Komentáře ke článku:
Neotřásá se česká demokracie, jenom pár politiků
Komentář ze dne: 31. 10. 2004 23:05:39 Reagovat
Autor: siskin
Mail: @
Titulek:
| Uz delsi dobu to vypada, ze jste si pane Cerny navzdy zvolil \"dobro a zlo\" a jen podle toho komentujete momentalni situaci. Kolar vyjadril svoji filozofii a za jeho vyrok totalitniho razeni, by v kazde slusne spolecnosti do hodiny odesel. Nic ho neomlouva.
Vazil jsem si vas za totality, v poslednich 5 letech si myslim, ze ve vasich komentarich je prani otcem myslenky. Svet je rozdelen na ty, kteri se zivi sami a na ty, kteri zijou z druhych. Kazdou to stranu provazeji anomalie, ale princip zustava.
Co kdybyste se zeptal, jak veskere odposlechy poslouzily k rozreseni trestnich cinu, obvineni, ci ceho dalsiho. Pomer odposlouchanych k poctu obyvatel je nadprumerny vuci ostatnim demokraciim a vysledkem uz neni parania, ale realny strach. |
|
Komentář ze dne: 01. 11. 2004 15:34:43 Reagovat
Autor: Jen Šváb
Mail: svab@fzu.cz
Titulek: Víme z příkladu Richarda Nixona, že v demokratickém státě může být se svolením s
| Už je to hodně dlouho (v oněch létech jsem navštěvoval základní školu), ale nějak si nemohu upamatovat, jakou roli sehrál v aféře Watergate soudem nařízený legální odposlech . Pokud si vzpomínám, šlo zde o soudem nařízené vydání magnetofonových pásek, na které si nechával nahrávat vlastní rozhovory v Oválné pracovně sám Richard Nixon. Z pásek vyplývalo, že prezident se podílel na maření vyšetřování. Žádný důkaz, že vloupání do kancelářského komplexu Nixon s cílem ilegálně odposechnout šéfa volebního štábu demokratů O\'Briena inicioval sám Nixon, se nikdy nenašel. Akce to byla zbytečná, McGovern nebyl pro Nixona ve volbách v roce 72 reálným soupeřem. U případu Kořistka bych měl spíš strach, že to, o co se ilegálně pokoušeli v roce 1972 američtí republikálni (získání informací o volební strategii), se stukturám kolem Grosse podařilo téměř legální cestou. |
|
| | Komentář ze dne: 01. 11. 2004 21:42:16 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: Víme z příkladu Richarda Nixona, že v demokratickém státě může být se svolen
| Aby přirovnání s Nixonem bylo i věcně zcela přesné, nevešlo by se mi to do rozměru sloupku. Doufal jsem, že i takto bude smysl jasný: na odposlouchávání je možné kritizovat jeho oprávněnost nebo neoprávněnost, ale ne to, jak vysoko postavenbých osob se týkají.
Nejste sám, kdo máte ze současné situace v justici a policii strach. Řada mých přátel také. Já to celé beru vážně, ale jaksi s menším strachem. Když si jen třeba vzpomenu na všechny Zemanovy řeči o policejním státu! Spíš než mafii mi to stále připomíná český Kocourkov a Naše furianty. Doufejme, že mě budoucnost neusvědčí z omylu.
P.S.: Pouze na okraj, ale snad ne úplně mimo si vzpomínám, jak se má přítelkyně vrátila koncem roku 1973 z USA a oponovala mi, že aféra Watergate není ještě žádný důkaz demokracie a že to sám poznám, protože Nixon stejně v úřadě zůstane. A ejhle, nezůstal. Což mě posilnilo v mém historickém optimismu. (Moji odpůrci by řekli, že přání je mi otcem myšlenky.)
|
|
Komentář ze dne: 27. 07. 2005 16:19:43 Reagovat
Autor: Jiri
Mail: unj429g@tninet.se
Titulek: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni
| Zprava o rozkradani ceskeho narodniho majetku v 90.letech 20.stoleti
> 27.4.2005 (autor neznamy)
>
> Nasledujici zprava neni a nemuze byt uplna a ani si neklade za cil byt
> uplna a vycerpavajici. Je velmi pravdepodobne, ze rada trestnych cinu a
> \"tunelu\" z jejiho spektra uplne unikla ci je zachycena jen castecne ci
> okrajove. Presto se vsak snazi zdokumentovat zlociny a kradeze narodniho
> majetku, ktere probehly v devadesatych letech, to vse predevsim na zaklade
> pravdivych ci obecne znamych skutecnosti a faktu, jejichz relevanci a
> pravdivost si muze kdokoli overit.
>
> Jejim ucelem je jak zdokumentovat a zachytit spachane zlociny, tak obvinit
> jejich pachatele. Z drtive vetsiny jsou to byvali komuniste, agenti StB ci
> KGB.
>
> Geneze: Neudrzitelnost komunistickeho rezimu na konci 80. let 20. stoleti
> prinutila cely tehdejsi bolsevicky establishment jednat. Byl vyslan signal
> do kontrolovanych disidentskych kruhu k zahajeni \"revolucnich\" kroku. Je
> zajimave, ze vetsina dulezitych osob, ktere pozdeji obsadily vysoke statni
> funkce ci tunelovaly banky, se rekrutovala z Ceskoslovenske akademie ved
> (CSAV), a to vesmes z Prognostickeho ustavu. V teto instituci plne
> vysokych komunistu pusobily jmena jako Komarek, Klaus, Zeman, Ceska, Dyba,
> Dlouhy, Ransdorf, Salzmann, Jezek, Klausova a dalsi. Predstavovaly jak
> kadrovou rezervu pro novy rezim, tak kadrovy nomenklaturni rezervoar
> rezimu stareho.
>
> Sam sef Prognostickeho ustavu, presvedceny komunista, pritel Che Guevary a
> mistopredseda vlady CSFR v roce 1990 Valtr Komarek ho oznacil za \"skolu
> revoluce\". Tato revoluce si, jak znamo, ziskala prizvisko \"sametova\", a to
> vzhledem k jejimu bezkonfliktnimu a temer konsensualnimu charakteru. Uz to
> naznacuje, ze se nejednalo o revoluci v pravem slova smyslu, ale o
> programove predani moci, resp. o udrzeni moci v rukach komunistickych
> kadru.
>
> Jiz prvni kroky Obcanskeho fora v cele s Vaclavem Havlem naznacily, ze
> vubec nejde o zadnou revoluci, ale jen o zmenu systemu rezimu. Bohuzel ve
> vyvolane euforii a v nadeji na zbaveni se komunistickeho jha se vyskolenym
> bolsevickym \"revolucionarum\" z Prognostickeho ustavu spolu s Havlovymi
> disidenty podarilo splnit svuj ukol, zmenit rezim a ponechat komunisty
> fakticky u moci. Symbolickym a zaroven tragickym vyjadrenim tohoto faktu
> byla instalace Mariana Calfy, v te dobe jeste aktivniho agenta KGB, do
> kresla predsedy vlady dne 10.12. 1989, kde setrval az do 2.7. 1992. Za
> komunisticke ery pusobil Calfa v CTK, pote byl jmenovan predsedou
> Legislativni rady vlady CSSR a vyzkousel i post komunistickeho ministra.
