Jsou to krásně napsaný pisničky ( Jiří Zych ), v podání, které se nedá napodobit. Petr nevinikal v technice hraní, ani zpěvu, to všechno bohatě nahradilo jeho RADOSTNÉ podání. Dodnes vzpomínám jak u notoricky znamých ( pro nás diváky ) písniček uprostřed textu zapomínal text ( v Malostranský Besedě ) a my jsme mu z publika napovídali. Bylo mi asi 25 když jsem se na jeho koncert protlačoval kordonem policajtů a tajných s kotoučákem B43 v Nerudovce (Ten krásný pocit hrdinství!). Na jednom koncertě Hutky jsem seděl dokonce vedle Vás ( Mistra jsem se v zákulisí - za závěsem - ptal, zda si ho mohu natočit a V Baráčnické rychtě jste mě dokonce připojil k vašemu magneťáku. To jsem trochu odběhl od tématu. V Nerudovce jsem Petra Lutku viděl několikrát, pdobně jako Jardu Hutku, Pepu Nose, Dášu Vonkovou. Umělec na pódiu, 3 řady židlí a jedna ředa stojících u zdi.... |