudfby včetně Cohenova Hallelujah. Vládci MET ví, proč svou sopranistku hýčkají dvacet let. Její duet se Schollem byl vrcholem nejen druhého jednání. V tom ztišení a zklidnění bylo cosi mimozemského, cosi na dotek od Mesiáše.
Jediná poznámka k přenosovým kamerám: měly aspoň trochu zabírat do orchestřiště, starobylé nástroje stojí i za dívání.
Zdroj: Hospodářské noviny, 05.12.2011 Autor: Jiří Černý |
Nejčtenější články