> Vaclav Havel si jej vybral za nejblizsiho spolupracovnika.
>
> Kuponova privatizace
>
> Uvodem jednu kouzelnou vetu, kde svetove uznavany ekonom pusobici ve
> Svetove bance, Dr. David Ellerman v souvislosti s kuponovou
> privatizaci oznacil Vaclava Klause za \"trzniho bolsevika\" a architekta
> \"financniho piratstvi\". Ctenarum zajimajicim se o ekonomii lze doporucit
> clanek Dr. Ellermana z roku 2001 pod nazvem \"Lessons from Eastern Europe\'s
> Voucher Privatization\". Nutno priznat, ze napad kuponove privatizace byl
> genialne rafinovany. Dat lidem pocit, ze neco ziskavaji, vybrat za to od
> nich jeste penize a nasledne se legalne zmocnit majetku, ktery zustal po
> komunistech. Za architekty (alespon oficialni) kuponove privatizace (ac za
> nej ve sve autobiografii Vaclav Klaus prohlasil Dusana Trisku) lze
> povazovat:
>
> a) Dusana Trisku, nar. 14. 4. 1946,
> b) Tomase Jezka, r.c. 400315/020
> c) Vaclava Klause, nar. 19.6. 1941
>
> U jejiho zrodu se rovnez nejakou dobu pohyboval Jan Svejnar. Dne 4.10.
> 2001 odpovedel Dusan Triska, jeden z nejblizsich pratel Vaclava Klause a
> byvaly agent StB s krycim jmenem Dusan (svazek c. 7704), v Radu Svobodna
> Evropa na otazku, zda se nestydi za sve otcovstvi projektu kuponove
> privatizace, slovy: \"Hlasim se k nemu samozrejme hrde a myslim si, ze jsem
> schopen dolozit, ze jsem hrdy a mam na co.\" Nechme tedy hovorit fakta, ac
> vime, na co je pan Triska tak hrdy. Vzhledem k prime participaci Alese
> Trisky, bratra Dusana Trisky na nejvetsich financnich zproneverach a
> kradezich a dale s ohledem na blizky vztah Vaclava Klause k dalsim
> podvodnikum lze duvodne predpokladat, ze projekt kuponove privatizace byl
> ucelove pripraven a nastaven tak, aby umoznil beztrestne zcizeni narodniho
> majetku.
>
> Kuponova privatizace se uskutecnila ve dvou vlnach v letech 1992 - 1994.
> Celkova hodnota jmeni podniku privatizovanych kuponovou metodou cinila 679
> miliard korun v cenove hladine ke dni zahajeni prvni vlny. Medialni masaz
> a propagace byla silna, bylo dosazeno nevidane aktivity a odezvy od
> obcanu, predevsim v zrcadle toho, ze za sve penize dostavali bezcenne
> papirove knizky. Ucast v prvni vlne byla 77 % vsech opravnenych obcanu a v
> druhe vlne 74 % obcanu. Prvni vlny se ucastnilo celkem 264 investicnich
> fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili celkem 71,8 %
> vsech investicnich bodu investovanych pro prvni vlnu. To bylo z hlediska
> architektu kuponove privatizace, resp. osob ovladajicich tyto investicni
> fondy nejvyhodnejsi, nebot tim obcane ztratili nad svymi kupony jakoukoli
> kontrolu. Kontrolni mechanismy nad fondy nebyly pro vytrvaly odpor Klause,
> Trisky a spol. nikdy skutecne legislativne nastaveny.
>
> Ve druhe vlne ucitili prilezitost i dalsi dravci a ucastnilo se jiz 353
> investicnich fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili
> tentokrat jen 64 % vsech investicnich bodu investovanych pro druhou vlnu.
> Timto zpusobem ziskavaly investicni fondy faktickou kontrolu nad
> privatizovanymi podniky a jejich majetkem. Na majetek zprivatizovany
> kuponovou privatizaci cekal dvoji osud.
>
> V prvnim pripade byl ihned zproneveren a rozkraden. Zde se jevi slovo
> \"krast\" jako absolutne nejvystiznejsi, na rozdil od jakychkoli
> ekonomickych ci pravnich terminu. Princip byl jednoduchy a recept vsude
> stejny. Nevyhodne obchody, zadluzovani, systematicke vyvadeni aktiv a
> vytvareni pasiv, tj. proslule ceske \"tunelovani\", vse vesmes v rezii
> sehraneho a zkuseneho tymu agentu StB. Budeme-li se, v zajmu vyvarovani se
> obvineni z konfabulace a konstrukce, drzet odborne ekonomicke literatury,
> konkretne publikace Kotrba J., Kocenda, E., and Hanousek, J.: The
> Governance of Privatization Funds: Experiences of the Czech Republic,
> Poland and Slovenia. Edward Elgar, London, 1999, dojdeme k cislu az 21% z
> privatizacnich fondu na trhu. Ve skutecnosti to vsak bylo nepochybne vice.
>
> Ve druhem pripade byl majetek dale spravovan a do vedoucich mist
> \"zprivatizovanych\" podniku byli dosazeni, popr. se vratili exponenti
> komunistickeho rezimu. V techto pripadech nebyly podniky \"tunelovany\"
> bezprostredne, ale postupne nebo v pripade potreby, tzn. nutnosti
> vytvoreni financnich aktiv. Ac se to retrospektivne zda neuveritelne,
> faktem je, ze cela kuponova privatizace byla spustena bez jakekoli pravni
> regulace privatizacnich fondu, ktera by sla nad ramec obecneho prava.
> Komise pro cenne papiry pripravila prehled investicnich fondu a podilovych
> fondu, u nichz byla zjistena majetkova ujma z titulu nezakonneho jednani.
> Z investicnich fondu a spolecnosti se podle propoctu KCP v prubehu 90. let
> az do 30.6. 2002 ztratil majetek za zhruba 50 miliard korun. Je to vsak
> velmi slaby odhad, ktery zahrnuje jen prokazatelne zcizeny majetek
> prokazanou trestnou cinnosti. Skutecna vyse se pohybuje ve stovkach
> miliard.
>
> Nasleduje prehled nekterych vyznamnych prikladu prosluleho tzv.
> \"tunelovani\".
>
> MOTOINVEST
>
> Motoinvest byl zalozen 18. listopadu 1991 s absolutne nepruhlednou
> vlastnickou strukturou fyzickych osob, ktere spojovaly obchodni aktivity
> spojene s kuponovou privatizaci. Mezi jeho hlavni aktery, tedy alespon
> zname a verejne cinne, kteri vsak zrejme o nicem fakticky nerozhodovali,
> lze zaradit Pavla Tykace a Jana Dienstla, mezi sede eminence a mozky potom
> zejmena Alese Trisku (zde vyvstava otazka, nakolik byl jen zastupcem sveho
> bratra Dusana Trisky) a predevsim Svatopluka Potace.
>
> Zastavme se nejdrive u techto velmi zajimavych osob.
>
> Pavel \"Drobni akcionari placte\" Tykac, r.c. 640515/2171 (skutecny slogan
> jeho reklamni
> kampane) byl a je bezpochyby velmi vlivnou osobnosti ceske ekonomiky. Svuj
> slogan Tykac skutecne splnil, a lide, kteri mu sverili sve penize, popr.
> pracovali v podnicich vytunelovanych jeho skupinou, skutecne plakali. Jeho
> jmeno se poji s desitkami firem. Jeho politicke kontakty byly vynikajici,
> coz ilustruje jeho ucast na narozeninach Vaclava Klause a pozvani od nej
> do Komise pro dohled nad kapitalovym trhem (aneb jak udelat kozla
> zahradnikem) nebo post poradce ministra financi Ivo Svobody (CSSD) v roce
> 1999, pozdeji odsouzeneho za podvod a zvyhodnovani veritele na pet let
> vezeni.
>
> Jan Dienstl, r.c. 700708/290, prava ruka a nejblizsi spolupracovnik Pavla
> Tykace.
>
> Ales Triska, nar. 2. 3. 1944, agent StB s krycim jmenem \"Ales\", bratr
> architekta kuponove privatizace a agenta StB Dusana Trisky, zrejme v jeho
> snaze udrzet kontrolu nad operacemi clen predstavenstva Motoinvest a.s..
> Je vysoce pravdepodobne, ze byl jen prodlouzenou rukou sveho bratra Dusana
> Trisky.
>
> Svatopluk Potac, r.c. 250324 / 441, byvaly clen UV KSC a predseda Statni
> banky ceskoslovenske v letech 1971 - 1981 a 1988 - 1989, mistopredseda
> Strougalovy vlady a predseda Statni planovaci komise pusobil v Motoinvestu
> jako poradce. Jeho obrovske kontakty a znalost komunistickeho i
> nekomunistickeho prostredi zakladaji duvodnou presumpci, ze byl jednim z
> hlavnich \"mozku\" Motoinvestu. Je velmi obtizne obsahnout cely rozsah
> cinnosti skupiny Motoinvest.
>
> Pri svych operacich se akteri snazili vse maximalne znepruhlednit a zamest
> stopy. Soustredme se tedy alespon na nejvetsi podvody a zpronevery
> uskutecnene skupinou kolem Pavla Tykace. Ve svem zenitu spravoval
> Motoinvest prostrednictvim majetkovych podilu v ruznych spolecnostech
> jmeni ve vysi asi 80 miliard korun.
>
> Klicove operace financni skupiny Motoinvest:
>
> CS Fondy: Tykacovo jmeno se poji i s kauzou vytunelovanych CS Fondu, v
> kterych prisli akcionari o 1,3 miliardy korun. Penize zmizely v roce 1997
> tesne pote, co Motoinvest fondy prodal a jejich akcionare vubec
> neinformoval. Nasledovaly rychle zmeny majitelu ve snaze zahladit stopy.
> Celkove se vsak jednalo o pomerne nepripravenou transakci, ktera bez
> naleziteho obchodne pravniho kryti naplnovala jasne skutkovou podstatu
> trestneho cinu, pricemz pikantni je, ze vyvedeni predmetneho 1,3 miliardy
> korun do zahranici schvalil tehdejsi sef Analytickeho odboru ministerstva
> financi, byvaly vysoky cinitel KSC a ministr financi Ivan Kocarnik.
> Vyvedeni 1,3 miliardy bylo zrealizovany pres ovladanou Plzenskou banku,
> kterou Motoinvest vzapeti radne preuveroval a opustil.
>
> Ovladnuti a vytunelovani Agrobanky:
>
> Tato kauza by si svou rozsahlosti zaslouzila nekolik stran textu,
> soustredime se vsak na participaci prave Tykace a Motoinvestu. Banka
> vznikla
> v roce 1990 a byla patou nejvetsi banku v zemi. Na prelomu roku 1995 a
> 1996 odkoupila skupina Motoinvest a ovladane fondy balik akcii od IPB
> vcetne podilu v Agrobance, kterou timto ovladla. Motoinvest to oficialne
> nikdy nepriznal. Centralni banka nikdy neuznala Motoinvest za verohodneho
> investora. V zari 1996 uvalila CNB nucenou spravu na Agrobanku. Skupina
> Motoinvest tim ztratila hlavni financni zdroj. Tykac tehdy narychlo
> opustil
> republiku a po dvou dnech se vratil. Naklady centralni banky na reseni
> krize AGB se odhaduji na 50 miliard korun. Stat ji formou garanci a
> odkoupeni
> spatnych aktiv sanoval cca 50 miliardami korun. Zdravou oddluzenou cast
> Agrobanky (tj. provedena sanace CNB ve vysi 19,7 mld + garance za spatne
> uvery do az r. 2008) v roce 1998 odprodal za pouhe pul miliardy korun (!)
> firme General Electric. Druha cast skoncila v likvidaci. Za prodejem
> zdrave casti Agrobanky za smesnou cenu stal jeji nuceny spravce Jiri
> Klumpar, ktery se pozdeji stal clenem predstavenstva prave GE Capital
> banky. V lednu 2000 byl obvinen z trestneho cinu porusovani povinnosti pri
> sprave ciziho majetku se skodou cca 25 miliard korun. Celkove naklady a
> sanace za vyreseni krize Agrobanky jsou odhadovany na min. 50 miliard
> korun.
>
> Plzenska banka: V roce 1996 ziskala skupina Motoinvest vice nez 90 % podil
> v Plzenske bance, zrejme ke kryti svych financnich operaci, ktere si tak
> mola uskutecnovat ve vlastni bance, pricemz typickym pripadem teto operace
> je kauza CS Fondu. Plzenskou banku ziskal Motoinvest nakupem akcii na
> zaklade komisionarskych smluv uzavrenych mezi Motoinvestem a pozdeji
> vytunelovanou Agrobankou Praha. Po provedeni operaci za ucelem vyvedeni
> aktiv prevedl Motoinvest akcie zpet na Agrobanku Praha, v te dobe jiz v
> problemech a urcenou k likvidaci, ktera postupne nabyla i zbyvajici podil
> na bance. Od zari 2000 jiz byla jedinym akcionarem banky Agrobanka v
> likvidaci. Zadluzeny vlastnil predluzeneho. Kolik bylo celkove z banky
> vyvedeno penez, nebylo nikdy zverejneno. Z dostupnych informaci a vzhledem
> k regionalnimu charakteru bankovniho ustavu lze hovorit o sume mezi deseti
> a dvaceti miliardami korun.
>
> Ceska sporitelna: V kvetnu 1996 skupoval Motoinvest s podporou v te dobe
> jiz ovladane AGB akcie sporitelny a snazil se prosadit sve zastupce do
> dozorci rady. Scenar mel byt zrejme podobny jako u Agrobanky, s tim
> rozdilem, ze skody pro banku a zisk pro Motoinvest mohly byt
> nekolikanasobne vyssi. Na zasah \"bankovni ctyrky\" a natlak guvernera
> Tosovskeho se mu to nepodarilo, nebot sfery vlivu byly jiz rozdeleny a
> pravo pumpovat Ceskou sporitelnu mela v te dobe skupina okolo Livie
> Klausove a Jaroslava Klapala. Skupina Motoinvest oficialne ukoncila sve
> aktivity po padu Agrobanky. Bylo to pro ni velke sousto, ktere sice jeste
> dokazala spolknout (i kdyz sam Tykac si nebyl jisty souhlasem mocnych a
> radsi na dva dny zmizel z republiky), pote vsak prenechala misto dalsim.
> Podarilo se to snadno, meli vydelano a take citili, ze pro ne prestalo jiz
> byt misto. Strizlive odhady vyse aktiv ukradenych Motoinvestem se pohybuji
> okolo 200 miliard korun, do cehoz se jsou zapocitany i operace v mensich
> podnicich. Bezpochyby patrl Motoinvest a osoby okolo nej k jedne z
> nejefektivnejsich a nejziskovejsich tunelarskych
> skupin v CR 90. let.
>
> Harvardske fondy: Harvardske fondy maji na rozdil od jinych fondu nekolik
> specifik. Predstavovaly marketingovy motor kuponove privatizace, ktery
> nahnal k registracnim mistum pod dojmem slibu \"zisku desetinasobku\"
> miliony lidi, zpusobily jedny z nejvetsich skod a tunelovani narodniho
> majetku a jsou symbolem podvodu kuponove privatizace. V jejich cele po
> celou dobu stala jedina vyrazna osoba, Viktor Kozeny, avsak vzhledem
> k obsahlosti operaci provadenych \"harvardskou skupinou\" je vysoce
> nepravdepodobne, ze by sam Kozeny byl opravdu jedinym ridicim mozkem. Jeho
> umisteni do cela byl spise jen chytry marketingovy tah, nebot na osobu
> bezuhonneho podnikatele zapadniho strihu a se zapadnim vzdelanim se
> nachyta nejvice duverivych lidi. Mnohem pravdepodobnejsi se jevi teorie,
> kterou vyslovil mj. i Karel Stanek, predstavitel Ochranneho sdruzeni
> malych akcionaru Harvardskych fondu, ze Viktor Kozeny byl jen \"bilym konem
> agentu StB a KGB\". Personalni obsazeni okolo Kozeneho to vyslovne
> potvrzuje.
>
> Viktor Kozeny, nar. 28.6. 1963 v roce 1979 emigroval spolu s rodici do
> Mnichova, a pote jiz sam v roce 1982 odchazi do USA. Zde zacina studovat
> Harvardskou univerzitu, kde jako Cech neunika pozornosti zde tehdy
> pusobicimu agentu StB a KGB Karlu K\"cherovi, pozdejsimu kolegovi Vaclava
> Klause a Milose Zemana z Prognostickeho ustavu, spoluzakladatele
> Obcanskeho Fora a jedne z klicovych sedych eminenci tzv. sametove
> revoluce; a take Juraje Sirokeho, agenta StB majiciho na starost nabor
> novych rekrutu. Je otazkou, nakolik jejich tehdejsi styky vyustily v primy
> vazaci akt pro KGB (StB), nebo zda byly kontakty nastoleny v mene formalni
> urovni. V roce 1989 ma Kozeny v Bostonu a New Yorku problemy s policii
> (udajne zneuzivani kradenych kreditnich karet) a odchazi do Anglie, odkud
> pote putuje do tehdejsiho Ceskoslovenska.
>
> Pohyboval se velmi blizko vyznamnych osobnosti jako Cermak, Klaus, Calfa
> aj. Mezi jeho nejblizsi spolupracovniky patril a stale patri Boris Vostry,
> nar. 25.08.1947, byvaly vysoky dustojnik StB s udajnou hodnosti
> plukovnika. Jeho svazek byl vsak, stejne jako ostatni svazky vysokych
> dustojniku StB, vcas skartovan. Z dostupnych informaci, mj. i z jeho
> zivotopisu lze zjistit, ze od roku 1971 pracoval na ministerstvu vnitra,
> od roku 1981 ve funkcich zastupce nacelnika technicke spravy federalniho
> ministerstva vnitra, pote zastupce nacelnika VI. Spravy SNB. Je
> nepochybne, ze se jedna o spickoveho komunistickeho bezpecnostniho kadra.
> Zustava otazkou, nakolik Harvardske operace primo ridil, popr. ridil i
> Kozeneho, se kterym pusobil v rade firem jiz od roku 1990. Harvardske
> fondy zakladal spolu s Viktorem Kozenym jeho ded Frantisek Stehlik, nar.
> 13.9. 1912, dvojnasobny agent StB po krycim jmenem \"Franta\", c. svazku
> 2242. Byl clenem prvniho predstavenstva HARVARD CAPITAL and CONSULTING
> a.s. a pote vystridal radu funkci v ramci cele struktury Harvardskych
> fondu. Vyznamnou roli hraje bezpochyby jiz vyse zmineny Juraj Siroky, nar.
> 29.12. 1953, agent StB s krycim jmenem \"Bellan\", c. svazku 196592, ktery
> pusobil primo na hlavni sprave rozvedky StB, ktera mela na starost operace
> v zahranici. Figuroval v celkem sesti spolecnostech primo ci neprimo
> napojenych na harvardske fondy. Velmi aktivni zejmena na Slovensku, kde
> figuruje asi ve dvaceti spolecnostech.
>
> Tato nejznamejsi ceska tunelarska kauza je extremne slozita, nebot
> pachatele zalozili desitky nejruznejsich pravnickych osob, pres ktere
> aktiva prevadeli, a proto by seriozni pokus o rozkryti teto struktury
> zabral stovky stran textu. Pod slibem tzv. \"zisku desetinasobku\", tzn.
> zaruceni investorum, ze jim hodnota jejich kuponovych knizek bude
> desetinasobne preplacena, ziskala harvardska skupina kontrolu nad majetkem
> v hodnote min. 60 miliard korun, v odhadni cene roku 1994. Nutno
> zduraznit, ze tato ucetni hodnota neodpovida hodnote trzni, coz znamena,
> ze skutecna realna hodnota aktiv ziskanych Harvardem se mohla pohybovat ve
> stovkach miliard. Ve svem zenitu, tj. v roce 1994 kontrolovala harvardska
> skupina asi padesat nejlukrativnejsich ceskych podniku. Vaclav Klaus tehdy
> na adresu Kozeneho smeroval dalsi ze svych nesmrtelnych vyroku: \"Jen vice
> takovych podnikatelu!\" V temze roce zacina systematicky tunel smerujici do
> kyperskych spolecnosti, ktere dale aktiva prevadeji do neblaze proslule
> Daventree Ltd.
>
> Po uteku Kozeneho do Irska, v dusledku afery Wallis, ktera byla vysledkem
> mocenskych sporu tehdejsich mocnych neobolsevickych kadru, tunel dale
> uspesne probiha v rezii Borise Vostreho. V roce 1996 jsou jiz temer
> dotunelovane harvardske fondy, resp. jejich materska spolecnost rychle
> transformovany na Harvardsky prumyslovy holding a.s., ktera vzapeti sve
> veskere zbyle jmeni vklada do Daventree Ltd., za to obdrzi bezcenne akcie.
> Harvardsky prumyslovy holding a.s. jde vzapeti do likvidace, Boris Vostry
> je jmenovan likvidatorem a zacinaji se mazat stopy. Vyvadeni majetku v
> radech desitek miliard korun pochopitelne nemuze uniknout tehdejsimu
> ministerstvu financi, BIS ani vlade. Nedeje se vsak vubec nic. Zrejme pro
> ziskani casu a navozeni nadeje pro akcionare k ziskani alespon nejakych
> penez je Harvardsky prumyslovy holding a.s. v roce 1998
> (tedy temer 4 roky po jeho faktickem vykradeni!) prodan jedne z Kozeneho
> firem. Kozeny plati dvema smenkami v hodnote 10 miliard korun, ktere nikdy
> neuhradi.
>
> Teprve v roce 1999 vydava soud na navrh akcionaru rozhodnuti, kde Borise
> Vostreho odvolava z funkce likvidatora spolecnosti Harvardsky
> prumyslovy holding a.s. Vostry se odvolava a obstrukcemi se docasne udrzi
> ve funkci. Stihne jeste svolat valnou hromadu a jmenovat noveho
> likvidatora Michala Pacovskeho, dalsi osobu ve sluzbach harvardske
> skupiny. Teprve pote se po slozitych soudnich sporech a pravnich bitvach
> dari jmenovat likvidatorem osobu bez zjevneho napojeni na Kozeneho
> skupinu. Nasleduje definitivni bezradnost a bezmocnost vsech, kteri
> vlozili do harvardskych fondu sve penize. Teprve v roce 2003 byli Kozeny s
> Vostrym oficialne obvineni z podvodu, aby meli dostatek casu na utek,
> Kozeny na Bahamske ostrovy a Vostry do stredoamerickeho Belize. Tunel se
> uzavrel. Celkove skody spachane harvardskou skupinou jdou bezpochyby nad
> sto miliard korun, pricemz tuto sumu lze povazovat jeste za velmi
> strizlivy odhad.
>
> Banky
>
> V prvni polovine 90. let vzniklo pres 50 bank, z toho 18 z nich skoncilo v
> konkurzu ci v likvidaci. Z dalsich peti zustaly jen akciove spolecnosti
> bez bankovni licence. Pouziti terminu \"tunelovani\" pro cilene a
> organizovane vyvadeni financi z bank s umyslem je nevratit neni presne,
> nebot vystihuje jen jeden pouzivany zpusob. Vhodnejsi se jevi pojem
> \"pumpovani\", nebot banky byly doslova pumpovany, rada z nich az k
> bankrotu. Banky slouzily jako pumpa penez, kam si vyvoleni mohli kdykoli
> prijit a \"napumpovat\". Zakladnim zpusobem \"pumpovani\" bylo ztratove
> uverovani a cilene tunelovani managementem, oboji umoznene slabou
> legislativou a necinnosti policie, potazmo organu moci vykonne. Ztratove
> uverovani bylo navic velmi podporovano tehdejsi vladou, ktera drzela u
> moci tehdejsi \"kapitany prumyslu\". K vypumpovanym bankam vlada
> pristupovala v zasade dvema zpusoby. Nechala je padnout (Banka Bohemia,
> Plzenska banka, Kreditni banka Plzen aj.) nebo je nakladne sanovala v
> radech desitek ci stovek miliard (IPB, Ceska sporitelna, Komercni banka).
> Statni pomoc mela ruznou formu - odkup klasifikovanych uveru, garance,
> navyseni zakladniho kapitalu nebo typicky prevedeni nedobytnych pohledavek
> na Konsolidacni agenturu.
>
> Mezi osoby poskytujici statni kryti nerusenemu rozkradani bank patri
> predevsim:
>
> Vaclav Klaus, nar. 19.6. 1941, predseda vlady do roku 1997. Ve sve
> autobiografii pise \"Nejvice jsem o ekonomii v 70. letech diskutoval s
> Vlado
> Rudlovcakem, ... a v letech osmdesatych s Dusanem Triskou, hlavnim otcem
> nasi kuponove privatizace... do uzsiho krouzku kolem seminare patrili K.
> Dyba, T. Jezek, ...J. Strasky, V.Dlouhy, I. Kocarnik.... Na seminarich
> vystupovali i Richard Sazmann, Milos Zeman a dalsi....\" Jak vidno, vsechny
> velke kradeze se pripravuji roky.
>
> Ivan Kocarnik, r.c. 441129/042, v osmdesatych letech 20.stoleti jako
> vysoce postaveny clen KSC reditel odboru tehdejsiho ministerstva financi,
> v letech 1992 - 1997 mistopredseda vlady a ministr financi.
>
> Jan Klak, r.c. 420919 / 488, namestek ministra financi, po skonceni funkce
> se jako statutarni organ primo podilel na pumpovani Komercni banky.
>
> Tomas Jezek, r.c. 400315/020, predseda Vykonneho vyboru FNM, clen KSC od
> svych 18 let. Roman Ceska, r.c. 640129/0126, namestek ministra pro spravu
> narodniho majetku a jeho privatizaci, predseda vykonneho vyboru FNM od
> poloviny roku 1994 - prosinec 1998
>
> Jiri Skalicky, nar. 26.04.1956, predseda Prezidia FNM a ministr pro spravu
> narodniho majetku a jeho privatizaci cerven 1992 - cerven 1996,
>
> Josef Tosovsky, narozen 28. 09. 1950. Jeho kariera je typickou karierou
> bolsevika. Behem nejtvrdsi normalizace v roce 1973 vstoupil do KSC, osobni
> pritel Svatopluka Potace a dalsich nejvyssich komunistickych kadru. Z
> nejvyssich funkci ve Statni bance Ceskoslovenske (mj. post zastupce
> predsedy SBCS) jmenovan v roce 1988 reditelem Zivnostenske banky v
> Londyne. V prosinci 1989 konsensem komunistu a Havla jmenovan predsedou
> tehdejsi SBCS, ve funkci az do rozpadu federace, od ledna 1993 az do 1997
> guvernerem CNB. Na prelomu let 1997/1998 kratce predsedou vlady CR, pote
> az do roku 2000 znovu guverner CNB. Tosovsky predstavuje klicovou postavu,
> ktera z titulu sve funkce kryla nerusene pumpovani bank. Celkova suma,
> kterou bylo treba naplnit vypumpovane a rozkradene banky, se odhaduje az k
> jednomu bilionu korun. Sanaci bank a legalizaci jejich pumpovani vzdy
> tvrde prosazoval Vaclav Klaus, ktery za dobu sve vlady zabranil jakemukoli
> pokusu o zprisneni podminek pro poskytovani uveru ze strany polostatnich
> bank. Typickou operaci pri pumpovani byl uver od banky, jeho nesplaceni,
> prevedeni uveru na statni
> konsolidacni banku a nasledne jeho prodej jako nevymahatelne pohledavky za
> zlomek vyse jistiny uveru. Dluznik si tedy pujcil napr. miliardu, nic
> nesplatil a nasledne si pres spratelenou spolecnost koupil od Konsolidacni
> banky pohledavku vuci sobe za nekolik desitek milionu.
>
> Podivejme se na nejvetsi vypumpovane banky:
>
> Agrobanka - Jeji kauza byla zminena jiz vyse v souvislosti se skupinou
> MOTOINVEST.
>
> Ceska sporitelna - Zacneme velmi zajimavou a trefnou citaci detektiva
> Uradu financni kriminality a ochrany statu, ktery se v roce 2003 nechal
> slyset v novinach, ze \"Vysetrovat treba tunelovani Ceske sporitelny je o
> hubu. Dotyka se pribuznych nejvyssich politickych spicek. A tak litujeme
> kazdeho, kdo to dostane na stul.\" Hovoril zde o Livii Klausove, manzelce
> Vaclava Klause. Ceska sporitelna zacala byt pumpovana jiz od sveho zniku v
> roce 1991. Prvni hloubkovy audit banky v roce 1995 objevuje obrovske diry
> v hospodareni - a ministr financi Ivan Kocarnik podepisuje urychlene
> statni garanci pro sporitelnu ve vysi 4,1 miliardy korun. Zaroven jsou
> ztratove uvery prevadene na Konsolidacni banku a bilance banky se takto,
> alespon provizorne, \"cisti\". Dalsi krize prichazi v roce 1998, kdy se
> sporitelna jako drzitel nejvetsiho objemu primarnich vkladu v zemi ve vysi
> cca 300 miliard korun ocitla na okraji propasti. Pote, co vlada obdrzi
> varujici zpravu spolecnosti KMPG o ztrate banky presahujici jeji aktiva,
> je nucena rychle jednat a uhasit hrozici pozar. Pad nejvetsi banky v zemi
> by zemi destabilizoval. Do sporitelny jsou doslova pumpovany desitky
> miliard, cimz je castecne stabilizovana a ze strachu, ze dalsi vypumpovani
> by jiz nebylo financne unosne, je hledan strategicky partner. Ten je
> nakonec nalezen v rakouske Erste bank, ktera ziskava kontrolni balik
> akcii. Ztratove uvery privedly banku na sklonku devadesatych let do stavu,
> kdy bylo nutno statni pomoci ve vysi asi 60 miliard korun (zprava CTK ze
> dne 17.12. 1998). Politicky motivovane uvery krachujicim podnikum zcela
> zdevastovaly jeji portfolio a hrozil krach. Milos Zeman nazval kupodivu
> vystizne ve svem projevu pred PSP CR dne 8.3. 2000 Ceskou sporitelnu
> \"financnim ustavem, zevnitr rozezranem cervotocem jako stare drevo\".
>
> Z vedeni Ceske sporitelny jsou stihani jiz od zari roku 2002 mj. byvaly
> generalni reditel banky Jaroslav Klapal a clenove predstavenstva Josef
> Kotrba, Rudolf Hanus a Kamil Ziegler. Jsou obvineni z trestneho cinu
> porusovani povinnosti pri sprave ciziho majetku a zkreslovani udaju o
> stavu
> hospodareni, ktery meli spachat tim, ze poskytli uver 970 milionu v zari
> 1997 zjevne krachujici leasingove spolecnosti Corfin. Nekolik mesicu pote
> byla tato pohledavka klasifikovana jako nevymahatelna a prodana za jednu
> korunu soukrome firme spriznene s obvinenymi. Klasicka \"pumparska\"
> transakce. Vysetrovani pripadu se vsak vlece a zrejme nebude nikdy dotazen
> do konce, nebot v pripade jeho skutecneho vysetrovani hrozi trestni postih
> Livii Klausove a Josefu Kotrbovi.
>
> Dulezite osoby:
>
> Livia Klausova, rozena Mistinova, r.c. 436110 / 714, manzelka Vaclava
> Klause. Clenka dozorci rady banky, ktera schvalovala vsechny vyznamne
> \"pumparske\" operace, v letech 1993 - 2000. Bezpochyby vyznamna osobnost u
> vykradani banky. Uzke provazani banky s ODS dokazuje i angazma Evzena
> Tosenovskeho, r.c. 560226/1665 v dozorci rade banky v obdobi nejvetsiho
> pumpovani, tj. v letech 1996 - 1999, nebo poslance ODS Martina Kocourka,
> r.c. 661223/0020 jako clena dozorci rady banky v letech 1996 - 1998. Josef
> Kotrba, r.c. 650531/2121 , byvaly clen KSC a poslanec silne prosionisticke
> strany ODA, manzel Petry Buzkove, ministryne vlady za CSSD. Clen
> predstavenstva v letech 1997 - 1999, tedy v dobe, kdy se pumpovalo
> nejvice.
>
> Kamil Ziegler, r.c. 620322/1332, pred rokem 1989 pusobil ve Statni bance
> ceskoslovenske, clen KSC. V roce 1999 se pote, co odesel z vypumpovane
> Ceske sporitelny, stal generalnim reditelem statni Konsolidacni banky, kam
> byly ztratove uvery vyvadeny. Cil byl jednoduchy - zajistit, ze uvery
> nebudou od dluzniku vymahany a tyto pohledavky budou jako \"nevymahatelne\"
> odprodany za zlomek puvodni hodnoty, typicky treba subjektum spriznenym s
> dluzniky. V roce 2004 na otazku, kdo je jeho profesnim vzorem, pravdive a
> trefne odpovedel: \"Je jim Richard Salzmann. Naucil me nesmirnou spoustu
> veci. Umel lidi nadchnout, dat jim vizi. Navic byl vzdelany, inteligentni,
> skvely retor, v bankovnictvi se velmi orientoval. Vratil mu noblesu a
> prestiz. Skoda, ze neodesel o dva roky drive.\" O Richardu Salzmannovi bude
> rec nize. Ziegler se od nej skutecne mel co ucit, za jeho ery bylo z
> Komercni banky ukradeno jeste o mnoho miliard vice.
>
> Vladimir Kotlar, r.c. 520717/267, clen predstavenstva banky od roku 1991 -
> 1999 a Rudolf Hanus, r.c. 421214/110, clen predstavenstva 1994 - 1999.
> Tito dva agenti StB jsou umyslne uvadeni dohromady, nebot jejich spolecne
> kryci jmeno \"Mirek\" a pusobeni v rezidenture v Ceskych Budejovicich
> naznacuji jejich blizky vztah. Hanus byl od roku 1993 - 1999 jednim
> jednatelu spolecnosti CNTS, servisni firmy televize NOVA. Jeho jmeno
> figuruje (spolu s tehdejsim generalnim reditelem sporitelny Klapalem) pod
> smlouvami z roku 1996 s firmou americkeho Ronalda Laudera, ktera si u
> Ceske sporitelna pujcovala finance v radu miliard. Tyto uvery CME
> pochopitelne nesplatila a udajne je splaci dodnes.
>
> Jaroslav Klapal, r.c. 471207/165, generalni reditel a predseda
> predstavenstva 1994 - 1999. Byvaly vysoky komunista obsazeny do funkce
> generalniho reditele zrejme nebyl tim, kdo skutecne rozhodoval, kolik se
> vypumpuje a kam. Byl spise vybrany k tomu, aby byl prvni na rane. IPB IPB
> vznikla roce 1993 sloucenim Investicni banky (je zajimave, ze vznik
> Investicni banky v roce 1990 byl predem jiz za komunismu planovan, jak
> vyplyva z internich dokumentu Statni banky Ceskoslovenske z unora 1989) a
> Postovni banky. IPB se brzo dostala mezi tri nejsilnejsi banky v zemi.
> Postupne dochazelo k navysovani zakladniho kapitalu, tzv. \"nafukovani
> bubliny\" a dukladnemu pumpovani ve forme uveru a vyvadeni aktiv na
> dcerinne spolecnosti.
>
> Vyznamnou destinaci penez pumpovanych z IPB byly firmy Vaclava Junka,
> agenta StB a clena posledniho predlistopadoveho UV KSC, zejm. Chemapol
> Group a spolecnosti, ve kterych figuroval jako statutarni organ ci
> vetsinovy vlastnik Antonin Charouz. Miliardy koncily take i imperiu
> Lubomira Soudka, agenta StB, evidencni cislo 24939, kryci jmeno GORDON
> ovladajiciho mj. Skodu Plzen. Prostrednictvim IPB byla financovana i ODS,
> prvni pujcku ve vysi 55 milionu v roce 1992 brzo nasledovaly dalsi,
> bezpocet vecirku, konferenci a \"Zofinu\" ani nepocitaje.
>
> IPB financovala i vydani knihy Vaclava Klause \"Dopocitavani do jedne\".
> Prvni ohrozeni neruseneho pumpovani znamenal rok 1995, kdy se do IPB
> vypravili kontrolori NKU, aby proverili, proc banka naplati dane. Dluh
> banky tehdy cinil cca 173 milionu korun. Z banky byli nekompromisne
> vyhozeni a premier Klaus tehdy osobne a v doprovodu tehdejsiho
> vicepremiera Kalvody navstivili NKU, aby jeho vedeni nalezite \"umravnili\"
> a odkazali do patricnych mezi. Tento danovy dluh pozdeji IPB ministerstvo
> financi v cele s Kocarnikem odpustilo. Mensi problem nastal i v roce 1997,
> kdy auditorska spolecnost Coopers & Lybrand odmitla vydat pozitivni
> auditorskou zpravu s odkazem na nepruhledne ucetnictvi a nestabilitu
> banky. Pumpovani proto kryla nejakou dobu auditorska spolecnost Ernst &
> Young, ktery vydavala bance vyroky \"bez vyhrad\", a to casto v rekordni
> dobe.
>
> Na jare 1997 odmitlo vedeni IPB poskytnout uvery zjevne krachujicim
> firmam, zrejme s ohledem na blizici se politicke zmeny (pad Klausovy vlady
> v roce 1997) a hrozici odpovednost. 30.4. 1997 jsou Tesar s Prochazkou
> zatceni a putuji do vazby. Brzo zrejme dostanou rozum, jsou propusteni a
> zustavaji ve funkcich. V roce 1998 se v IPB objevuje strategicky partner
> Nomura, zrejme na objednavku, aby maskoval skutecnost, ze banka je na
> pokraji padu. Nomura brzo prevadi svuj podil na spolecnost Saluka
> Investments, s heslem \"cim nepruhlednejsi, tim lepe\". Konec se vsak
> blizil. Stomiliardove manko uz neslo kryt a bylo nutno poslat banku do
> nucene spravy. Stalo se tak v cervnu 2000 a pro medialni efekt
> \"zakrocujeme tvrde a nikdo neunikne potrestani\" obsadilo centralu IPB po
> zuby ozbrojena zasahova jednotka URNA. Banku behem dvou dnu koupila CSOB a
> stat ji zarucil veskere ztraty. Jeste pred uvalenim nucene spravy se
> podarilo managementu banky vyvest veskera likvidni aktiva do tzv.
> off-shore
> fondu na Kajmanske ostrovy (pricemz spolecnym portfoliem byly fondy
> Triton), na ktery se nuceny spravce ani cesky stat \"nedostane\". Slo o radu
> fondu, ktere vyuzivaji legalni nedobytnosti pravniho prostredi Kajmanskych
> ostrovu. Celkovou vysi aktiv vyvedenych na Kajmany lze odvodit z
> rozhodnuti vlady CR, ktera 21.7. 2003 rozhodla, ze Konsolidacni agentura
> zaplati CSOB v ramci statnich garanci celkem 49,3 miliardy korun jako
> nahradu za majetky ukradene do fondu Triton. Podle statnich odhadu by
> krize IPB a souvisejici statni zaruky mely prijit danove poplatniky az na
> 160 miliard korun.
>
> Personalni pozadi vypumpovani IPB:
>
> Miroslav Tucek, nar. 3. 12. 1929, agent StB, ev. c. 1864001 , kryci jmeno
> \"KRAL - narodohospodar\". Komunisticky ekonom a dlouhodoby prorektor VSE
> Praha za bolsevismu, v 70. letech dokonce ekonomicky poradce prezidenta.
> Pred rokem 1989 zakotvil v Prognostickem ustavu, lihni kadru, ktere
> pripravovaly predani moci. V letech 1992 - 2000, tj. az do padu banky
> pusobil ve funkci clena dozorci rady banky. Mel zasadni vliv na vsechny
> \"pumparske operace\". Jeden z mozku vykradani IPB.
>
> Jiri Weigl, r.c. 580121/1031, prodlouzena ruka Klause v bance, ktery
> dohlizel, aby bylo pumpovano spravnym smerem a vyhradne se souhlasem
> mocnych. Clen dozorci rady banky 1993 - 1998. V soucasne dobe pusobi ve
> funkci vedouciho Kancelare prezidenta republiky.
>
> Libuse Benesova, r.c. 485705/131, mistopredsedkyne ODS a predsedkyne
> Senatu zastavala v letech 1996 - 1998 funkci clena dozorci rady. Jejim
> ukolem bylo hajit zajmy ODS v bance, zejmena uverovani spolecnosti
> spojenych s ODS.
>
> Libor Prochazka, 581018/1718, nekolikrat byl trestne stihan, tri tydny
> dokonce i vazebne, vzdy bylo vsak trestni stihani zastaveno. V
> predstavenstvu banky pusobil v letech 1992 - 2000.
>
> Aladar Blaas, r.c. 410924/703, prava ruka Libora Prochazky a namestek v
> IPB. Trestne stihan, na intervenci ministra vnitra obvineni stazeno. Jan
> Klacek, r.c. 421023/076, mistopredseda stinove vlady CSSD 1996 - 1998, ve
> stejnem obdobi i clen predstavenstva IPB. Od roku 1998 az do padu banky
> generalnim reditelem IPB.
>
> Jiri Tesar, r.c. 321018/055, autor ekonomickeho programu CSSD, generalni
> reditel, predseda predstavenstva IPB 1992 - 1998 a clen dozorci rady
> 1997 - 2000. IPB nebyla klasicky vypumpovana, jako ostatni banky, ale
> doslova \"prepumpovana\", coz zpusobilo trochu jiny scenar, nez bylo obvykle
> sanovani a statni pomoc. Bylo nutno ji prevest na jinou banku, spolu s
> absolutnimi statnimi garancemi, ktere znamenaji, ze statni vydaje budou
> jeste vyssi. Vyse ukradenych penez se muze pohybovat v radech okolo 300 -
> 400 miliard korun, Konsolidacni agentura odkoupila nejhure klasifikovane
> dluhy za 170 miliard, zaruky statu vuci CSOB jsou neomezene (odhady statu
> se zatim pohybuji okolo 100 miliard), takze konecny ucet muze byt jeste
> vyssi. Komercni banka Komercni banka vznikla vyclenenim z byvale statni
> SBCS a v roce 1992 se transformovala v akciovou spolecnost. Ve stejnou
> dobu se zde objevuje klicova osoba vykradani banky, Richard Salzmann.
>
> Kam penize z Komercni banky nejvice mizely? Mezi nejvetsi spolecnosti, kam
> byly pumpovany finance z Komercni banky, patri firmy (skupina CS/Satrapa)
> okolo agenta StB, svazek c. 25447, Frantiska Chvalovskeho, r.c.
> 540417/0882. Celkova suma se pohybuje kolem tri miliard. Vice nez jednu
> miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, r.c. 590403/0319 pres svou
> spolecnost H-SYSTEM. Jedno z nejvetsich rozkradani banky bylo realizovano
> pres spolecnosti izraelskeho statniho obcana Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v
> ceskych mediich vetsinou nepresne uvadeny jako Barak Alon, pod timto
> jmenem take obcas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykradani
> banky zahajene v roce 1996 ve forme dokumentarnich akreditivu nebylo vsak
> Baracovou prvni operaci v Komercni bance, pocatkem 90.let ji pripravil
> pres svou firmu Tessos Praha o asi dve miliardy korun. V prubehu let
> 1996 - 1999 poskytla Komercni banka Baracovi uvery ve vysi pres osm
> miliard korun. I pres trestni oznameni na nej z roku 1999 nebyl Barac
> nikdy v Cechach stihan a stitni zastupitelstvi v Praze si na nej netrouflo
> vydat ani zatykac.
>
> Podobne podvody jako v Cechach mel Barac na svedomi i v Madarsku, kde
> pumpoval statni banku Postabank. Madarske urady Barana dokonce na kratkou
> dobu zadrzely, pote byl propusten. Zalobe celil pouze ve Vidni v Rakousku,
> ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k nahle nemoci soudce. 16. unora
> 2000 schvalila Zemanova vlada pomoc Komercni bance pohybujici se na
> pokraji krachu. V ramci sanace stat prevzal jeji spatne uvery ve vysi asi
> 65 miliard Kc, ktere byly pozdeji podle zabehnuteho scenare prevedeny do
> Konsolidacni agentury. Komercni banku pote prevzala francouzska Societe
> Generale. Dne 20.7. 2001 potom Milos Zeman, tehdejsi premier CR publikoval
> clanek, ve kterem uvedl \"Myslim si, ze privatizaci Komercni banky konci
> tunelovani velkych bank v Cechach\"
>
> Personalni pozadi
>
> Na prvnim miste nelze neuvest Richarda Salzmanna, r.c. 290510/080,
> generalniho reditele banky od roku 1992 - 1998. Do roku 2000 byl senatorem
> za ODS. Osobni pritel Vaclava Klause, Ivana Kocarnika, Tomase Jezka,
> Dusana Trisky atd. Je ironii, ze cela 90.leta byl Salzmann prezentovan
> jako vzor bankere a byl o nem dokonce natocen dil cyklu GEN (Galerie Elity
> Naroda). Osobne schvaloval nejvetsi pumparske operace.
>
> Jan Klak, r.c. 420919/488, clen dozorci rady banky 1995 - 1997,
>
> Karel Dyba, r.c. 401021/446, clen dozorci rady banky 1997 - 1998, tj. v
> dobe nejvetsiho pumpovani do Alonovy BCL Trading. Byvaly ministr
> hospodarstvi za ODS. Clen KSC od 22 let, za komunismu kariera v CSAV,
> zakotvil v Prognostickem ustavu.
>
> Josef Kotrba, r.c. 650531/2121, clen dozorci rady 1995 - 1997, vice o nem
> viz. vyse kauzu Ceske sporitelny
>
> Jan Strasky, r.c. 401224/083, v dozorci rade 1998 - 1999, jeho ukolem bylo
> kryt predchozi velke vykradani banky, byvaly predseda federalni vlady v
> roce 1992, pozdejsi ministr zdravotnictvi a dopravy (ODS). Byvaly vysoky
> funkcionar KSC, vstoupil do ni ve svych 18 letech.
>
> Banka Bohemia
>
> Banka Bohemia je typovym prikladem, jak si nomenklaturni kadri
> bolsevickeho rezimu zalozili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil
> stat. Byla zalozena v roce 1991 a jiz tri roky nato, v roce 1994 na ni
> byla uvalena nucena sprava a skoncila v likvidaci. Ztratu banky ve vysi 17
> miliard korun zaplatil stat. Banka byla vypumpovana dosti primitivne a bez
> jakychkoli krycich operaci, miliardy tekly primo na konta Adamcovych a
> Cadkovych firem a koncily v zahranici. Management banky si byl zrejme tak
> jisty svymi konexemi na vladu a organy cinne v trestnim rizeni, ze se
> kryci operace pri vykradani jevily jako nadbytecne. Po uvaleni nucene
> spravy na banku a prohlaseni konkursu se stal jejim spravcem byvaly
> komunisticky ministr financi, Jiri Nikodym, ktery dohledl na to, aby pad
> banky vysumel do ztracena a ztratily se dulezite dokumenty, mj. rada
> uverovych smluv. Zbyla aktiva banky v radech stovek milionu korun potom
> Nikodym pod cenou prodaval firmam spriznenym s Adamcem.
>
> Hlavni postavy vykradeni banky Bohemia:
>
> Jiri Cadek, r.c. 420324 / 033, podplukovnik StB pusobici v rozvedce a pote
> v odboru ochrany stranickych a vladnich cinitelu. Vzhledem k nepokrytemu
> vykradani banky do jeho firem byl formalne stihan, policie mu vsak dala
> dostatek casu, aby po zahajeni stihani odjel na Floridu. Kriminalista,
> ktery mel pristup k jeho spisu na policii, rekl k jeho nerusenemu odjezdu
> do zahranici: \"Vysetrovatele dokonce ani nenahlasili na hranice blokaci
> jeho jmena, coz se bezne dela.\" Behem jeho pobytu na Floride zrusil
> parlament paragraf trestniho zakona, podle ktereho byl stihan, mohl se
> tedy bezstarostne vratit z prijemne floridske dovolene. Dnes Cadek dale
> podnika a vlastni nekolik firem. O padu banky rekl pro tisk 7.7. 2004 s
> prislovecnou drzosti: \"Neudelal jsem nic nezakonneho. Urady proti Bance
> Bohemia postupovaly nespravne a tim zavinily jeji pad.\"
>
> Ladislav Adamec, r.c. 570623/1586, syn posledniho bolsevickeho premiera
> Ladislava Adamce. Byvaly clen dozorci rady banky Bohemia, dnes nerusene
> podnika a vlastni desitky firem. Jeden z neznamych ceskych miliardaru.
>Havlovi nacisti rozkradli/ okupuji 60 000 obcanum privatni majetky ,mym rodicum havlovi nacisti ukradli/okupuji stavebmi parcelu c. kat.907 a rodiny domek s parcelou c. kat.906v Dubci u Prahy pod jmenem Myslivecke sdruzeni
>
> prijemne prozity den ve
> zvratkach a vykalech Vaclavahavla Vam preje svobodny hlas ze Svedska
> Jiri Dolejs
|
|
Komentář ze dne: 04. 07. 2009 11:57:15 Reagovat
Autor: jojo
Mail: @
Titulek: naja
|
Přidat nový komentář
|
Nejčtenější články